Evropský soud pro lidská práva rozhodl, že norské úřady v případě odebrání dětí Evě Michalákové nijak nechybovaly a neporušily mezinárodní úmluvy. Rodina teď ještě zvažuje odvolání k Velkému senátu.
Za výraznějším úbytkem kauz může být koronavirová epidemie. Úřady i soudy v nouzovém stavu omezily svou činnost. Zavřené byly školy. Nemohly fungovat sociální služby. Méně se chodilo i k lékaři.
Zástupci norského sociálního úřadu na ochranu dětí Barnevernet se snaží vylepšit komunikaci s českými úřady. Barnevernet v minulosti čelil domácí i zahraniční kritice.
Bývalý prorektor Univerzity Karlovy Martin Kovář, který podle etické komise Filozofické fakulty UK publikoval opsané texty, zřejmě bude moci zůstat docentem a pravděpodobně i profesorem.
„Aplikace QRecorder byla zablokována a účet vývojáře byl stažen. To znamená, že už nemůže nahrávat aplikace na Google Play a ani jedna z jeho aplikací už není pro uživatele dostupná,“ sdělila mluvčí.
Úřady v cizině odebraly od začátku roku 2010 do poloviny letošního září 338 českých dětí z rodin. Týkalo se to 169 domácností. Nejvíc případů bylo v Británii.
České úřady loni rodičům odebraly přes 3800 dětí na základě soudních rozhodnutí. V téměř polovině případů to bylo kvůli zanedbávání výchovy, ve 200 pak kvůli týrání nebo zneužívání.
Postupy norské sociální služby Barnevernet se brzy zásadně změní. V zemi vznikne nový úřad, který bude o vyšetřování každé rodiny od počátku lépe informovat a v případě odebrání může poslat děti do Česka. Na už odebrané děti se však novinka nevztahuje. Úřad by měl vzniknout 1. července. Změna souvisí s tím, že Norsko minulý týden podepsalo Haagskou úmluvu o právech dítěte.
Česko je připraveno poskytnout podporu rodině, které norský úřad Barnevernet odebral devítiměsíční dceru. Prohlásil to premiér Bohuslav Sobotka z ČSSD, který se dnes kvůli kauze sešel s ředitelem Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí Zdeňkem Kapitánem a poslankyní Jitkou Chalánkovou z TOP 09.
V Británii stoupl počet dětí, které jsou z různých důvodů odebrány matkám těsně po porodu. Ukázala to studie univerzity v Lancasteru. K dispozici jsou údaje za Anglii, kde v roce 2008 těsně po porodu odebrala sociální služba matkám 802 dětí, v roce 2013 to už ale bylo dětí 2018. O odebrání může rozhodnout jedině soud, asi 10 procent dětí se po skončení soudního líčení k biologickým matkám vrátí.
Desítky rodin prchají každoročně z Velké Británie. Obávají se, že jim soudy odeberou děti. Mají pocit, že se proti postupu sociální služby nemohou adekvátně bránit. Oblíbeným útočištěm lidí v této situaci je Irsko, zjistil Český rozhlas. V zemi rodičům pomáhá síť dobrovolníků. Vede ji 80letý důchodce, bývalý novinář Brian Rothery.
Eva Michaláková chce vědět, jak jí stát pomůže dostat syny zpět do Česka. Ve sněmovně se kvůli tomu sejde s premiérem Bohuslavem Sobotkou z ČSSD. Obě děti odebral Evě Michalákové norský sociální úřad v květnu 2011. Oficiálně kvůli zneužívání a domácího násilí. Tamní policie ale podezření neprokázala a případ odložila. Michaláková proto chce, aby se do případu vložil víc i český stát.
Dva tisíce letáků a desítky transparentů dnes přivezou aktivisté do biatlonové arény v Novém Městě na Moravě. Na závodu Světového poháru budou protestovat proti norské sociální službě Barnevernet. Důvodem je kauza odebrání českých dětí v Norsku.
