Vodu jsme měli téměř po pás, vzpomíná seniorka. Po povodních opět bydlí v bohumínské Červené kolonii
Téměř rok po povodních je už většina nájemníků z Červené kolonie v Bohumíně zpátky doma. Záplavy poničily 16 přízemních bytů v domech postavených z červených cihel. Voda se tam dostala krátce poté, co se lidé nastěhovali. Byty se už městu podařilo vysušit a nájemníci se do nich vracejí.
Seniorka Alena Vlčková drží v jedné ruce objemnou tašku s nákupem, v druhé má klíče a chvatem zkušené hospodyně zvládne odemknout dveře na jeden pokus. „Teď se vracím domů do svého bytečku a jsem šťastná, že tady opět můžu bydlet,“ říká pro Český rozhlas Ostrava.
Poslechněte si reportáž z Červené kolonie v Bohumíně. Natáčela Andrea Brtníková
Pětasedmdesátiletá žena vzpomíná na dramatické chvíle při loňských povodních. „Víte, mám partnera, který je invalidní, nechodí. Začala se nám do bytu valit voda, do všech místností. Museli nás odsud odvážet hasiči, vodu jsme měli téměř po pás,“ popisuje. „Nečekala jsem, že se něco takového stane. Bylo to hrozné,“ svěřuje se Vlčková, která se svým partnerem žila téměř rok v náhradním malometrážním bytě.
„Bydleli jsme hned tady, vidíte, naproti. Takže jsem mohla sledovat, co se tady děje a jak postupují opravy,“ ukazuje.
3:06
Bahno, ztracené ryby a zničené hráze. Rodinné rybářství z Vrbna pod Pradědem vstalo z vody
Číst článek
Byt v Červené kolonii získala v licitaci a byl jejím vysněným místem, protože je v přízemí a s ohledem na hendikep partnera jim umístění vyhovuje. „Moc jsem tady chtěla být a teď při návratu mám opravdu nádherný pocit, že jsem zpátky tam, kde jsem byla předtím spokojená. Jsem tady šťastná,“ dodává.
„Zdravím, sousedko, hezký den!“ volá na seniorku usměvavý muž, který přes ulici důkladně leští auto. „Mám dva pejsky a po celou dobu, kdy byli sousedé odstěhovaní, jsme se při venčení potkávali. Vždycky jsem jí říkal, jak se moc těším, až se zase nastěhují zpátky,“ vypráví Pavel Šuster.
„Víte, tady v Červené kolonii se vytvořila opravdu moc hezká a soudržná komunita. Těch lidí z přízemních bytů mi bylo opravdu líto. My bydlíme nahoře, v patře. Nám povodně jen zničily kolo v kolárně, sousedé na tom byli hůř,“ vzpomíná.
Město zaplatilo 10 milionů
„Tak, tohle je poslední,“ ukazuje byt v přízemí dalšího domu v Červené kolonii mluvčí radnice Lucie Špačková. „To je poslední byt z těch šestnácti, které jsme museli po záplavách opravit. Tenhle už je také po renovaci, jen ještě čekáme na revizi elektřiny, a pak se i tady budou moct vrátit nájemníci,“ doplňuje.
Jak přežít první tři dny po katastrofě? Mějte zásoby vody a potravin a rádio na baterky, radí příručka
Číst článek
Oprava po záplavách trvala překvapivě déle, než město plánovalo. „Jaro bylo studené, pršelo, teploty byly nízké. Při pracích se nám pořád vracela vlhkost do zaplavených míst. Museli jsme to vysoušet, kdybychom to urychlili, byla by rekonstrukce zbytečná – vlhkost by zvedla podlahy a objevila by se plíseň, to jsme nechtěli,“ popisuje Špačková.
„Podívejte se, jak jsou tady široké zdi. Jsme v domě, který je sto let starý. To byly původně dělnické ubytovny postavené pro Bohumín z typických červených cihel. To je jediná taková kolonie, která tady zůstala,“ vypráví.
Nájemníci se přitom do opravené Červené kolonie nastěhovali těsně před zářijovými povodněmi. „Voda byla až tady, tak 50 až 60 centimetrů vysoko,“ ukazuje zvenčí. „Takže přízemní byty to opravdu hodně zasáhlo. Někteří lidé se sotva nastěhovali a už museli všechno vyhodit,“ podotýká.
Město do oprav povodněmi zasažených bytů v Červené kolonii investovalo 10 milionů korun.
