V Brně se odtahuje polovina aut co před deseti lety. Město platí firmy paušálem, nemají důvod se ztrhat
Brno platí své firmě BKOM za odtahy paušálně 42 milionů ročně. Řidiči ale platí odtahový poplatek za skutečně odvezená auta a město tak na systému tratí, i když výši poplatku zvedlo. Redaktoři Českého rozhlasu monitorují systém odtahů v Brně deset let. Nyní pomocí oficiálních dat zmapovali jeho postupnou proměnu do současné podoby, na kterou město ročně doplácí desítky milionů.
V roce 2014 v Brně skončilo na odtahových parkovištích 15 tisíc špatně zaparkovaných aut. Loni odtahovky přesunuly či pomocí jeřábu zdvihly 7,2 tisíce vozidel, méně než polovinu. Čísla zahrnují jak bloková čištění ulic, tak překážky v provozu, tedy špatně zaparkovaná auta překážející dopravě.
Opačným směrem přitom vylétly náklady města na odtahy. Před deseti lety za ně magistrát zaplatil městské firmě Brněnské komunikace (BKOM), která odtahy provádí, 28,7 milionu korun včetně daně. Loni už to bylo 41,7 milionu. Do roku 2019 město svou firmu odměňovalo podle počtu odtahů, nyní jí platí roční paušál bez vazby na množství odtažených aut. Změna odměňování se časově kryje s obdobím, kdy počet odtahů klesl.
Vysoké náklady brněnskou radnici vedly ke zvýšení poplatku za odtah, který řidiči zaplatí přímo do městské kasy, z 1800 na letošních 3500 korun. K vysoké finanční ztrátě města přitom vede rovnice, kdy magistrát zaplatí čtyřicetimilionový roční paušál, ale jeho příjmy se odvíjejí od počtu uskutečněných odtahů. Městská firma si tak odtahováním spíše komplikuje život, zatímco magistrát přichází o peníze. Ztrátu si pak kompenzuje na řidičích.
Zákon silnějšího v Brně. Za ohrožení chodců nebo cyklistů padne jedna pokuta za pět dní
Číst článek
Nefunkční systém dopadá také na chodce: jak iROZHLAS.cz zdokumentoval již dříve, nejstrmější propad zaznamenaly odtahy z křižovatek a přechodů. Za rozšířené stání na chodníků strážníci pokutují, ale téměř neodtahují. A odtahy se vyhýbají také pěší zóně v centru Brna.
S blokovým čištěním firmě do letoška pomáhal podnikatel Zdeněk Černý – dlouhodobý člen ODS, který podle serveru Seznam Zprávy vynesl dokumenty z policejního spisu ministru spravedlnosti a spolustraníkovi Pavlu Blažkovi. Podle oslovených právníků mu ovšem BKOM několikamilionovou část zakázky přenechává na základě zřejmě nezákonně uzavřeného dodatku smlouvy.
„Nikdo se nepřihlásil, protože se to nevyplatí. Kdyby člověk počítal těch šest měsíců v roce, tak by se tím uživit dalo, ale co měsíce, kdy práce není?“
Nyní BKOM smlouvu s Černým vypovídá, přestože ještě letos v dubnu redaktorům Českého rozhlasu tvrdil, že na to mu chybí odtahové vozy. Magistrát ovšem žádné problémy spojené s nízkou kapacitou městské firmy nečeká. Redakce oslovila také podnikatele Černého, ale dotazy zůstaly bez odpovědi.
Redaktoři Českého rozhlasu monitorují systém odtahů v Brně deset let. Nyní pomocí oficiálních dat zmapovali jeho postupnou proměnu do současné podoby, na kterou město ročně doplácí desítky milionů.
Nevyplatí se to (2014)
Moderní historie odtahů v Brně začíná na apríla 2013. Toho dne podepsal podnikatel Zdeněk Černý z Blučiny s městskou firmou BKOM smlouvu na odstraňování aut při blokovém čištění. Městské akciovce zůstala druhá polovina, odtahy při porušení dopravních pravidel, jako je zákaz parkování na rezervovaném místě, stání na přechodu a podobně. Souhrnně se označují jako prekážky provozu.
BKOM totiž neměl na odtahy dost vlastních jeřábů. Přímo vlastnil dva, pronajímal si třetí. Černý jich měl patnáct.
Blučinský živnostník ovšem dlouhodobou zakázku nedostal ve veřejném výběrovém řízení, které tehdy městská firma vypsala. Do něj se nepřihlásil nikdo, ani Černý. BKOM mu proto smlouvu nabídl přímo.
„Nikdo se nepřihlásil, protože se to nevyplatí,“ popisoval tehdy Českému rozhlasu okolnosti zakázky Černý. „Není to až tak lukrativní, jak to vypadá. Kdyby člověk počítal těch šest měsíců v roce, tak by se tím uživit dalo, ale co měsíce, kdy práce není?“
Blokové čištění v Brně
Blokové čištění v roce 2014 probíhalo v největších městských částech 5× ročně (Brno-střed a Královo pole), jinde i 6× ročně (Brno-sever). Podobná frekvence se udržela dodnes. Objednávají si je městské části, koordinuje BKOM, čistí specializované firmy a odtahy při nich provádějí čety BKOM a Zdeňka Černého.
V porovnání s dalšími českými metropolemi je tak časté čištění neobvyklé – v Praze se ulice umývají jednou na jaře a jednou na podzim, v Plzni mají blokové čištění a v Ostravě rajonové čištění zpravidla jednou ročně.
Šesti měsíci myslel jaro a podzim, kdy probíhají bloková čištění ulic. V zimě a o prázdninách Brno čištění ulic neobjednává. Přesto byla tehdejší frekvence blokových čištění násobně vyšší než v jiných krajských městech, kde se ulice vymetají jednou či dvakrát ročně. S drobnými změnami brněnský systém čištění ulic přežil dodnes.
Řidiči tehdy za odtah platili poplatek 1920 korun plus pokutu. Černému smlouva slíbila 1438 korun z každého odtahu, město si vzalo 149 korun, zbytek koláče tvoří daň. Podle faktur, které tehdy Český rozhlas získal na základě infožádosti, si v roce 2014 Černý za bezmála osm tisíc odtahů přišel na 13,6 milionu korun.
Mlha (2015 až 2019)
Pohledem do zpětného zrcátka byl rok 2014 odtahářský eden. V dalších letech nám záznamy chybí, městská policie údajně dlouhodobá data neuchovává a redaktoři Českého rozhlasu se v těchto letech nevyptávali. Když se ale s novými daty v roce 2019 vynoříme nad mlhu, jsou počty odtahů poloviční. A na hladinu roku 2014 už se nevrátí.
Odměny, které byly v té době svázané s počtem odtažených aut, nicméně u BKOM i Černého výrazněji klesly až po roce 2017. Můžeme tedy přepokládat, že do tohoto roku tandem městské firmy i podnikatele šlapal bez potíží, odtahů ani peněz neubývalo.
Ubylo jich až v letech 2018 a hlavně 2019. Žádná okolnost přitom nevysvětluje, proč: frekvence blokových čištění zůstávala do roku 2019 přibližně stejná, pokut za parkování strážníci rozdali dokonce o něco víc, aut ve městě přibylo o pětinu. Jediným ukazatelem, který šel proti trendu zahušťování provozu, byl – z neznámého důvodu – počet odtahů.
K pochopení změn se tehdy redaktoři Českého rozhlasu obrátili na městskou policii. Parkování totiž hlídají především její strážníci, zatímco Policie ČR kontroluje přestupky za jízdy (viz evidované přestupky obou institucí za rok 2022). A chování strážníků se v této době změnilo podstatně: zatímco v roce 2015 končil odtahem každý dvacátý přestupek evidovaný městskou policií, v roce 2019 jen každý čtyřicátý.
Městská policie nám rozplést záhadu nepomohla. „Roky 2015 a 2019 není absolutně možné po stránce dopravních přestupků spáchaných motoristy srovnávat,“ reagoval tehdy mluvčí strážníků Jakub Ghanem. „Za tu dobu se dramaticky změnilo dopravní značení na mnoha místech. Například v ulici Údolní, kde se dříve často odtahovalo, se legalizovala řada parkovacích míst.“
Když po chodníku neprojede kočárek, má přijít odtah auta, říká teorie. V Brně byly loni takové případy čtyři
Číst článek
Podobně se městská policie brání i dnes, vedle změny značení přidává vytíženost strážníků ve spojení s modrými zónami. Dnešní argumenty najdete v boxu v závěru článku.
V létě 2018 se v systému objevily první trhliny, které vyvrcholily revolučními změnami o rok později. Tehdejší náměstek primátora Richard Mrázek (ANO) avizoval, že se BKOM v budoucnu obejde bez blučinského podnikatele. Městská firma měla v dalších čtyřech letech nakoupit až deset vozů – dost na to, aby zvládala všechny odtahy v Brně – a smlouvu se Zdeňkem Černým vypovědět. V listopadu toho roku proto uzavřela s firmou HCS Centrum rámcovou smlouvu, podle které měla v dalších čtyřech letech nakoupit odtahové jeřáby až za 31 milionů korun.
Bod nezlomu (2019)
Jenže k rozvázání smlouvy s Černým nedošlo.
„K ukončení spolupráce jsme se pravděpodobně vyjadřovali v době, kdy se uvažovalo o plném pokrytí kapacit naší firmou. K tomu ovšem nedošlo právě z důvodu ekonomické náročnosti,“ vysvětlovala letos na jaře redaktorům Českého rozhlasu mluvčí BKOM Vladimíra Navrátilová, proč tehdy odluka nenastala.
„Vlastní provozování takto obsáhlého vozového parku je velmi nákladné,“ zdůvodnila změnu plánu. „Jedná se o sezonní činnost. Je problém, jak naložit s těmito vozidly i řidiči v zimě,“ znovuožívá deset let starý argument Zdeňka Černého.
Nový systém byl administrativně jednodušší, ale pro město výrazně ztrátovější.
„V roce 2019 odstartoval pilotní projekt,“ vrací se mluvčí do revolučního roku. „Nebylo zcela jasné, zda bude fungovat, proto byla pořízena pouze dvě vozidla a ostatní byla převedena z překážek provozu, jelikož tam docházelo postupně ke snížení počtu odtahů. S takovým počtem odtahových vozidel jsme byli zhruba na polovině kapacity potřebné pro provádění této činnosti,“ dodává Navrátilová. Dohromady měl tehdy BKOM osm vlastních vozidel.
Součástí pilotního projektu byla i změna smlouvy mezi magistrátem a BKOM. Hlavní novinkou byla paušální roční platba.
„Do roku 2019 byl BKOM odměňován podle počtu odtažených vozidel, což s sebou přinášelo složitost peněžních toků,“ vysvětluje mluvčí motivaci k této změně.
„Platby za odtažená vozidla tehdy směřovaly na magistrát, ten pak následně odměňoval BKOM,“ pokračuje. „Problémem byla situace, kdy nevymožené částky zůstávaly v nákladech BKOM. Od roku 2019 byla zahájena činnost blokového čistění, zároveň se postupně přešlo na paušální platbu, což se ukázalo jak přehledově, tak i finančně jako jednodušší způsob.“
Zároveň se ovšem dotace pro BKOM zdvojnásobila z dvaceti na necelých čtyřicet milionů korun. Pokud měly dvacetimilionový rozdíl pokrývat platby řidičů za odtah, nestalo se tak. Naopak, odtahů i peněz od řidičů ubylo, dnes se pohybují kolem deseti milionů ročně.
Nový systém tedy byl jednodušší, ale pro město výrazně ztrátovější.
Černý dodatek (2019)
Stejným směrem se vydala také smlouva se Zdeňkem Černým. Dvojice dodatků z roku 2019 upravila logiku odměňování: dosud Černý dostával značnou část poplatku z každého odtahu, nově měl mít i on paušální odměnu. Za jarní, letní a podzimní měsíce mohl fakturovat 650 tisíc korun měsíčně bez DPH, a to včetně prázdnin, kdy se bloková čištění neprovádějí. V zimních měsících, „kdy se práce nevyplatí“, měl dostávat 200 tisíc korun. Dohromady 6,5 milionu ročně, s daní 7,9 milionu.
Dodatky zavedly také opatrnou motivační soutěž mezi Černým a BKOM. Pokud blučinský podnikatel odtáhne o desetinu aut víc než městská firma, dostane o desetinu vyšší odměnu; adekvátně se jeho odměna může snížit.