Česká média v posledních dnech upoutala kauza dětí rodiny Michalákových, které byly odebrány v Norsku jejich biologickým rodičům. Podobný případ řeší i jedna švédská matka. Také jí děti odebral norský úřad na ochranu dětí, bojuje o ně už tři a půl roku. I přes varování norských úřadů se ale rozhodla věc medializovat, začala shánět informace o podobných případech a obrátila se na politiky.
Před Českou národní bankou v Praze protestovali členové Metropolitního spořitelního družstva. Vadí jim, že banka kampeličce na konci září odebrala licenci. ČNB největší české záložně vytýkala neobezřetnost při poskytovaní úvěrů. Rozhodnutí banky je zatím nepravomocné a záložna proti němu podá rozklad.
Příslušnost k radikální politické straně se pro britskou sociální péči stala důvodem k odebrání trojice dětí dlouholetým pěstounům. Ti jsou členy Strany pro nezávislost Spojeného království, která se staví kriticky k přílivu imigrantů nebo britskému členství v Evropské unii. Rozhodnutí úřadů vyvolalo značnou kritiku.
Senát budapešťské lékařské univerzity večer rozhodl o odejmutí doktorského titulu prezidentovi republiky Pálu Schmittovi. Pozorovatelé to označují za další významný krok směrem k prezidentově demisi. Existují však i obavy, že hlava státu sama od sebe neodstoupí.
Státní řády a vyznamenání by neměly být na doživotí. Pokud nositel řádu začne „zlobit“, vyznamenání by se mu prostě mělo sebrat. S takovou myšlenkou přišel maďarský prezident Pál Schmitt. A už také pověřil vládu, aby tuto možnost prověřila.
Právnická fakulta v Plzni zřejmě přijde o akreditaci. Akreditační komise ministerstva školství navrhla odebrání akreditace pro doktorské studium. Magisterský program doporučila omezit. Hlavní příčinou je hromadný odchod pedagogů a neschopnost zajistit odpovídající výuku.
Ministerstvo financí čeká na výsledek kontroly loterijního dozoru ve společnosti Sazka. Podle toho se rozhodne, jestli se zadluženou firmou zahájí řízení o odebrání licence. Podle šéfa resortu Miroslava Kalouska je ale takový proces běh na dlouhou trať.
Špatná materiální situace rodiny nemůže být jediným důvodem pro odebrání dítěte a nařízení ústavní výchovy. Rozhodl o tom dnes Nejvyšší soud. Podle něho je možné dítě rodičům odebrat a umístit do ústavu až v případě, kdy žádná další pomoc nepovede ke zlepšení podmínek pro život dítěte.
Plzeňská práva dnes podepíší první návrhy na správní řízení o odebrání magisterského titulu. Děkan plzeňské právnické fakulty Jiří Pospíšil pošle rektorovi Západočeské univerzity Josefu Průšovi deset dopisů se jmény podezřelých studentů. Na jejich základě by měl rektor zahájit správní řízení.
První absolventi plzeňské právnické fakulty, kteří nevystudovali řádným způsobem, přijdou o tituly. Vedení fakulty posílá rektorovi univerzity Josefu Průšovi prvních 5 návrhů, které vyplynuly z výsledků hloubkové kontroly rektorské komise. Jde o nositele titulů Ph.D. kteří, jak řekl proděkan fakulty Petr Bezouška, ‚museli vědět, že titulu dosáhli neprávem‘.
Tituly na plzeňských právech bude odebírat rektor. Na společné schůzce se dnes rektor Západočeské univerzity Josef Průša a děkan Právnické fakulty Jiří pospíšil dohodli, že tituly začnou odebírat během následujících dnů. Navážou tak na výsledky šetření speciální komise.
Odebírání titulů nestandardním studentům z plzeňské právnické fakulty bude dlouholetý a složitý proces. Vyplývá to za analýzy právních předpisů, kterou pro Západočeskou univerzitu zpracovala advokátní kancelář Karla Čermáka.
