V Česku potravinami nejvíc plýtvají domácnosti, nikoli potravinové řetězce
Moje žena nesnáší vyhazovat jídlo a jedna moje dcera chodila několik let s kamarádkou vybírat vyhozené jídlo k jedné drahé prodejně potravin v Praze. Vyhazovat jídlo je jistě nejen škoda, ale taky velká chyba. Evropská unie nutí Česko, aby do roku 2030 snížilo plýtvání domácností o třetinu, což se zatím nedaří. Průměrný Čech za rok vyhodí 40 až 60 kilogramů potravin.
Nedávno mi jedna přítelkyně na facebooku poslala odkaz na britský časopis Factology. Připomíná, že Francie už v roce 2016 zavedla zákon, který vyžaduje, aby se velké supermarkety zabývaly neprodanými jedlými potravinami. Prodejny nad 400 metrů čtverečních musí neprodané potraviny, které jsou ale stále vhodné k lidské spotřebě, darovat charitativním organizacím.
Martin Fendrych: V Česku potravinami nejvíc plýtvají domácnosti, nikoli potravinové řetězce
To má samozřejmě smysl, snižuje to plýtvání a pomáhá to kupříkladu potravinovým bankám bojovat proti hladu.
Factology připomíná, že se plýtvání potravinami stalo velkým globálním problémem a že Francie dala ostatním zemím příklad, který vede k chytrému přístupu v distribuci potravin a taky při otázce kam s odpady.
Čím méně odpadů, tím je to lepší a levnější. Díky potravinovému zákonu Francie už roky přerozděluje miliony tun jídla potřebným lidem.
A co Česko?
U nás takový zákon nemáme. Kdyby s ním poslanci přišli, zřejmě by narazili na pravicový konzervativní odpor a na tvrzení, že řetězce a firmy samy nejlépe vědí, jak s potravinami nakládat.
A je fakt, že zatímco dříve tuny neprodaného ovoce, zeleniny, pečiva a dalších potravin končily v odpadu a musely se likvidovat, v současnosti supermarkety svůj přístup mění a, což je dobře, chlubí se tím, že ho mění.
Pomáhají kupříkladu krmit zvířata. Potraviny míří do nejrůznějších organizací, do záchranných stanic, mysliveckých spolků, na hmyzí farmy. Tam se posílají potraviny, které nelze nabídnout potravinovým bankám.
Potravinové banky mají nové dárce. Zapojují se také drobní zemědělci, kteří dodávají zeleninu
Číst článek
Problém je i s neprodaným ovocem a zeleninou. Supermarket Albert například nabízí banánový chlebíček, pro jehož přípravu se používají neprodané banány. A většina supermarketů nabízí jídlo s prošlým datem spotřeby potravinovým bankám.
Potravinami u nás nejvíc plýtvají domácnosti. Evropská unie nutí Česko, aby do roku 2030 snížilo plýtvání domácností o třetinu, což se zatím nedaří. Průměrný Čech za rok vyhodí 40 až 60 kilogramů potravin.
Ve hře jsou i pokuty
Proto ministerstvo životního prostředí loni zvažoval zavést pokuty, které by platili lidé plýtvající velkým množstvím potravin.
Ředitel odboru cirkulární ekonomiky a odpadů na ministerstvu životního prostředí Jan Maršák loni na konferenci Food Waste (Plýtvání jídlem) řekl toto: „Čísla vyhozeného jídla jsou opravdu velmi negativní. Pouze vzdělávání lidí nestačí. Musíme se začít bavit o kombinaci opatření, abychom dostáli závazku plýtvání snížit o třetinu.“
Upřesnil, že by sankce mohly souviset například se svozem odpadu. Ten by byl dražší, kdyby obsahoval příliš mnoho vyhozeného jídla.
Jakkoliv je tato cesta známá v zahraničí, u nás by neprošla. Jednak máme pravicovou vládu, která spoléhá na moudrost voličů, i když ta se při plýtvání jídlem zjevně neprojevuje. A za druhé máme před volbami, takže žádné kroky obsahující sankce nepadají v úvahu a ve sněmovně neprojdou.
Autor je spolupracovníkem deníku Forum 24
Jak Andrej Babiš přichází o spojence
Kateřina Perknerová
Trumpovy snahy změnit způsob hlasování v USA ohrozí legitimitu voleb
Jiří Pehe
Kidults čili fenomén věčného dětství
Tereza Zavadilová
Babiš není prvním a patrně nebude ani posledním napadeným politikem
Petr Hartman