Podle právníků oslovených redaktory Českého rozhlasu jde ovšem o podstatné změny veřejné zakázky, které zákon zakazuje řešit dodatkem. BKOM měl podle nich vypsat novou veřejnou soutěž.
„Můžete změnit drobnosti, ale ne předmět smlouvy, smluvní plnění, cenová ujednání nebo smluvní pokuty. To zákon zakazuje.“
„Kategoricky to může stanovit pouze Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), ale jeví se to tak, že to mohlo být v rozporu se zákonem,“ komentuje smlouvu Martin Hadaš, vedoucí odboru veřejných zakázek Masarykovy univerzity.
Redakce Českého rozhlasu ÚOHS oslovila, ten smlouvu nekomentoval. Podle mluvčího se úřad nemůže vyjadřovat k zakázkám, které neprověřoval.
„Zákon přikazuje, že jakmile uzavřete smlouvu, nesmíte podstatným způsobem změnit závazky z ní vyplývající,“ pokračuje právník univerzity. „Můžete změnit drobnosti, ale ne podstatné náležitosti jako předmět smlouvy, smluvní plnění, cenová ujednání nebo smluvní pokuty. To vše je považováno za podstatnou změnu smlouvy a to zákon zakazuje.“
„Za víc než deset let byla smlouva šestkrát změněna,“ počítá Hadaš problematická ujednání. „Poslední tři dodatky byly takového charakteru, že se dají považovat za podstatné změny závazku. Otázka je, z jakého důvodu k tomu zadavatel přistoupil.“ Podle Hadaše takové chování vznáší spoustu otazníků.
Nadmíru vzorní řidiči, nebo chyba systému? Brno zpětně prověřuje, jak se loni parkovalo
Číst článek
„Firma měla vypsat nové zadávací řízení,“ popisuje zákonný postup. „Uděláte si nějaký průzkum trhu. Podíváte se, jestli jsou na trhu noví dodavatelé, mezitím můžete vypovědět současnou smlouvu, to se dalo, lhůta byla tříměsíční. Připravíte zadávací řízení a s případným vítězem uzavřete novou smlouvu. Místo toho zadavatel udělal dodatkem změny takového charakteru, jako by sjednával novou smlouvu. Měla proběhnout soutěž.“
Podobně se vyjádřil další oslovený právník, advokát Martin Hledík. „Pokud se uzavřenými dodatky podstatně změnil předmět plnění, jak naznačujete, pak skutečně došlo k obejití zákona. Mělo být konáno výběrové řízení.“
Český rozhlas se s pochybností o legálnosti dodatku v minulých týdnech obrátil na mluvčí BKOM. Ta právní stránku nekomentovala, soustředila se pouze na ekonomický přínos.
„Dodatek s firmou Zdeněk Černý měl za následek dramatické snížení ceny vyplacené za jeho služby a zároveň snížení počtu vozidel, s nimiž firma Zdeněk Černý manipulovala,“ napsala. „V souladu s rozhodnutím orgánů města Brna naše firma postupně zvyšovala svoji soběstačnost při blokovém čištění a snižovala objem technických úkonů realizovaných zmíněnou firmou.“
Díky paušálu mohl být BKOM i Černý za pandemie v klidu. Propad odtahů se na jejich příjmech nepodepsal. Tratilo město.
„Současně tak naše firma snižovala i odměnu Zdeňku Černému za provedenou činnost,“ dodává Navrátilová. Ve skutečnosti firma od podepsání dodatku v roce 2019 nic takového neudělala, jak ukazují data, které redakci poskytla. Ani nemohla: dodatek zakotvil odměnu osm milionů korun ročně plus mínus deset procent.
S dotazy na smlouvu i odtahový byznys redakce oslovila také Zdeňka Černého, ten nereagoval.
Covidová lehkost parkování (2020 až 2021)
Pilotní systém naskočil pro BKOM i Černého právě včas: v dalších dvou letech zemi stopnul covid. Městská policie řidičům kvůli karanténám a rozšířené práci z domu stání mimo povolená místa otevřeně tolerovala, což potvrzují i data.
„Za přísného omezení pohybu neměli lidé často jinou možnost než odstavit auta v blízkosti domova,“ vysvětloval tehdy rozvolnění Ghanem. „Tím se přetížila kapacitně nedostatečná parkoviště především na sídlištích. Striktní vynucování drobných přestupků by šlo přímo proti prioritním vládním a ministerským nařízením.“
Díky paušálu mohla být městská firma i blučinský živnostník v klidu. Propad odtahů se na jejich příjmech nepodepsal. Tratilo město.
Zdeněk Černý kandiduje do sněmovny
Je začátek srpna 2021, dva měsíce před volbami do Poslanecké sněmovny. Na 16. místě jihomoravské listiny SPOLU kandiduje Zdeněk Černý, 65 let, podnikatel, bydlištěm Blučina. Nominovala ho ODS, jejímž je členem a sponzorem.
Černý věří, že z nevolitelného místa ho do Sněmovny vynesou preferenční hlasy. Jde jim naproti a rozjíždí letákovou kampaň – za sebe, ne za stranu. V den voleb ho proto straničtí kolegové z kandidátky vyřadí.
Podle podnikatele ovšem vyloučení z kandidátky porušuje volební soutěž. Stěžuje si proto u Nejvyššího správního soudu. Soud mu částečně vyhoví, vrátí ho na jeho původní místo na kandidátce – místo sedmého náhradníka.
O dva roky později, v létě 2023, zasáhne Černý do vysoké politiky znovu. Tentokrát jako muž, který podle serveru Seznam zprávy ministru spravedlnosti a šéfovi jihomoravské ODS Pavlu Blažkovi předal úniky z policejního spisu v kauze kupčení s městskými byty. Černý vysvětluje, že dokumenty Blažkovi v dobré víře předal jako příteli. Ten je ovšem dle svých slov převzal jako poslanec a spolustraník.
Papír a realita (2022 až 2024)
Jenže tolerantnější už strážníci zůstali. Mezi lety 2019 a 2023 ubylo pokut o 17 procent a odtahů překážek provozu o 15 procent. Na rychlost růstu vozového parku pandemie neměla vliv, ve stejném období se rozrostl o dalších 15 procent na necelých 300 tisíc.
Proč strážníci nařizují méně odtahů?
„Počet odtahů dlouhodobě a velmi výrazně ovlivňují změny dopravního značení včetně úprav, které postupně vedou k legalizaci některých, dříve legálně nevyužitelných ploch k odstavení vozidla,“ opakuje dnes mluvčí městské policie Markéta Skřivánková argument svého předchůdce z minulých let.
Přidává další. „Po vzniku modrých zón prohlížejí strážníci data nasbíraná monitorovacími auty, vyhodnocují je a případy, u nichž je důvodné podezření ze spáchání dopravního přestupku, předávají správnímu orgánu. Jde o desítky tisíc případů, které nevykazujeme ve statistice. Monitorovací vůz totiž neprovozuje městská policie a stejně tak na ní neleží finální rozhodnutí o přestupku.“
„Statistiky nezohledňují ani situace, kdy strážníci rozhodli, že jsou sice splněny zákonné podmínky pro provedení odtahu, k odtažení vozu ale nakonec vůbec nedošlo. Většinou z toho důvodu, že se mezitím k autu dostavil jeho majitel nebo odtah nebyl proveditelný z technických důvodů, například nedostatek místa pro odtahový vůz,“ dodává.
„Překážkou provozu je podle zákona vše, co by mohlo ohrozit bezpečnost nebo plynulost provozu na pozemních komunikacích,“ upřesňuje zákonné podmínky. Pojmy bezpečnost provozu a plynulost provozu ale zákon nevymezuje. „Posouzení, zda může být vozidlo odstraněno, je vždy na konkrétním strážníkovi,“ upozorňuje mluvčí.
Strážníci dnes propad vysvětlují, podobně jako dřív, změnou dopravního značení a vytížeností (box Proč strážníci nařizují méně odtahů). Mimo záznam ovšem přiznávají důvod, který část odpovědnosti přesouvá na BKOM: po nařízení odtahu musí strážník údajně čekat i desítky minut, než jeřáb dorazí, v některých případech nepřijede vůbec. Pro strážníka je tak jednodušší vyřešit přestupek pokutou či botičkou.
2:51
Z pěší zóny je ‚dálnice‘. Z historického centra Brna se stal průjezd i parkoviště pro auta
Číst článek
Pojmenovat úzké hrdlo systému je obtížné, ve hře je zřejmě více faktorů, než přiznávají oficiální výpovědi. Podstatnější je důsledek, nižší bezpečnost dopravy. Téměř ve všech krajských městech během posledních deseti let podstatně klesl počet těžce zraněných a mrtvých při dopravních nehodách. V Praze na polovinu, v Hradci Králové na třetinu. V Brně zůstal stejný. O nízké prioritě bezpečnosti vypovídá také fakt, že Brno jako jediné ze čtveřice největších českých měst nemá stacionární rychlostní radar. Poslední pokus o jeho zřízení zastavilo vedení města s argumentem, že úředníci by záplavu pokut nezvládli administrovat.
Redaktor Českého rozhlasu se rozhodl argumenty otestovat v terénu. Na auto blokující chodník upozornil strážníky na lince 156. Po ujištění operátora, že „se na to podívají“, čekal hodinu na místě, hlídka nepřijela. Zareagovala až na další upozornění o hodinu později. Podle svědků následně proměřila volné místo na chodníku a nařídila odtah, jeřáb auto během několika minut naložil a odvezl. Dalšímu autu zaparkovanému na chodníku strážníci nasadili botičku.
„Aby mohl strážník či policista nařídit odtah vozidla při jeho stání na chodníku, musí naplnit definici neprůchodnosti, což je překážka méně jak 75 centimetrů pro jeden směr chůze od budovy, tedy parkuje-li vozidlo ve vzdálenosti menší než 1,5 metru,“ popisovala již dříve pravidlo, kdy nařídit odtah, mluvčí BKOM. V našem případě první auto test plynulosti nesplnilo, druhé ano.
Podobně se redaktor vypravil zdokumentovat druhou část odtahové agendy, blokové čištění (box Blokové čištění v Králově poli). Tři hodiny na místě napověděly, že nadzvedávání aut při úklidu ulic je často samoúčelné: jeřáby nechávají většinu překážejících aut na místě a cisterna je pokorně objíždí. Zvedají a pokutují jen nahodilé vozy.
Blokové čištění v Králově Poli
Redaktoři Českého rozhlasu se na začátku listopadu vydali do terénu podívat se na blokové čištění v ulicích kolem Slovanského náměstí. Naplánované bylo od osmi do dvanácti hodin, čisticí vozy vyrazily do akce těsně před osmou.
Překvapující bylo už množství aut, které na místě zůstávaly navzdory zákazu zastavení. V bočních uličkách to byla jednotlivá auta, na Slovanském náměstí jich během ostré fáze čištění stála přibližně desítka. Na Purkyňově, kde čištění začínalo později, byla o půl jedenácté, půlhodinu před začátkem, obsazena většina parkovacích míst cedulím navzdory.
Na místě redaktoři zaregistrovali pouze dvě odtahová vozidla. Na Charvatské stálo těsně před začátkem čištění několik aut, odtahový vůz nadzvedl pouze první z nich. Ostatní auta na místě zůstala a čisticí vozy je objížděly. První řidič dostal pokutu 3500 korun za odtah, ostatní pouze lísteček za stěrač. Při nakládání auta pomocí navijáku se ozývalo hlasité skřípání, při sundávání se spustil alarm vozu. Řidič jeřábu si přitom všiml redaktora, který scénu natáčel, a přes megafon s odkazem na ochranu osobních údajů požadoval, aby přestal.
V Tyršově ulici cisterna objížděla osobní auto, které ale mělo za stěračem oznámení o provedeném odtahu. Jeřáb jej tedy zřejmě nadzvedl a vrátil na místo dřív, než se na ulici dostal čisticí vůz.
Papírově je zarážející také rozdílná odměna za jeden odtah mezi oběma firmami. Pokud bychom přepočetli roční dotaci na počet provedených odtahů, u BKOM loni vyšel jeden odtah na 6880 korun, u Černého na 3260 korun.
