„Novela zákona o shromažďovacím právu, schválená v červnu, porušila ústavu země a mezinárodní závazky Slovenska v oblasti lidských práv,“ tvrdí Amnesty International.
„Napříč republikou máme 33 poskytovatelů, kteří nabízejí garance pro soukromé majitelé vyhovujících bytů,“ zdůrazňuje Jan Klusáček, analytik iniciativy Za bydlení a autor Zprávy o vyloučení z bydlení.
„Nemají vzdělání, nejsou vyzrálí, nemají pracovní návyky.“ říká Lenka Skřinařová z Úřadu práce. Ministerstvo školství vidí řešení v prodloužení povinné školní docházky o dvouleté učební obory.
„Nevěří, že jakékoli jejich snažení je z toho světa dostane,“ vysvětluje poradkyně Rut Veselá z organizace Člověk v tísni s tím, že zásadní je podpořit a stabilizovat rodiny dětí, a tím jim ulevit.
Ministerstvo školství vládě předložilo novelu vysokoškolského zákona bez úpravy sociálních stipendií, přestože s tím návrh původně počítal. Podporu teď pobírají jen stovky z 300 tisíc studentů.
Starostovi vadí, že město neví, komu přesně klub slouží. Anonymita dětí je ale základem nízkoprahového zařízení podobného typu, je to kvůli jejich bezpečí, namítají lidé ze sociálních služeb.
„Záleží na tom, jestli mají v regionu dost školních psychologů, speciálních pedagogů a jak vysoká je účast ve školkách. I znevýhodněné děti, které brzy chodí do školky, mají menší neúspěšnost,“ říká.
Odborníci po léta bijí na poplach, že vyrůstání v nekvalitním bydlení – od ubytoven po azylové domy nebo jiné formy skrytého bezdomovectví – je pro děti zdrojem traumat a na ně navázaných problémů.
Že má Česko systémový problém s rasismem vůči romské menšině, je fakt, za který jsme coby země dlouhodobě kritizováni z mnoha evropských i lidskoprávních organizací.
Z původních 1200 obyvatel Chanova jich tady dnes žije kolem 600, odešla velká většina problémových rodin. „Lidé už nemají strach sem přijít. Je to tady úplně v pohodě,“ říká asistent prevence Bažo.
„Když si to člověk znovu prožije, tak to nic příjemného není. Hlavně, když máte pocit, že se toho za těch 20 nebo 30 let moc nezměnilo,“ říká Banga o své nové knize Skutečná cesta ven.
„Propojila se představa chudých, těch, co se nesnaží, s příjemci dávek a ještě s Romy. Pak už to není jen o zásluhovosti, ale také o starších rasistických stereotypech,“ říká sociální antropoložka.
Polovina Romů v Česku žije v sociálním vyloučení. Podle kvalifikovaných odhadů koordinátorů pro záležitosti romské menšiny je to přes 113 tisíc lidí. V Ústeckém a Moravskoslezském kraji se na okraji společnosti ocitly dokonce dvě třetiny tamních romských obyvatel. Uvádí to zpráva o stavu romské menšiny za loňský rok, kterou by měla ve čtvrtek projednat vláda.
V Česku stále přibývá takzvaných vyloučených lokalit. Podle loňské analýzy se jejich počet za deset let zdvojnásobil – z 300 na 600. Žije v nich přes sto tisíc lidí, často v naprosto nevyhovujících poměrech. Tento fenomén se pokusí zmírnit strategie boje proti sociálnímu vyloučení do roku 2020, kterou dnes schválila vláda.
V České republice jsou chudí vůbec nejzadluženější z celé střední a východní Evropy. Vyplývá to z průzkumu provedeného OSN v takzvaných vyloučených lokalitách 12 evropských zemí.
Domy v ostravské lokalitě Přednádraží jsou už v takovém stavu, že se každou chvíli můžou zřítit. K tomuto závěru dospěl obvodní stavební úřad a zaměstnanci technických služeb začali dnes ráno zahrazovat vstup do budov výstražnými páskami. Nově rozmístěné cedule také upozorňují, že do objektů je zakázáno vstupovat. V ulici ale i tak dál žije několik desítek lidí.
Situace v oblasti rasismu a diskriminace v Česku se nelepší. Tvrdí to nejnovější zpráva Českého helsinského výboru, mapující období od března 2010 do března 2011. Podle výboru musela vláda kvůli úsporám zastavit antidiskriminační opatření. Zmocněnkyně pro lidská práva ale oponuje, že po jejím nástupu se situace výrazně zlepšila.
Poslanci by měli probrat návrhy na řešení situace v sociálně vyloučených lokalitách. Hned tři normy jim k projednání připravil Ústecký kraj. Tamní radní tak reagovali na dění ve Šluknovském výběžku a litvínovském Janově. Jejich návrhy ale nemají ve sněmovně šanci na úspěch.
Do Osoblahy na Bruntálsku se stěhují nepřizpůsobiví občané z širokého okolí. V komplexu pěti panelových domů v centru obce se letos ubytovalo přes 40 nových lidí, nejčastěji z okolních vesnic. Místní teď kvůli tomu bojují s nepořádkem i s nárůstem kriminality.
Jedním z témat, kterým se bude věnovat dnešní schůze vlády jsou i česká ghetta. K jednání byla přizvána i vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková. Ta se spolu s ředitelem agentury pro začleňování Romů, Martinem Šimáčkem, podílela na přípravě strategie boje proti sociálnímu vyloučení, navržené pro časové rozmezí let 2011 až 2015.
Podle hostů poledních Ozvěn dne Markuse Papeho z iniciativy ‚Nenávist není řešení‘ a sociologa Ivana Gabala by problém sociálního vylučování měla řešit vláda, než přeroste v násilné konflikty. Koncepčními řešeními by mělo být zavedení účinných programů na začlenění, podpora trhu práce a trhu s nemovitostmi a v neposlení řadě podpora školství a vzdělávání.
Slovensko plánuje nakreslit velmi přesnou mapu chudoby. Budou na ní vidět sociálně vyloučené komunity tak, aby jim vláda mohla efektivně pomáhat. Sociální vyloučení se na Slovensku týká hlavně Romů. Experti ale nejsou jednotní v tom, jestli nová mapa romské problémy skutečně zmírní.
Tisíce lidí žijí v Ostravě v sociálně vyloučených lokalitách. Ty nejpostiženější jsou ve slezské části města. Právě tam měla pomoci radnici i lidem Agentura pro sociální začleňování v romských lokalitách. Vláda dnes bude hodnotit, jaký je zájem radnic o spolupráci. Právě ve Slezské Ostravě je projekt u konce.
Vládní Agentura pro sociální začleňování Romů bude nadále spolupracovat jen se šesti městy. Jde o Břeclav, Cheb, Litvínov, Most, Ústí nad Labem a region Šluknovska. V současnosti působí na třinácti místech, s šesti z nich ukončí tříletou spolupráci v červnu.
Vládní Agentura pro sociální začleňování v romských lokalitách hodlá oznámit, ve kterých lokalitách ukončí svoji činnost. Dnes působí na 23 místech, tříletá praxe však ukázala, že její řízení a pomoc má smysl spíše v menších městech a obcích.