Otevřená společnost se po více než půlročním fungování registru smluv snažila zmapovat, jak se s povinností zveřejňovat smlouvy vypořádávají státní firmy. Oslovila jich proto 29, z nichž celkem šestnáct odpovědělo. Některé z oslovených pak odpověď doplnily pro Zpravodajský web Českého rozhlasu.

V Poslanecké sněmovně momentálně leží více než dvě desítky pozměňovacích návrhů zákona o registru smluv. Ten - jednoduše řečeno - hlídá, aby se neztrácely veřejné peníze. Mezi návrhy je i takový, který výjimku z povinnosti smlouvy zveřejňovat požaduje pro státní firmy.

Budvar v ohrožení

Jednou z oslovených společností byl i Budějovický Budvar, jehož hojně diskutovanou výjimku podal ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Pivovar ji obhajuje tím, že ho registr smluv limituje v konkurenčním prostředí trhu a musí tak odkrývat "obchodní strategii i léta budované know-how".

Právě proto chce pro sebe podnik výjimku. "A to z důvodu potřeby ochrany technických a výrobních postupů, obchodní strategie a know-how podniku, stejně tak ochrany obchodních strategií a postupů našich obchodních partnerů. Budějovický Budvar je zákonem o registru smluv přímo ohrožen, jde o jeho obchodní a ekonomickou stabilitu," odpověděla společnost v průzkumu s tím, že problémů jí registr způsobuje „celou řadu“.

Státní pivovarnický podnik chce proto podniknout "všechny potřebné kroky". "Takzvané 'svlékání se' před konkurencí jde proti všem základním principům podnikání," odpověděl s tím, že s žádostí o prosazení výjimky se obrátil na zákonodárce.

Konkrétně na ministerstvo průmyslu a obchodu se obrátil i státní podnik Diamo. Problém při zveřejňování jsou podle společnosti zejména dodatky. Jinak si prý ale společnost se zákonem „poradila“.

Pro připomenutí: do registru smluv musí smlouvy posílat všechny státní instituce, právnické osoby s většinovým podílem státu nebo samospráva. Týká se to veškerých dokumentů s plněním vyšším než padesát tisíc korun bez DPH. Od července pak začne platit, že nezveřejněná smlouva nebude platná (více čtěte ZDE).

Jenže právě hranice padesáti tisíc korun je podle podniku Diamo „nevhodná“. „Neboť jde de facto o všechny hospodářské smlouvy. Tento limit je velmi malý, jakákoliv dodávka materiálů nebo služeb jej výrazně převyšuje,“ odpověděl v průzkumu.

Výbušniny v registru

Společnost Explosia, která se zabývá vývojem a výrobou výbušnin, zase upozorňuje, že kvůli povinnosti smlouvy zveřejňovat s nimi obchodní partneři nechtějí kontrakty uzavírat, což může firmu v budoucnu poškodit.

Výjimku ze zákona by pak přivítala zejména u těch ujednání, která se týkají nakládání s výbušninami. "V nich obsažené citlivé údaje jsou právními předpisy kryty zcela nedostatečně. Dále bychom považovali za vhodné, aby se na nás povinnost uveřejnění vůbec nevztahovala,“ uvedl český výrobce Semtexu v průzkumu s tím, že se pohybuje „v přísně konkurenčním prostředí“.

Doslova fatální by prý současná aplikace zákona byla pro Technický a zkušební ústav stavební.

"Odběratelské vztahy nejsou financovány z veřejných prostředků, ale z prostředků z podnikatelské činnosti podniku. Podmínky těchto vztahů jsou obchodním tajemstvím, jedná se o soukromoprávní smlouvy," vysvětlil ústav. Státní podniky jako zkušební ústavy by proto podle nich měly být z působnosti zákona zcela vyňaty. Ředitel ústavu Alexander Šafařík-Pštrosz na doplňující dotaz Zpravodajského webu Českého rozhlasu uvedl, že to by se týkaly také dalších pěti státních zkušeben.

Rut z Otevřené společnosti ale připomíná, že obchodní tajemství se podle zákona o registru smluv nezveřejňuje. "Obchodní tajemství tak rozhodně není argumentem pro změnu zákona, protože se ani nyní nezveřejňuje. V registru lze zveřejnit jen to, co je zveřejnitelné i podle zákona o svobodném přístupu k informacím. A v tom je jednoznačně napsáno, že pokud je informace obchodním tajemstvím, neposkytuje se," popisuje Rut.

Problémy, které firmy se zveřejňováním smluv zmiňují, jsou podle Ruta z Otevřené společnosti spíše dílčí. "A nejsou důvodem pro větší změnu. Ta přitom nyní hrozí, protože někteří poslanci prosazují plošné výjimky, které, jak ukázal průzkum, jdou dokonce výrazně nad rámec požadavků samotných firem," myslí si. Podle jeho slov hrozí, že by z registru mohl zmizet dohled nad více než devadesáti procenty veřejných prostředků. "Vrátili bychom se takřka do stavu před registrem. Změny by se měly dít s větším odstupem a cílit přímo na konkrétní problémy," dodává Rut.

Bezproblémové zveřejňování smluv hlásí například Povodí Ohře. "Nedospěli jsme k názoru, že některý z typů smluv by neměl být zveřejňován," shrnují zástupci firmy. Povodí Vltavy za systémový problém označilo duplicitní zveřejňování smluv, kdy kontrakt do registru nahraje každá ze smluvních stran. Zveřejňování dokumentů pak považují za nelogické v případě kolektivních smluv, které se převážně týkají zaměstnanců.

Bez větších komplikací smlouvy publikuje i státní podnik Povodí Labe nebo Mero ČR, která vlastní a provozuje ropovody. Český aeroholding se prý průzkumu nestihl zúčastnit, proto v grafu jeho odpověď chybí. Mluvčí Lenka Zvolánková nicméně pro Zpravodajský web Českého rozhlasu uvedla, že společnost svou povinnost smlouvy zveřejňovat plní bez problémů.

"Tento zákon respektujeme. Ve firmě jsme nastavili veškeré vnitřní procesy tak, abychom dostáli této nové zákonem uložené povinnosti, například proběhlo interní školení zaměstnanců, proběhly úpravy softwarového vybavení používaného pro správu smluv," popsala mluvčí.

Odpovědi do průzkumu poskytla i Českomoravská záruční a rozvojová banka, ta je však odmítla zveřejnit v médiích. Průzkumu se nezúčastnilo Povodí Odry nebo Čepro, které prý nestihlo odpovědět. "Nicméně společnost Čepro respektuje povinnosti vyplývající z příslušeného zákona a zveřejňuje a i do budoucna bude zveřejňovat smluvní dokumenty v registru smluv," uvedla pro Zpravodajský web Českého rozhlasu mluvčí Lenka Svobodová. Mluvčí Petr Bohuš z VOP CZ uvedl, že je k průzkumu nikdo neoslovil.

hm Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít