Chudoba nemůže být důvodem pro odebrání dítěte z rodiny
Špatná materiální situace rodiny nemůže být jediným důvodem pro odebrání dítěte a nařízení ústavní výchovy. Rozhodl o tom dnes Nejvyšší soud. Podle něho je možné dítě rodičům odebrat a umístit do ústavu až v případě, kdy žádná další pomoc nepovede ke zlepšení podmínek pro život dítěte.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu přivítala ředitelka nadace Naše dítě Zuzana Baudyšová: „Já sama bych dělala velký rozdíl mezi rodinami, které se dostanou do situace přechodné nouze, ať už z důvodu mimořádného zadlužení nebo mimořádných událostí v rodině, a rodinami, kde je chudoba kombinovaná s alkoholem, nechutí pracovat a povalečstvím.“
Hostem Rádia Česko byla ředitelka Nadace Naše dítě Zuzana Baudyšová a ředitelka Dětského domova v Klánovicích Dana Kuchtová
Podle ředitelky Dětského domova v Klánovicích, Dany Kuchtové, jsou děti z rodin odebírány většinou z kombinovaných důvodů, tedy že děti ohrožuje nejen chudoba, ale i nějaké další negativní vlivy.
„Mám tady několik případů a těch přibývá, kdy se sem děti dostanou především z toho důvodu, že se rodiče zadlužili. V poslední době to je jeden dva případy, kdy se dá ten důvod kvalifikovat jako především finanční. Většinou to bývá ale kombinovaný důvod,“ popisuje Kuchtová.
Mluvčí nejvyššího soudu také mimo jiné řekl, že je potřeba při rozhodnutí soudu vyslechnout dítě a zjistit jeho názor. To je podle Kuchtové dosud opomíjeno: „Myslím si, že by se více mělo vyslechnout co si děti přejí. Měla jsme několik případů, kdy si děti přály odejít do rodiny a měla jsem také případ, kdy děti naopak chtěly zůstat v dětském domově a soudy většinou rozhodly bez ohledu na přání dítěte.“
To potvrzuje i ředitelka Fondu ohrožených dětí Marie Vodičková. „Názor dítěte je velmi důležitý a hodně se podceňuje. Soudce si po vyslechnutí dítěte může udělat daleko lepší obrázek o situaci. Na názor dítěte by se měl brát zřetel a přitom se to často neděje.“
Podle údajů z loňského května žije v Česku v ústavech asi 21 tisíc dětí. Odborníci tvrdí, že zhruba třetina se jich tam ocitá zbytečně a další třetina v nich stráví příliš dlouhou dobu.
Podle Vodičkové je hlavním problémem absence sociálního bydlení. „Sociální dávky mnohdy nepostačují k tomu, aby bylo možno zajistit stravu, základní ošacení a nájem. Rodiče pak přivádějí své děti sami, protože s nimi nemají kde bydlet,“ uvedla Vodičková.
