Česko eviduje nejvíce cizinců za posledních 25 let. Přicházejí hlavně z Ukrajiny a Slovenska
V Česku ke konci roku 2016 pobývalo 493 400 cizinců, což je nejvíc od roku 1993. Proti roku 2015 se jejich počet zvýšil o 28 700. Ve čtvrtek to oznámil Český statistický úřad. Nejpočetnější skupinou cizinců byli Ukrajinci, následovali Slováci a Vietnamci. Lidé z těchto tří zemí tvořili více než polovinu všech cizinců žijících v Česku. Rok 2016 je zatím poslední, za který má statistický úřad kompletní údaje.
Přes polovinu cizinců tvořili lidé s trvalým pobytem v Česku, velká skupina měla přechodný pobyt. Počet lidí, kterým Česko udělilo azyl, činí 0,6 procenta všech cizinců v zemi.
3:10
Svateb s cizinci v Česku přibývá. Muži chtějí Slovenky a Ukrajinky, ženy spíš vybírají na Západě
Číst článek
Podíl cizinců na celkovém počtu obyvatel dosahuje 4,5 procenta a ve srovnání s ostatními státy Evropské unie je relativně nízký. Česko je na 19. místě z 28 států. Největší podíl cizinců je v Německu, kde tvoří zhruba desetinu obyvatel.
Nízký je podle ČSÚ v evropském srovnání i počet žadatelů o azyl. V roce 2016 jich o azyl požádalo 1478, zatímco v celé Evropské unii to bylo přes milion, z toho v Německu 722 000. Liší se i národnostní struktura žadatelů o azyl.
V Česku jsou nejpočetnější skupinou Ukrajinci, kteří tvoří 34 procent, následují Iráčané s 11 procenty a Kubánci se šesti procenty. V celé EU jsou nejpočetnější skupinou žadatelů o azyl Syřané, jichž je čtvrtina, následují se 17 procenty Afghánci a s deseti procenty Iráčané.
Za lepším výdělkem i za studiem
Nejčastěji se do Česka vydávají lidé z ekonomických důvodů. Ředitel odboru statistiky trhu práce Dalibor Holý to ukázal na příkladu Ukrajinců, jejichž příjmový medián v Česku činí 21 300 korun, zatímco průměrná mzda na Ukrajině je mezi 5000 a 6000 korun. Této motivaci odpovídá i věková struktura cizinců v Česku, když nejvíc jich je v mladším produktivním věku mezi 30 a 40 lety.
Pětina cizinců je v Česku za účelem studia. Mezi nimi dominují Slováci, kteří tvořili více než polovinu všech zahraničních vysokoškolských studentů v Česku. Významně jsou mezi vysokoškoláky na českých univerzitách zastoupeni také Rusové, Ukrajinci a Kazaši. Zatímco Slováků mírně ubývá, počty studentů z postsovětských zemí se naopak mírně zvyšují. Zahraniční studenti mají zájem zejména o technické, medicínské a ekonomické obory.
Více než třetina ze všech cizinců v Česku žije v Praze, kde jich ČSÚ eviduje přes 184 200. Na druhém místě je Středočeský kraj, kde bylo cizinců 64 800, následuje Jihomoravský kraj s 43 400. Nejnižší počty jsou na Vysočině, kde cizinců žije 8400, a ve Zlínském kraji, kde jich ČSÚ eviduje 8800.
