Antisemitismus je nepřijatelný zleva i zprava. Ve Francii se vyháněl čert ďáblem, říká exministr
Po britských i francouzských parlamentních volbách se zvedlo zděšení z antisemitismu. „Jakýkoliv antisemitismus je nepřijatelný,“ zdůrazňuje v pořadu Osobnost Plus Českého rozhlasu Plus Tomáš Petříček, ředitel Progresivního analytického centra, analytik Ústavu mezinárodních vztahů Praha a bývalý ministr zahraničí za SOCDEM.
„Nezaznamenal jsem například komentáře, které by směřovaly ke straně Marine Le Penové,“ poukazuje Tomáš Petříček s tím, že spousta představitelů Národního sdružení v minulosti pronesla antisemitské a rasistické výroky.
Tomáš Petříček, ředitel Progresivního analytického centra, analytik Ústavu mezinárodních vztahů Praha, bývalý ministr zahraničí za SOCDEM
Nezastírá ale, že i levicový antisemitismus je velký problém. Jeho vlna se zvedla hlavně po 7. říjnu, kdy Hamás napadl Izrael a ten na to reagoval vojenskou intervencí v Gaze.
„Historicky je tu ale riziko pravicového antisemitismu a rozumím tomu, že se židovská populace v Evropě cítí méně bezpečně,“ říká Petříček.
Francie? Vymítání čerta ďáblem
Ve Francii se před parlamentními volbami spojila sociální demokracie se stranou Jeana-Luca Mélanchona, která má některé antisemitské prvky. Petříček toto spojení označuje za problematické a považuje ho za výsledek fungování francouzského politického systému. Ten podle něj tlačí na to, aby mezi stranami vznikly tři uskupení, nic víc.
Středolevé strany hned po volbách vztahy s krajní levicí ochladily a vedou s nimi celou řadu sporů. Například o to, kdo bude novým premiérem. „Je to takové vymítání čerta ďáblem,“ říká exministr Petříček o volbě spojit se s krajní levicí kvůli poražení krajní pravice Marine Le Penové.
26:02
Antisemitismus na univerzitách? Američtí studenti neznají politickou mapu ani dějiny, říká pedagog
Číst článek
Neočekává ale, že by došlo k širší spolupráci středolevicových stran s těmi krajně levicovými. A to právě kvůli neshodám v otázkách, jako je bezpečnostní situace v Evropě. „Nemyslím si, že by riziko antisemitismu v Evropském parlamentu rostlo, i když krajní pravice v něm posílila,“ uznává Petříček.
Dodává ale také, že i další evropské strany vycházejí z velmi netolerantních ideologií. Vedle lepenovského Národního sdružení ve Francii poukazuje také na stranu Frans Belang v Belgii. Obě tato uskupení jsou nyní součástí frakce Patrioti pro Evropu, ve které našli nový domov i někteří čeští europoslanci, například ti z ANO.
„Můžeme se bavit jen o antisemitismu, ale tyto strany často mají i xenofobní postoje, které podle mě do slušné společnosti nepatří,“ míní Petříček.
Nechce ale hodnotit, jestli je více antisemitských stran na politické pravici, nebo levici. „Jakýkoliv antisemitismus je nepřijatelný. Problém je, že tu máme politickou reprezentaci, která je ve 21. století schopná šířit nenávist proti skupinám obyvatel. Ať už to jsou Židé nebo jiné skupiny,“ uzavírá Petříček.
Jak je možné antisemitismu v politice předcházet? Jak mohou americké prezidentské volby ovlivnit dění v Evropě? Proč už by dnes nebyl členem vlády spolu s Andrejem Babišem (ANO)? Poslechněte si celou Osobnost Plus, moderuje Barbora Tachecí v audiu na začátku článku.
