Černý: O členství v EU jsme hodně stáli. Nepochopili jsme ale, že je třeba budovat pozici i uvnitř
Před 20 lety vstoupilo Česko do Evropské unie. Členy se spolu s nim stalo dalších devět zemí z jižní a východní Evropy a z Pobaltí. Umíme plně využívat šance, které nám nabízí? „O čem je Unie, jsme už pochopili. A politické reprezentace ukázaly, že v české diplomacii existuje dost lidí, kteří dokážou připravit našim reprezentantům dobré podklady,“ popisuje pro Český rozhlas Dvojka v pořadu Jak to vidí... komentátor Adam Černý.
Proces, o který Česko dlouho usilovalo, se završil 1. května 2004. Vzedmutí energie a snahy dokončit vstup do Evropské unie ale záhy vystřídal pocit, že už je hotovo. „Naše úsilí polevilo. Nepochopili jsme, že teď je třeba začít budovat si pozici uvnitř, hledat spojence a mít jasnou představu o tom, co tam chceme dokázat,“ popisuje Adam Černý.
Nově příchozí
Oproti tomu se Česko dlouhé roky prezentovalo jako stále nová členská země EU, která ještě není v klubu plně usazená.
„Dokladem toho byla naprosto diletantská chyba, kdy jsme nechali uprostřed prvního předsednictví padnout naši vládu,“ připomíná předseda Syndikátu novinářů přešlap, který nás dlouho ponechával v kategorii, že „ještě úplně nerozumíme tomu, o co jde“.
Takové časy však už, zdá se, pominuly. „O čem je Unie, jsme už pochopili. Současná, ale do jisté míry i předcházející politická reprezentace ukázaly, že v české diplomacii a v českém veřejném aparátu existuje poměrně dost lidí, kteří věcem rozumí a dokážou připravit našim reprezentantům dobré podklady,“ říká Černý.
Od defenzivy ke kooperaci
Jako každé členství má i členství v evropské rodině své výhody i nevýhody. Oproti tomu, že nejsme zcela suverénní ve svém rozhodování, což by ale podle Černého pro zemi naší velikosti platilo i v případě, kdybychom členy nebyli, stojí účetní hledisko, které jednoznačně vychází pozitivně.
Žádná velká dobrodružství. Češi smýšlí o dalším směřování prozápadně, láká je varianta ‚někde mezi‘
Číst článek
„Když se odečte to, co jsme tam dali, a proti tomu se postaví to, co jsme dostali, vyjde nám stálý přebytek jednoho bilionu korun. Věcí, na které přispěla třeba z 80 procent Evropská unie, je u nás spousta. Jinou otázkou samozřejmě je, jak moudře s fondy hospodaříme, proč nestavíme dálnice jako Poláci, proč jich nemáme víc a podobně,“ vysvětluje Černý.
Výrazně lepší je Česko i v nacházení spojenců. Ukázalo se to například v oblasti automobilového průmyslu.
„Naším zájmem bylo zmírnit podmínky nové normy pro výrobu automobilů a náš průmysl takto ochránit. A podařilo se nám pro to najít spojence. Zároveň se nám podařilo vytvořit alianci zemí, které obhájily myšlenku, že jadernou energii lze započítat do bezuhlíkové energetiky, která nepoškozuje životní prostředí,“ uvádí Černý dva praktické příklady toho, že česká unijní diplomacie začíná fungovat mnohem lépe než na čistě defenzivní úloze.
„Styl ,Nám se něco nelíbí, a budeme to odmítat‘ už naštěstí úplně neplatí,“ uzavírá Černý.
Celý pořad si můžete poslechnout v audiu v úvodu článku.
