Pane ministře, proč mají obce platit rodičům za to, když se jim nepodaří umístit všechny přihlášené děti do školky nebo dětské skupiny?
Jurečka (KDU-ČSL): Protože nám jde o to, abychom rodičům a jejich dětem dokázali zajistit místo tak, aby se rodič mohl vrátit do práce a aby o jeho dítě mohlo být postaráno. Obec to může řešit buď sama, nebo ve spolupráci s jinými obcemi, nebo i s firmou nebo jinou organizací, která může zařizovat dětskou skupinu pro umístění dětí.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si rozhovor s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) a výkonnou ředitelkou Svazu měst a obcí Radkou Vladykovou

Pokud to nezvládne, tak nechceme, aby obec platila sankci státu, ale aby tam byla platba vůči rodičům, kteří si potom službu musí zajistit jinak.

Nám jde o to, co je v zákoně už 20 let. Od roku 2005 je povinností obcí zajistit místa pro děti od tří let věku výše. Ale tím, že tam není žádný mechanismus sankce, tak se to u některých obcí nedaří nastavit.

Ale rodiče jako jednu z top tří nejčastějších příčin, proč odkládají založení rodiny, uvádějí právě otázku sladění pracovního života a péče o děti předškolního věku.

Vnitřní migrace

Paní Vladyková, není to pravda? Že obce mají ze zákona povinnost místa pro děti starší tří let zajistit, že některé to nezvládají, ale za neplnění povinnosti zatím nejsou žádné sankce?
Vladyková: Není to úplně takto. V zákoně je, že obce umístí děti zpravidla ve věku od tří let, takže ten zákon nezní přesně tak, jak bylo zde řečeno. A je v zájmu měst a obcí, aby umístily děti do mateřských škol nebo do předškolních zařízení.

Je nutno dodat, že existuje i vnitřní migrace obyvatel, tudíž města, kde je dobrá pracovní příležitost, anebo města a obce, které jsou v zázemí velkých měst, mají mnohdy své mateřské školky přetížené

Naopak na vesnicích nebo v částech republiky, které se vylidňují, protože už tam není práce, tak tam je míst dost. Takže řekněme si, že máme regionální přetížení mateřských, ale i základních škol a školek. Tudíž není to úplně pravdou, že by se města a obce nesnažily.

A jak to tedy řešit jinak? Říkáte, že některé obce přetíženost nezvládají.
Vladyková: Ale to není věcí obcí. Je potřeba koncepční řešení. Pokud v zákoně bude, že na tento příspěvek mají nárok pouze ti, kteří třeba už mají alespoň 10 let trvalé bydliště v dané obci, tak pak i obec dokáže lépe plánovat místa pro předškolní děti.

Máte na to tři roky. A podívejme se, jaký je třeba problém se středními školami. A tam máte čas 15 let připravit kapacitu středních škol.

Obec ale má jen tři roky od chvíle, když se dítě narodí. A řekněme si druhou věc, že rodiče nemají povinnost tam to dítě dát.

Tudíž říkáme: Pokud chce stát toto dělat, tak musí dát obcím i peníze na provoz prázdných míst. Můžeme je tak mít a šetřit si několik let prostor pro to, jestli tam někdo dítě umístí. 

Investiční podpora

Neměl by tedy, jak říkala paní Vladyková, stát poskytnout obcím peníze i na provoz prázdnějších školek?
Jurečka: Možná bych to na úvod glosoval: Kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody.

Jde nám o rodiče, jde nám o děti, jde nám o to nejcennější, co máme. Dnes má obec celou řadu povinností, které když neplní, platí natvrdo sankce a stát se obce neptá, jak to zajistí. 

Na dětské skupiny dáváme dnes velkou investiční podporu, ať už na rekonstrukci a výstavbu úplně nového zařízení. Máme jednoduchý rychlodotační titul, dáváme finance na rychlou adaptaci prostor, aby tam mohla vzniknout dětská skupina. A počítáme s tím, že podpora poběží i v příštích letech.

Navíc teď klesá za poslední tři roky porodnost napříč Českou republikou. A posledních 20 let jsme v situaci, kdy jsou rodiče v bezvýchodné situaci. Potřebuje se vrátit do práce, má dítě starší tři let a my říkáme, že to nejde. Prosím, zkusme se na to dívat optikou rodiče a udělat maximum pro to, abychom život rodičům zjednodušili.

Paní Vladyková, pan ministr mluví o dotačních výzvách třeba na zřizování dětských skupin. Starostové a starostky je ale příliš nevyužili. Z jakého důvodu?
Vladyková: Městu, starostům, starostkám jde o děti, jde o jejich umístění v předškolním zařízení. Protože tu jde i o nás. Podporujeme mateřská centra a dělali jsme to dávno před tím, než se k tomu stát odhodlal. Tudíž není pravda, že by obce nehledaly způsoby.

Tento dotační titul byl z Národního plánu obnovy a jeho působnost je omezená do konce roku 2027. Rodil se ve velmi těžkých bolestech a několikrát se velmi neočekávaně měnil, rušil, měnily se podmínky. Je tu mnoho frustrovaných starostů, kteří připravili projekty, a pak je nemohli zrealizovat.

Města a obce chtějí peníze hlavně pro mateřské školky, protože to jsou zařízení, na která jsou rodiče zvyklí. Ne všichni rodiče chtějí dávat své děti do dětské skupiny a pak je někam předávat na poslední rok, než jdou děti do školy.

Teď se všichni obáváme turistiky, aby se k nám nepřihlašovali rodiče, kterým jde o tu sankci, o těch 5000 korun. Není ošetřeno, jak dlouho mají mít rodiče v obci pobyt. 

Dopis prezidentovi

Byly dotační programy špatně nastavené? Nemělo by se více peněz investovat do školek?
Jurečka: Nemohu tady odpovídat za otázku školek, protože to je působnost Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

K dětským skupinám, za které nese zodpovědnost ministerstvo práce a já jako ministr – dotační titul z Národního plánu obnovy máme otevřený přes tři roky. Je tam 100procentní financování nákladů.

Chtěl bych poděkovat Svazu měst a obcí za velmi dobrou spolupráci při edukaci. Prezentovali jsme podmínky, jak to lze financovat, a celá řada starostů se nakonec rozhoupala a podala projekt. Naprostá většina obcí a starostů dělá maximum pro to, aby to zajistila.

A teď jsme v situaci, kdy nám přišlo zhruba 440 žádostí a naprostou většinou z nich uspokojíme a budou plně profinancovány.

Myslím, že se to skládá dohromady. Vždy, když přijde něco nového, tak je z toho obava. Tomu velmi dobře rozumím. Ale moc prosím, teď se snažme soustředit na cíl, a to je maximální podpora rodiče nebo rodiny. O to nám společně jde.

Paní Vladyková, poprosím stručně na závěr krátkou odpověď. Kdy a na základě čeho se rozhodnete, jestli tu stížnost k Ústavnímu soudu podáte?
Vladyková: Postupujeme tak, že jsme se obrátili pana prezidenta. Posíláme mu dopis s žádostí o schůzku. A podle toho, zda pan prezident odepíše, nebo neodepíše, budeme postupovat.

Ústavní stížnost případně podáme, pokud toto vyjde ve sbírce. Ten zákon je nevyvážený, jeho projednání bylo také překotné a zakládá další povinnosti obcím, na které stát nedává peníze.

Poslechněte si celou debatu v audiu v úvodu článku.

Pavlína Nečásková, bko Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít