NATO potřebovalo Ukrajině ukázat, že má nadále vůli jí pomáhat, myslí si o neformálním summitu Petříček
Praha hostila dvoudenní neformální schůzku ministrů zahraničí ze států NATO. Alianční setkání se věnovalo agendě červencového summitu a bylo primárně zaměřena právě na další postup vůči válce na Ukrajině. „Severoatlantická aliance potřebovala Ukrajině ukázat, že tu stále je vůle garantovat pomoc i nadále,“ říká analytik Ústavu mezinárodních vztahů a bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček pro Radiožurnál.
Pražská schůzka měla připravit půdu pro letní washingtonský summit NATO. Nečekaly se oficiální, jasně formulované závěry. Přesto na základě dostupných informací vidíte tam nějaký stěžejní bod, ke kterému mohla přispět?
Jedná se především o přípravnou schůzku před summitem, kterého se budou účastnit předsedové vlád a hlavy států, což je ta úroveň, na které se budou dělat skutečně závazné přísliby. Z toho jednání nicméně vyplývá, že Severoatlantická aliance si je vědoma potřeby dát Ukrajině dlouhodobé garance.
A udržet úroveň podpory na té úrovni, na jaké byla doposud nebo ji dokonce navýšit. I s ohledem na vývoj na ukrajinské frontě.
Pokud podle Jense Stoltenberga musí Aliance prohloubit podporu Ukrajiny proti ruské agresi? Jak si toto vyložit nebo jak si tu formulaci přeložit? Co to znamená?
Za prvé, že ten objem pomoci, který byl doposud, tak pravděpodobně nedostačuje. Zcela jistě nedostačuje tomu, aby Ukrajina a její bojeschopnost dosáhla takové úrovně, na které by byla schopná odrazit agresora. Takže se debatuje o tom, co ukrajinské ozbrojené složky potřebují.
Druhá strana mince je potom také dlouhodobá garance a jistota. A myslím, že zde Severoatlantická aliance potřebovala Ukrajině ukázat, že tu stále je vůle garantovat pomoc i nadále. A to i po dohadech v americkém Kongresu.
Rusko obsadilo během května 28 ukrajinských obcí, uvedl ministr obrany Bělousov
Číst článek
Český ministr zahraničí z Pirátské strany Jan Lipavský před zasedáním uvedl, že bude žádat o nástin společné strategie NATO k zadržení ruské agrese. Aby aliance neřešila situaci takříkajíc ad hoc. Je jasnější, jak by taková strategie mohla být nastavena?
Bylo potřeba jasně definovat, v jakých oblastech chceme zadržovat ruskou agresi. V případě NATO jsou jasné plány pro zajištění obrany členů a tyto plány se pravidelně modernizují podle vývoje bezpečnostní situace a schopností našich protivníků.
Nicméně v oblasti zadržování agrese je i podpora partnerů a cílení na hybridní vlivové operace Ruska. Na to, jak se bude Rusko snažit využívat fragmentace evropské společnosti a ovlivňovat vnitropolitický konsenzus za účelem oslabení podpory Ukrajiny.
Přehodnocení logiky
Šéf Severoatlantické aliance i další státníci v Praze zopakovali, že Ukrajina má právo v rámci obrany využít i západní zbraně k úderům na ruském území. Zjevně se mění i dosud rezervovaný postoj Američanů. Prezident Joe Biden už vyjádřil souhlas s nasazením amerických raketových systémů k těmto útokům, zatím údajně jen na obranu západoukrajinské Charkovské oblasti. Prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že je jen otázkou času, než se na této pozici shodnou všichni západní spojenci. Berete to prakticky za jisté, že se opravdu všichni západní spojenci na tomto brzy shodnou?
Vnímám, že i ta neformální schůzka v Praze přispěla k jistému posunu v této otázce. Stejně tak tomu přispívá situace na frontě, zejména realita na charkovské frontě, kde v tuto chvíli Ukrajina právě kvůli těmto omezením nemá šanci zasáhnout zázemí ruských sil operujících poblíž jejich druhého největšího města.
Ukrajina může používat německé zbraně na cíle v Rusku. Omezení nemají ani Švédsko či Polsko
Číst článek
Myslím, že v tomto směru může realita na frontě vést k přehodnocení logiky, která doposud vedla spojence Ukrajiny k tomu, aby žádali o jistá omezení ohledně použití zbraní.
Souvisí to také s tím, že řada významných partnerů Ukrajiny žádá jisté zmírnění nebo omezení rétoriky a tlaku na rychlejší debatu o ukrajinském členství v NATO.
I tato schůzka v Praze poukázala na to, že nedošlo k nějakému zásadnímu posunu a nedá se očekávat, že by se Ukrajina přiblížila ke vstupu do NATO na nadcházejícím summitu ve Washingtonu.
Na pořadu pražské schůzky měla být také česká iniciativa na nákup dělostřelecké munice pro Ukrajinu a také podnět z Německa na posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Tušíme, jestli v tomto směru účastníci té schůzky dospěli k nějakému posunu?
V tomto směru to spíše naznačuje, že iniciativa nepostupuje dostatečně rychle a nedaří se naplnit ambici dodat v krátkém čase potřebné množství munice. A pro českou stranu, která za to byla opakovaně chválena, to byla příležitost apelovat na partnery, aby se zapojili a uvolnili dostatečné prostředky pro Ukrajinu.
Nemám bližší informace, jestli například česká strana přišla s dalším příslibem, že by i z vlastních zdrojů přispěla k naplnění cílů této iniciativy.
