Odkaz na článek někteří sdílí na sociálních sítích s nelichotivými komentáři směrem k vládě Petra Fialy (ODS) či poslancům. Má to ale háček - vůbec nejde o Českou republiku.
„My vytváříme systém, kde se nevybírají ti nejlepší kandidáti. Není to navíc transparentní, protože město si nakonec vybere, koho chce. Často podle známostí,“ míní sociolog Daniel Prokop.
Z resortu školství přišly v posledních dnech dvě dobré zprávy. Systém elektronických přihlášek na střední školy zafungoval. U písemných maturit se žáci zlepšili v českém jazyce i v matematice.
Studentům se u maturit dařilo letos lépe než vloni. Profilová část zkoušky potrápila gymnazisty, studenti nástavbových oborů měli problém zejména se společnou částí, píše ve výroční zprávě inspekce.
Výsledky ústavu duševního zdraví jsou však alarmující. Až 40 procent deváťáků vykazuje známky střední až těžké deprese a 30 procent z nich jeví známky úzkosti.
Dvě třetiny učitelů dějepisu s žáky neprobírá nejnovější dějiny a podle zjištení České školní inspekce to vadí i žákům. Jak motivovat pedagogy, aby se tak důležité části výuky více věnovali?
Od roku 2025 plánuje systémově financovat školní psychology, na které doposud školy získávaly finance z evropských peněz. Chce také více podpořit třídnické hodiny a změnit se má i vzdělávání učitelů.
Uzavírání malých a malotřídních škol v Česku ministerstvo školství neplánuje. Řešením by mohlo být slučování ředitelství. To by nejen zlevnilo provoz, ale ředitelům by také ubyla administrativa.
V mezinárodním srovnání si české děti vedou docela dobře ve skoku dalekém. Výrazně horší výsledky měly ve člunkovém vytrvalostním běhu, kde více než polovina dětí spadá do kritické úrovně dovedností.
Po dvouletém vyšetřování středočeské kriminálky státní zástupce obžaloval exředitelku základní školy. Třináct let se podle něj prokazovala falešným diplomem. Nyní jí hrozí až osm let vězení.
Autor řetězového e-mailu tvrdí, že ministerstvo školství rozesílá metodické pokyny, co třeba dělat s učitelem, který podporuje Putina. To ale resort jednoznačně odmítá.
Nejčastější formou šikany mezi žáky jsou ponižování, pomlouvání a podobné projevy verbální šikany a kyberšikana, tedy ubližování přes internet. Více se na školách objevuje i šikana učitele.
„Takže lze říci, že pokud novelu schválíme, je možné, aby ve školách učili nekvalifikovaní učitelé. Pak budou učit právě v těchto regionech, kde už v současnosti jsou ty vzdělávací výsledky slabší.“
Učitelé odhalí jen zhruba čtvrtinu nadaných dětí. Podle České školní inspekce to souvisí i s tím, že pedagogové nevědí, jak je rozpoznat. Zlepšovat se to snaží některé nestátní organizace.
Učňovské školství trápí špatné studijní výsledky žáků i jejich časté předčasné odchody ze vzdělávání. Jednou ze škol, ze kterých by si měly vzít ostatní příklad, je učiliště v Roudnici nad Labem.
Učitelé budou mít etický kodex, který jim má pomoci v každodenních situacích. Český rozhlas se na jeho užití zeptal ředitele jedné z pražských základních škol Ondřeja Lněnička.
Školy rozpoznávají rozumové nadání. Pohybové, umělecké, manuální nebo sociální bývá naopak výrazně opomíjeno. Podle České školní inspekce by učitelé měli dávat žákům větší prostor pro vyjádření.
České školy dokážou rozvíjet jen malou část nadaných žáků. Řešením by podle náměstka ústředního inspektora Ondřeje Andryse mohlo být méně frontální výuky a individuální přístup k žákům.
Školy mají problém sehnat kvalifikované učitele. Někde nejsou platy dost vysoké v porovnání s jinými profesemi, jinde není pedagogická fakulta. Mladí učitelé odchází i proto, že jim chybí podpora.
Žáci základních škol se skoro deset let povinně učí druhý cizí jazyk. Připravovaná reforma by to ale mohla změnit. Její autoři totiž navrhují, aby se druhý cizí jazyk stal pouze volitelným.
V regionech, kde je utečenců hodně a míst ve školách málo, inspekce očekává problémy s kapacitou při přijímání dalších žáků. Mezi takové regiony může patřit například Praha.
„Všechny tyto stížnosti Česká školní inspekce postoupila k vyjádření a k řešení ředitelům příslušných škol,“ vysvětlil serveru iROZHLAS.cz náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys.
Zpráva České školní inspekce ze začátku roku rozvířila debatu o odkladech povinné školní docházky. Máme skutečně odkladů příliš mnoho? A pokud ano, kdo za stávající situaci může?
Podle České školní inspekce se do doučování zapojilo 80 procent žáků a studentů, kteří měli s látkou problémy. Oborníci nyní budou výsledky doučování vyhodnocovat.
„Hodně lidí si myslí, že problém je jen ve vyloučených lokalitách, ale hranice i v jednom regionu mezi rodinami s dobrým zázemím a situací opačnou jsou velmi tenké,“ říká Ondřej Andrys.
Do podzimního doučování na základních školách se podařilo zapojit většinu žáků, kteří ho po distanční výuce potřebují. Vyplývá to z odpovědí ředitelů škol, které Radiožurnál oslovil.