Bezpečnostní expert: Dánky povinně do armády? V případě mobilizace mají brannou povinnost i Češky
Dánsko poprvé v historii rozšiřuje povinnou vojenskou službu i na ženy. Po dosažení 18 let budou zařazeny do tamního loterijního systému stejně jako muži. „Spíš než o množství tam jde o otázku férovosti,“ říká bezpečnostní expert Jan Ludvík. „U nás taky máme brannou povinnost pro ženy. Ale zapomíná se na to,“ dodává v pořadu Českého rozhlasu Dvojka Jak to vidí...
Dánsko poprvé ve své historii rozšiřuje povinnou vojenskou službu i na ženy. Ženy budou po dosažení 18 let zařazeny do loterijního systému stejně jako jejich mužští vrstevníci. Nové opatření by mělo do roku 2033 zvýšit počet branců z loňských 4700 na až 6500 ročně.
„Ve Skandinávii existuje poměrně silná tradice povinné vojenské služby. Ta se tam teď po profesionální armádě zase vrací. Finsko dokonce mělo braneckou armádu vždycky,“ připomíná bezpečnostní expert Jan Ludvík, pedagog katedry bezpečnostních studií na Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
„Zároveň je tam velmi silná tradice tlaku na genderovou rovnost. Jsou v tom zdaleka nejpokročilejší. Takže mezi to patří i to, že ženy by měly v armádě fungovat stejně jako muži. V tom dánském případě to ani není výsledek potřeby dostat víc lidí do armády. Spíš je to otázka té férovosti.“
„Ve Skandinávii paradoxně na rovnost v armádě nejméně tlačili Finové, kteří mají tu největší bezpečnostní hrozbu,“ upozorňuje Ludvík. „Finská společnost si navíc váží lidí, co jsou připraveni sloužit svojí vlasti. Zároveň tím člověk získává nějaké schopnosti.“
Vojačky v Česku
„Dlouhodobě je to správné. A je potřeba říct, že v České republice taky máme brannou povinnost pro ženy. Ono se na to lehce zapomnělo, protože vlastně nikoho neodvádíme. Ale v případě, že by k mobilizaci došlo, tak ta povinnost tady existuje,“ vysvětluje expert.
Rektor Univerzity obrany: Proti balistickým raketám je Česko bezmocné. Věřím, že do 10 let se to změní
Číst článek
„I ve střední Evropě teď naťukáváme otázku, jak naše ozbrojené síly naplnit a jestli nezavést nějakou formu povinné vojenské služby. Třeba tak, že jsou všichni povinně odvedeni, ale pak se jich zeptáte, kdo z nich by chtěl dobrovolně nastoupit.“
V Česku jsme podle Ludvíka teprve na začátku této diskuze. Ani armáda sama přesně neví, jestli je to potřeba. „Ono to totiž má výhody i nevýhody. Branecká armáda vytváří početné zálohy. Nevýhoda je zejména v tom, že ti lidi mají omezený čas, který slouží. Je těžké je nasazovat třeba v zahraničních misích. Do Afghánistánu se branci prostě posílali špatně,“ podotkl.
