Volební neúspěchy donutily ČSSD a KSČM šetřit na mzdách. Propouštění se dotklo až třetiny personálu
Čím víc hlasů od voličů a mandátů, tím víc peněz ze státních příspěvků. Taková je volební matematika. Strany, které zůstanou za svým očekáváním, pak musí šetřit - a to i na personálu. Třeba komunisté propustili od roku 2017 pětinu lidí. ČSSD zredukovala počet zaměstnanců o třetinu. Každá z těchto stran pak snížila o několik milionů korun náklady na mzdy. Vyplývá to z výročních finančních zpráv sněmovních stran a hnutí za poslední tři roky.
Debakl ve sněmovních volbách v roce 2017 a další neúspěchy donutily KSČM šetřit. Zatímco před třemi lety měla strana 305 zaměstnanců, loni jich bylo 247. Výdaje na mzdy klesly o osm milionů korun.
„Provedli jsme určitou reorganizaci, se týkala lidí v důchodového věku. Snížili jsme i stav na ústředním výboru komunistické strany. KSČM je bez dluhů, nemá žádné úvěry u bank a chtěli bychom to udržet,“ řekl Radiožurnálu 1. místopředseda komunistů Petr Šimůnek.
Sociální demokracie, která před třemi lety zaznamenala nejhorší volební výsledek od roku 1992, snížila náklady na mzdy o zhruba osm milionů korun. Počet zaměstnanců pak seškrtala o třetinu. Jestli to bylo kvůli neúspěchu ve volbách, komentovat nechtěla. Stále ale za zaměstnance vydá nejvíc ze všech stran, loni to bylo skoro 49 milionů.
Naopak třeba ODS výdaje na personál v posledních letech zvýšila o několik milionů. „Mírný nárůst mzdových nákladů souvisí s vývojem situace na trhu práce v ČR a zároveň možnosti díky volebním výsledkům na tento vývoj reagovat. Ve zmíněném období rostly mzdy v podstatě ve všech sférách veřejného i soukromého prostoru,“ uvedl mluvčí ODS Václav Smolka.
Zaměstnávání externistů
Zatímco strany s mnohaletou historií a velkými sídly se opírají hlavně o zaměstnance, novější uskupení zapojují často externisty. Ať už v oblastech jakou jsou marketing a komunikace, nebo třeba správa sociálních sítí. Typickým příkladem je hnutí STAN, které zaměstnává pouze ředitele hlavní kanceláře. Externisté pracují taky pro Piráty. Ti uvádějí za loňský rok 19 zaměstnanců s celkovými náklady ani ne půl milionu. Mnoho z nich navíc pracuje na dohodu o provedení práce.
Méně peněz pro poslance i ministry. ČSSD navrhne kvůli pandemii snížení platů ústavních činitelů
Číst článek
„Dáváme tím možnost pracovat lidem, kteří nemohou vykonávat plný úvazek, jako jsou například maminky na mateřské. Typicky se jedná například o úklidové práce v pirátských centrech,“ upřesnil mluvčí Pirátů Jakub Dušánek.
Podle zákona totiž musejí strany vykazovat počet vyplácených osob. Tedy nejen zaměstnance, ale i spolupracovníky placené mimo pracovní poměr. „Z výroční zprávy nejde poznat, kolik lidí dostalo třeba jen pětistovku za pomoc v kampani a kolik dostávalo běžnou mzdu. Úřad ale v rámci kontrol nahlíží i do mzdových bankovních účtů, které strany musejí vést odděleně a veřejnost do nich přístup nemá, a dosud žádné zásadní nesrovnalosti v tomto ohledu nezaznamenal,“ vysvětlil člen Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí Jan Outlý.
Jedinou sněmovní stranou, která loni neuvedla ani jednoho zaměstnance, byla SPD. Do nákladů na mzdy přitom napsala 300 tisíc korun. Na otázky neodpověděla.