„Takto postavené srovnání je zcela zavádějící a zkreslené,“ zlobí se mluvčí BKOM Vladimíra Navrátilová. „Firma Zdeněk Černý je najímána pouze na překládky vozidel při blokových čištěních. Částku pro BKOM nelze dělit počtem provedených úkonů, na rozdíl od částky přidělené firmě Zdeněk Černý. Naše firma zajišťuje kompletní službu těchto úkonů včetně značné administrativní zátěže, tyto náklady jsou zcela na bedrech BKOM.“
Rozdíl zdůvodňuje řadou okolností: BKOM má násobně dražší odtahové jeřáby, například speciál s hydraulickým ramenem pro odtahy vozidel bez protočení kol; provádí koordinaci s městskými částmi, rozmístění a kontrolu značek; stará se o online aplikace; poskytuje podklady pro vymáhání neuhrazených částek a sleduje stížnosti; řeší náhradu škody a pojistné události, pokud dojde k poškození vozidel při manipulaci.
„Veškerá výše uvedená agenda a činnosti jsou prováděny našimi kmenovými zaměstnanci, kteří jsou v řádném pracovně právním vztahu. Není nám známo, jak má společnost Zdeněk Černý ekonomicky nastaveno zajištění provádění jeho subdodavatelských povinností,“ přidává popíchnutí.
Černý přes palubu (2025 a dál)
A přidala překvapivou novinku. „V současné době BKOM spolupráci s firmou Zdeněk Černý ukončuje, v září mu byla doručena výpověď. Od ledna 2025 bude BKOM provádět veškeré úkony související s technickými úkony samostatně. Uvedené kroky jsou zcela v souladu s dlouhodobou koncepcí vedení města Brna.“
Nejsou ovšem v souladu s tím, co Navrátilová Českému rozhlasu tvrdila ještě letos v dubnu: že bez Černého se odtahy neobejdou, neboť BKOM nemá dost odtahových vozů. Na jaře podle ní městská firma vlastnila osm jeřábů. Dva se věnovaly překážkám provozu, šest asistovalo při blokovém čištění. Černého odtahovka poskytovala dalších šest aut pro bloková čištění. Od nového roku se odtahy budou muset obejít bez nich.
Dnes Brno dotuje odtahy aut víc než 30 miliony ročně. Ztrátu kompenzuje zvýšením poplatku za odtah z 1800 na 3500 korun.
„Nepochybujeme, že BKOM i v budoucnu dostojí sjednaným závazkům v nesnížené kvalitě,“ neztrácí jistotu na brněnském magistrátu.
„Výše uvedené činnosti s sebou nesou řadu nákladů bez ohledu na počet skutečně realizovaných odtahů, jejichž každoroční počet se přitom v posledních letech nijak dramaticky nemění,“ vrací se odpověď z magistrátu k obhajobě paušálu. Podobně jako BKOM či městská policie tak ignoruje cokoliv před rokem 2019, kdy byl počet odtahů dvojnásobný.
„Nastavení systému spočívající mimo jiné v paušálních platbách za provádění veškerých činností, které pečlivě zohledňují jak fixní, tak variabilní náklady na tyto činnosti, nepovažujeme za problematické,“ pokračuje magistrát.
Dnes Brno dotuje odtahy aut víc než 30 miliony ročně. Firmě BKOM v roce 2023 zaplatilo 44 milionů, na poplatcích řidičů vybralo 10,4 milionu. Což se radnímu pro dopravu Petru Kratochvílovi (ODS) nelíbí – a tak ztrátu kompenzuje u řidičů zvýšením poplatku za odtah z 1800 na 3500 korun.
„Máme za to, že ani provozovatelé vozidel na tento systém nedoplácí. Náklady uplatňované vůči nim do konce roku 2023 nicméně musely být korigovány, aby více odpovídaly reálným nákladům na provedení odtahu,“ vysvětluje magistrát zvýšení poplatku.
Kabát ale politici záplatují na špatném místě: skutečnou dírou je nastavení systému, kdy město paušálně platí desítky milionů a vrací se mu poněkud chudší poplatky řidičů. Těch –navzdory tvrzení městské policie, městské firmy i samotného magistrátu – v minulých letech podstatně ubylo a v blízké budoucnosti vzhledem k nižšímu počtu odtahových jeřábů nepřibude.
