Česko si připomíná 1160. výročí příchodu Cyrila a Metoděje, k jejich odkazu se hlásil Hus a Komenský

Ve středu 5. července si Česko připomíná příchod dvou slovanských věrozvěstů, kteří šířili křesťanství a vzdělanost. A to navíc v jazyce, kterému zdejší obyvatelé rozuměli. Cyril, původním jménem Konstantin, a Metoděj přišli na tehdejší Velkou Moravu z Byzantské říše v roce 863, tedy před 1160 lety.

Velehrad (Aktualizováno: 15:31 5. 7. 2023) Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Socha věrozvěstů Cyrila a Metoděje v Beskydech
Cyril a Metodej, hora Radegast, Pustevny, Beskydy, Ceska republika

Byzantské misionáře pozval na Moravu tehdejší kníže Rostislav | Zdroj: Profimedia

„Ale bez knih přece nelze ničeho dosáhnout. A jak jim chcete dát knihy, když Slované nemají ani písmo, které by odpovídalo zvláštnostem jejich jazyka? Písmo je boží dar a Bůh ho dá tomu, komu chce,“ říká Cyril ztvárněný Ondřejem Novákem ve filmu Cyril a Metoděj – Apoštolové Slovanů

Přehrát

00:00 / 00:00

Cyril, původním jménem Konstantin, a Metoděj přišli na tehdejší Velkou Moravu z Byzantské říše v roce 863, tedy před 1160 lety

Slovanská liturgie totiž v polovině 9. století neexistovala a většinu bohoslužeb vedli kněží v latině a němčině.

Byzantské misionáře pozval na Moravu tehdejší kníže Rostislav, a to kvůli posílení politické nezávislosti na Franské říši. Cyril a Metoděj po svém příchodu vytvořili nový jazyk kombinující řečtinu a staroslověnštinu. K tomu přidali i písmo hlaholici.

Jejich vytvoření je podle teologa a husitského kněze Martina Chadimy zcela stěžejním okamžikem zdejších dějin.

„To je naprostá páteř a základ jakékoliv civilizace a je jedno, jestli se jmenuje egyptská, asyrská, římská, řecká nebo velkomoravská. Je to stěžejní: vytvoření jazyka, kterým se jeden čas dokonce i mluvilo jako jazykem živým, a vytvoření písma,“ zdůrazňuje.

Ženatí katoličtí kněží? Papež František naznačil, že by církev mohla zrušit celibát

Číst článek

Obojí pak vedlo k rozvoji křesťanství a vzdělanosti, a to nejen na Velké Moravě. Metoděj navíc pravděpodobně pokřtil i prvního historicky doloženého českého knížete Bořivoje, to už bylo po smrti Cyrila. Z dvojce věrozvěstů byl ale Metoděj spíš úředník, zatímco Cyril byl duší filozofem a vzdělancem.

„Cyril byl klasický polyglot, bezesporu se domluvil řecky, pravděpodobně se domluvil latinsky, zřejmě znal hebrejštinu a je otázkou, jestli znal ještě nějaký tehdejší západní jazyk, například franštinu,“ dodává Chadima.

K dědictví Cyrila a Metoděje se v minulosti hlásili například i Jan Hus, Jan Ámos Komenský nebo Tomáš Garrigue Masaryk. Někdy se bratrům přezdívá taky apoštolové Slovanů.

‚Pronásleduje nás malomyslnost‘

Před malomyslností, vzájemným dohadováním a rozdělováním společnosti varoval ve středu na slavnostní mši ve Velehradu na Uherskohradišťsku administrátor olomoucké arcidiecéze Josef Nuzík. Biskup byl hlavním kazatelem slavnostní mše, kterou během střdečního dopoledne ve Velehradu vyvrcholily tradiční cyrilometodějské slavnosti.

Německou katolickou církev dohnaly sexuální skandály, za rok 2022 od ní odešlo 500 tisíc věřících

Číst článek

„Pokud budeme, bratři a sestry k sobě upřímní, tak musíme přiznat, že nás pronásleduje malomyslnost, a to úplně všechny – svět, naši společnost i církev. Mnozí se domnívají, že když uděláme ústupky v morálce, v tom, co bylo po staletí posvátné, když se bude bojovat jen za práva, ale o povinnostech se bude mlčet, že se naše situace zlepší. Je to opravdu tak? Domnívám se, že sami tomuto řešení moc nevěříme,“ uvedl biskup.

Podle Nuzíka jsou namístě obavy z toho, jak vyřešit to podstatné a nezaplnit veřejný prostor tím, co se za podstatné vydává.

„Stále více se zodpovědní lidé ptají – jaká bude naše budoucnost, co předáme z našeho kdysi krásného světa našim dětem, jaké to budou rodiny, když se dnes nedoceňují? Když se šíří názory, které zapomínají na to, že každá společnost stojí a padá na rodinách,“ dodal Nuzík.

Cyrilometodějských slavností se letos účastnilo třicet tisíc lidí. „Myslím si, že návštěvnost se začíná vracet na čísla, která byla před covidovými opatřeními,“ uvádí tajemník velehradských Dnů lidí dobré vůle Josef Kořenek.

Kvůli epidemii koronaviru byly slavnosti v roce 2020 výrazně omezeny, v oba dny mohlo do poutního areálu zavítat vždy jen tisíc lidí. O rok později se slavnostní poutní mše zúčastnilo asi patnáct tisíc lidí. V letech před epidemií se návštěvnost pohybovala kolem dvaceti až třiceti tisíc lidí.

David Schalek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme