S končící zimou bylo jasné, že se covid v Česku objeví. Otázkou zůstávalo kdy. Únor a březen se totiž nesl ve znamení jarních prázdnin, kdy řada lidí odjížděla lyžovat do Itálie, která byla v tu dobu nejvýraznějším ohniskem nemoci v Evropě. Hlásila 1694 potvrzených případů nového koronaviru a už 34 obětí.

V neděli 1. března 2020 v 16.03 předstoupil před kamery ministr zdravotnictví za ANO Adam Vojtěch. „Musíme oznámit, že v České republice máme první tři případy nemoci covid-19 způsobené novým typem koronaviru,“ odstartoval téměř dvacetiminutovou mimořádnou tiskovou konferenci.

Všichni tři pacienti skončili v karanténě na infekčních odděleních. A museli čekat na potvrzení výsledků testů v berlínské laboratoři. Jejich stav ale nebyl vážný.

Lyžař, profesor a studentka

Muž (ročník 1976) hospitalizovaný nejprve v ústecké Masarykově nemocnici se vracel do Děčína z italského městečka Auronzo di Cadore v Benátsku. S rodinou a přáteli byl na lyžařské dovolené v Alpách. „Cestoval autem s manželkou a čtyřmi dětmi,“ upřesnil ministr. Už při příjezdu se necítil zdráv, v sobotu se pak obtíže zhoršily. Měl horečky, bolesti svalů a kloubů, kašel a rýmu, podobně jako při středně těžkém průběhu chřipky.

„Nedokážu si vůbec vysvětlit, jak jsem se nakazil, je to pro mě doteď záhadou. Do dvou hodin zpětně jsem si to vůbec nepřipouštěl, přišlo mi to jako shoda okolností. Cítím se jenom tak, že mám rýmu, nepřipadám si nemocný,“ popsal ještě ten den večer muž pro Českou televizi.

Později ho převezli sanitkou do Fakultní nemocnice Bulovka. „Koronavirus nestojí za to, aby se kolem něj dělal velký mediální humbuk. Podle mě to není nic závažnějšího než obyčejná chřipka,“ prohlásil o dva dny později pro server iDNES.cz.

Vysokoškolský profesor z České zemědělské univerzity hospitalizovaný na Bulovce (ročník 1952) přiletěl po necelém týdnu z konference na univerzitě v Udine v Benátsku do Vídně, odkud cestoval domů za manželkou do Česka. Po návratu byl bez příznaků ještě tři dny ve škole, kde měl potkat až 20 studentů a 24 učitelů. Poté ale kontaktoval hygieniky.

„U jednoho z jeho italských kolegů byla potvrzena nemoc covid-19,“ uvedl ministr Vojtěch s tím, že o něm hygienici věděli už čtyři dny. Nejprve byl v domácí karanténě, příznaky se mu ale stupňovaly, a proto ho speciální sanitka odvezla na Bulovku.

Mladá Američanka (ročník 1999) hospitalizovaná rovněž na Bulovce studovala na univerzitě v Miláně. Do Česka se chtěla podívat s kamarádkami. Přiletěly nejprve na letiště do Vídně, odkud jely autobusy přes Budapešť do Brna. Cestovalo s nimi asi 120 lidí, zhruba polovina byli Češi. Už v Brně se u studentky projevily první příznaky, šla proto do Úrazové nemocnice, kde chtěla vyšetření na covid. Bez úspěchu.

Přespaly v pronajatém bytě přes Airbnb a další den se vydaly do Prahy autobusem, ve kterém s nimi jelo 19 lidí. „Při cestě do Prahy se zhoršil její zdravotní stav,“ uvedl Vojtěch.

Následně proto přijela z pronajatého bytu taxislužbou Uber do motolské nemocnice, odkud ji poslali speciální sanitkou na Bulovku. U jedné kamarádky, studentky z Ekvádoru, první test nákazu covidem neodhalil, potvrdil ji o dva dny později až další test.

