Chanov už není nejproblémovější částí Mostu. Snížila se tam kriminalita i dluhy na nájemném
Sídliště Chanov patřilo posledních 30 let k nejproblematičtějším částem Mostu. Ve zdevastovaných domech tam žili sociálně slabí, policie tam nedoporučovala vycházet ven po setmění. Dluhy za energie a nájem tam rok od roku rostly. To už je ale podle vedení Mostu minulostí. Chanov dnes není problémovou čtvrtí. Místní se snaží opravovat si nájemní domy a mladí lidé mají zájem se vzdělávat.
„Oni nám dali materiál a lidé si ty vchody opravují sami,“ vysvětluje Petr Bažo, který žije v Chanově 15 let. Je asistentem prevence kriminality a také členem neziskové organizace Aver Roma.
Chanov už není nejproblémovější částí Mostu. Snížila se tam kriminalita i dluhy na nájemném
Bažo ukazuje na některé z vchodů panelového domu, které si místní začali opravovat za peníze od města. „Tohle je jediný blok, kam jezdí i pošta – máme tu schránky, zvonky, lina... Všechno to udělali nájemníci, kteří tu bydlí,“ shrnuje.
Z původních 1200 obyvatel Chanova jich tady dnes žije kolem 600. Podle Baža odešla velká většina rodin, která dělaly nepořádek a ničily domy. „Lidé nemají strach sem přijít. Dřív se toho obávali, dneska už mít strach nemusí. Je to tady úplně v pohodě,“ dodává Petr Bažo.
Chanov se stává běžnou městskou částí
Podle vedení Mostu má ještě nedávno problémové sídliště to nejhorší za sebou.
„Už to není jako v minulosti – je tam opravdu významná klesající tendence nedoplatků za nájemní služby. Povedlo se nám tam i několik rekonstrukcí ve spolupráci s místními,“ potvrzuje primátor Mostu Marek Hrvol (ProMost).
Most nechal v minulosti zbourat pět vybydlených paneláků, kde se scházeli narkomani, bezdomovci, ale i místní mládež. Demolice měly podle primátora Hrvola velký podíl na zlepšení bezpečnosti v Chanově. „Městská policie tam neřeší zásadní věci,“ shrnuje Hrvol.
Kromě organizace Aver Roma pracuje v Chanově ještě neziskovka Dům romské kultury. Podle její předsedkyně Moniky Vajcové se situace na sídlišti za poslední roky skutečně výrazně zlepšila.
Největší změnou je to, že lidé mají práci a mladí lidé mají chuť se vzdělávat na místním učilišti. „Vzdělání a zaměstnání těch lidí se určitě zlepšilo. Musí to samozřejmě začít u vzdělání těch nejmladších – to studium je tady žádané,“ dodává Vajcová.
Aktuálně patří podle vedení města mezi nejproblémovější části Mostu takzvané bloky 100 a Dobnerova ulice, obojí v těsné blízkosti centra města.