„Cítím se úplně normálně. Je to bláznivé, že musíte kvůli tomuto viru trčet dva týdny v nemocnici, i když nemáte příznaky. Ale všechno je v pořádku,“ uvedla později studentka pro Českou televizi.

‚Byla to otázka času‘

Ministr Vojtěch se mezitím snažil veřejnost uklidnit tím, že navzdory nově nakaženým probíhá v Česku zatím vše podle plánu. „První tři případy nejsou nikterak klinicky závažné, klinický průběh je mírný,“ popsal. A doplnil, že Česko do té doby otestovalo na 200 pacientů.

Někteří už ale tehdy kritizovali pomalý nástup opatření, například měření teploty cestujících na letištích. Bylo ale něco, co měl stát na začátku udělat jinak? „Nemyslím si, že v prvních dnech se udělala nějaká chyba,“ odmítl nyní po pěti letech pro server iROZHLAS.cz Roman Prymula, tehdejší náměstek ministra zdravotnictví a později šéf resortu.

Zároveň zdůraznil, že bylo jen otázkou času, kdy se první případy covidu objeví v Česku.

„Počítali jsme s tím, že to šíření musí logicky zasáhnout i Česko, zejména s ohledem na Itálii, kam vycestovalo obrovské množství Čechů na lyžování a potom se vraceli domů,“ vzpomínal Prymula.

A nemocnice se na to už dopředu připravovaly, hlavně vysoce specializovaná pracoviště, jako mají na Bulovce. „Bylo jasné, že se s tím budeme potýkat,“ říká nyní David Jilich, zástupce primářky tamní infekční kliniky. 

Covid vyhlíželi zdravotníci s obavami. Už tehdy se podle něj dalo očekávat, že nakažených bude přibývat. „V době, kdy se v Česku objevily první případy, tak si myslím, že už bylo jasné, že je to závažná věc, která se bude dál šířit,“ podotýká Jilich.

Když se zástupkyně primáře infekčního oddělení ústecké Masarykovy nemocnice Jana Pazderková dozvěděla o prvním pacientovi, zrovna jela z lyží z Rakouska. „Měli jsme jarní prázdniny a první skupina našich pacientů byla v Benátsku, které bylo spolu s Lombardií v té době nejvíce postiženou oblastí,“ přibližuje teď po pěti letech.

Zdravotníci infekčního oddělení už tehdy věděli, jak mají postupovat. Nutností byl nejen respirátor, ale k tomu ještě empír a rukavice. „Přicházely informace o vysokých počtech pacientů v Číně a Itálii. Částečně jsme se samozřejmě báli, ale převážila profesionalita,“ vzpomíná.

Do konce týdne 33 nakažených

Ještě první den covidu v Česku tehdejší ministr zdravotnictví zdůraznil, že infekce se nešíří dále. „Bezprostřední riziko, pokud jde o toto onemocnění z hlediska nějakého masivnějšího šíření, v tuto chvíli nevidíme,“ poznamenal Vojtěch, kterého nyní server iROZHLAS.cz žádal o rozhovor. Odmítl s tím, že je velvyslancem ve Finsku.

Od tří pacientů se ale nakazili i někteří jejich známí nebo rodinní příslušníci. Další nakažení přibyli po návratu ze severu Itálie. Do konce prvního týdne už mělo Česko 33 pacientů s covidem, do konce března hygienici odhalili 3334 nakažených.

Ve čtvrtek 12. března vláda poprvé vyhlásila nouzový stav. O čtyři dny později rozhodli hygienici kvůli vyššímu počtu nakažených o uzavření Litovle, Uničova a Červenky. Nikdo nesměl dva týdny do obcí ani z nich, navíc tam platil zákaz vycházení. Od 19. března museli lidé nosit povinně nejen uvnitř, ale i venku roušky.

První pacient zemřel v Česku ještě ten samý měsíc, a to 22. března v pražské nemocnici na Bulovce. Bylo mu 95 let a byl dlouhodobě nemocný. Do konce března zemřelo 35 lidí.

Anna Jadrná Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít