Lidé potřebují vidět, že se omezuje i veřejná sféra. Stát by měl jít v úsporách příkladem, myslí si Prokop
Když zadáte do internetového vyhledávače sloveso zastropovat, najde vám téměř 9 milionů odkazů. Ve středu dopoledne přišla další zastropovávací informace. Evropská komise navrhuje zastropovat ceny elektřiny vyráběné z plynových zdrojů. „Stropy budou hodně nákladné. Nejde je nastavit tak, aby vyřešily problémy nízkopříjmových domácností,“ komentoval pro Radiožurnál sociolog Daniel Porokop.
S kolegy z PAQ Research jste připravili na vzorku, se kterým pracujeme v rámci našeho projektu Česko 2022: život k nezaplacení, projekci, jak na tom budou domácnosti, když se ceny energií zvýší o 50, 100, respektive 200 % oproti dnešku. Všem. Vyšlo vám z toho, že vláda musela zasáhnout?
Některým domácnostem už ceny mírně narostly a celkově se ukazuje, že kdyby se zvýšily oproti červenci o 200 %, což možná není vyloučené. To by pak bylo likvidační pro velkou část z nich. V projekci zhruba vycházelo, že 20 % domácností by se dostalo do stavu, kdy už mají větší výdaje než příjmy. To by bylo problematické.
Z hlediska efektivity by možná bylo lepší dotovat a stropovat jenom standardní spotřebu, jako to dělají v Rakousku a dalších zemích. A další peníze nechat na pomoc zranitelnějším lidem, zamýšlí se Daniel Prokop. Poslechněte si rozhovor
Taková situace by šla dávkami financovat těžko, takže nějaký typ zásahu pravděpodobně byl potřeba. To ale neznamená, že stropy musely být nastaveny takto, nebo že se nedají udělat efektivněji. Problém je, což ukazuje naše analýza, že i když se zálohy domácnostem zvýší v průměru o 50 % oproti červencovým cenám, tak se dostaneme do stavu, kdy to pro velkou část domácností bude úplně v pořádku, ale pro ty nejchudší rodiny bude zvýšení cen o 50 % oproti červenci problematické.
I ve scénáři nejmenšího zvýšení se velká část lidí, kteří jsou příjmově chudí nebo samostatně žijící důchodci, propadá do stavu, kdy už negeneruje žádné úspory, naopak má vyšší výdaje než příjmy. To ukazuje, že stropy budou hodně nákladné. Možná šly nastavit jinak. Nelze si malovat, že stropy vyřeší situaci nízkopříjmových domácností. Protože stropy nejde nastavit tak, aby vše bylo financovatelné a zároveň řešilo problémy nejchudších.
19:37
Energetická krize nemusí ohrozit demokracii v Česku, může však zavinit změnu vlády, říká Prokop
Číst článek
Už jsme naznačili, co je důsledkem 50%, respektive 200% zvýšení cen energií. Jak je to se 100% zvýšením cen? Co by udělalo například se střední a vyšší třídou?
Při padesátiprocentním navýšení cen energií se v naší projekci 13 % domácností dostává do situace, kdy má vyšší výdaje než příjmy. To částečně doženou valorizace důchodů apod., situace se dá řešit sociální pomocí, která funguje pod těmi stropy. Při navýšení o dvě stě procent by nastal problém, protože by propadlo 25 % domácností.
Sto procent je pak někde mezi. Střední třída by navýšení pravděpodobně unesla, ale velká část nižší střední třídy by byla v problémech. Analýza ukazuje, že vláda asi musela něco udělat. Podle mého názoru mohla omezit to, že stropovaná cena je jenom na základní standardní spotřebu. Možná mohla zvážit, jestli strop u plynu je dobře nastaven, protože dnes jsou ceny u plynu v drtivé většině nad třemi korunami, takže to zastropuje většinu současného trhu, respektive nových smluv.
Zároveň to ukazuje, že u nízkopříjmových domácností pořád bude potřeba nějaký cílený tarif. To je kombinace, kterou mají v Británii - strop plus cílený tarif. Nebo že je potřeba pracovat s příspěvkem na bydlení, protože koncové ceny, které se budou pohybovat kolem 11 korun za elektřinu, pro ty nejzranitelnější domácnosti pořád budou hodně vysoké. Toto nelze vyřešit jenom stopováním. Je otázka, jak velké peníze mají být do zastropování investovány, jestli má cenu investovat 130 miliard.
Síkela: Úsporný tarif by mohl fungovat jako motivace k šetření. Domácnosti by byly finančně odměněny
Číst článek
Nebo možná víc?
Do domácnosti by se mělo investovat 130 miliard, někteří odhadují i 170, další peníze půjdou na průmysl a firmy, takže to může stát 200 až 250 miliard. Pokud by to bylo jen národní řešení, což je mimochodem skoro rozpočet českého vzdělávání. Je to obrovsky drahé opatření. Je otázka, jestli by z hlediska výdajů nebo efektivity nebylo lepší dotovat a stropovat jenom standardní spotřebu, jako to dělají v Rakousku a dalších zemích a peníze nechat na cílenější pomoc zranitelným domácnostem. Já myslím, že by to bylo asi lepší, ale chápu, že vláda chtěla udělat něco rychle. Možná by byl do budoucna čas na nějakou optimalizaci.
Pochopil jste z vládního prohlášení a vyjádření, jak to bude například na sídlištích a v místech, kde jsou centrální kotelny?
Já jsem pochopil, že teplárny nebo dálkové teplo stropované nejsou a existuje jen příslib, že se cena nebude moc zvyšovat. Takže pro domácnosti, které mají dálkové teplo, je nejistota vývoje větší.
Na příspěvek na bydlení má nárok až 20 % Čechů
Myslíte si, že kvůli tomuto opatřením už nemá takový smysl žádat o příspěvek na bydlení?
Myslím, že teď o příspěvek na bydlení žádá asi 5 % domácností. Nárok má zhruba 20 %. Když se uvolní normativy, což snad vláda udělá už brzy, tak bude mít příspěvek na bydlení pořád velký smysl. Ceny se nesníží o moc, někomu se sníží u plynu, někomu se naopak zvýší. Takže příspěvek na bydlení pořád má velký smysl pro seniory nebo pro chudší rodiny s dětmi. Myslím si, že vláda by ho měla uvolnit. Byla by iluze myslet si, že stropy vyřeší problémy nejchudších domácností.
Máme tedy alespoň přibližnou představu, kolik lidí, kteří na to mají nárok, žádalo o pětitisícový příspěvek?
Podle veřejných dat o něj požádalo kolem 80 % těch, kteří na příspěvek mají nárok. Ukazuje to, že když dávku uděláte administrativně jednoduchou a když je to dobře pojmenované, není tam stigma a nemusíte se doprošovat na Úřadu práce, tak o příspěvek požádá drtivá většina lidí. Ukazuje se, že to není jen o stigmatu, že by lidé nechtěli žádnou podporu. Problém je v tom, že je to složité, že úřady práce podporu možná moc nechtějí vydávat a že je to o celkových parametrech dávky. Není to o tom, že by vůbec nikdo nechtěl žádnou pomoc.
Elektřina za šest korun a plyn za tři. Vláda určila maximální ceny energií pro domácnosti
Číst článek
Z některých mediálních výstupů by to mohlo vypadat, že vláda tedy zastropuje ceny elektřiny a plynu pro domácnosti, nic už se tady neděje a nemusíme šetřit…
Mezi ekonomy a sociology se vede diskuse o tom, jestli opatření nemohlo více motivovat k úsporám, protože kdyby byla zastropovaná cena standardní spotřeby, třeba prvních 3 MWh, jako je to v Rakousku, tak by to samozřejmě motivovalo více k omezení spotřeby. Opatření určitě mohlo k úsporám více motivovat. Někdo říká, že cena už je tak vysoká, i při stropech, že sama o sobě bude motivovat k úsporám.
Já si myslím, že to je trošku složitější a roli hraje také signál, který vysílá vláda, že když to bude medializovat, tak je to vyřešeno, že se nemusí nikdo bát. A problém energií je to, že ceny za ně se vám v peněžence hned neobjeví. Vidíte je až ve vyúčtování na konci roku. Hodně lidí nemá přehled o tom, kolik reálně spotřebováváme. Já bych byl zastánce toho, aby bylo omezeno, kolik se dotuje, jak velká spotřeba se dotuje, aby to motivovalo k úsporám více a bylo to levnější. Protože pokud je to národní opatření, tak je obrovsky drahé.
Stát by měl jít v úsporách příkladem
Bylo by pro snazší pochopení a přijetí těchto opatření dobré, kdyby vláda dala najevo, že se nějakým způsobem bude snažit šetřit i ve veřejné sféře, jako to udělala vláda například v Německu?
Ano, tam se v noci omezuje osvětlení budov apod. Na úřadech by se již, kromě nemocnic a domovů důchodců, mělo topit do 19 stupňů. Takže signál, že veřejná sféra se také omezuje, je podle mě pro veřejnost potřeba. Aby, když si vyprávíme příběh o tom, že se všichni musí uskromnit, stát šel příkladem.
Celá situace je velmi komplikovaná. Momentálně například neznáme ceny na burze na příští rok. Jak se vlastně s těmito parametry dá pracovat?
To by vám asi řekli lépe ekonomové nebo energetici. Je samozřejmě těžké nějak kooperovat národní opatření, když neznáme ta evropská.
Čekáme také, jestli dnes (ve středu) vláda řekne, jak chce řešit energetickou krizi pro firmy. Jaké řešení se podle vás nabízí?
To já nevím. Počkal bych na dnešek. (Vláda schválila, že od 1. listopadu budou moct čerpat velkoodběratelé elektřiny a plynu podporu kvůli vysokým cenám energií. Na program je připraveno 30 miliard korun.)
26:58
Na Václavském náměstí protestovali i ti, kteří žádají okamžité řešení svých osobních obav, říká politolog
Číst článek
A kdybych byl premiér Fiala, seděl vedle vás na Národní ekonomické radě vlády a řekl bych: pane Prokope, co byste mi doporučil v tomto ohledu?
Určitě je třeba zabránit tomu, aby se výrazně propouštělo a aby krachovalo hodně firem. Na druhou stranu je naše ekonomika energeticky náročná a je třeba zabránit tomu, že stropy budou tak nízko, že některé firmy, které mají nasmlouvané ceny, jež už počítaly s vyššími cenami energií, budou v zisku a stát jim tak bude jejich zisk dotovat.
Je to dvousečná zbraň a musí být nastavena tak, aby zabránila nejhorším dopadům, ale zároveň zabránila riziku dotace zisku, jak známe už z covidu. Některé firmy například v automobilovém průmyslu dostaly stamilionové i vyšší dotace přes kurzarbeit a antivirus, a potom měly extrémní zisky. To je, do jisté míry, dotace zisku z veřejných peněz.
Druhé riziko, na které upozorňují ekonomové, třeba Filip Pertold, je, aby firmy zůstaly motivované k úsporám, k přesouvání výroby do doby, kdy bude levnější i elektřina, aby nedocházelo ke kumulaci spotřeby, k blackoutům. Je třeba si uvědomovat i rizika stropování.
Chybí nám větší příběh
Možná, že hlavním vzkazem zastropování cen pro domácnosti je, že je to svým způsobem cesta k sociálnímu smíru. Vláda může říct: podívejte se, milí odboráři, vy sice plánujete velkou demonstraci, ale my jsme udělali, co jsme mohli. Může to tak být?
Toto gesto tam určitě je, ale jak jsem říkal, ohroženým skupinám stropy nebudou vždy stačit na to, aby je zachránily. Tam je potřeba ještě buď cílený energetický tarif, ten plošný podle mě nemá smysl, protože plošné řešení je ve stropování, anebo je potřeba výrazně uvolnit příspěvek na bydlení, aby ho čerpalo 10 % lidí, kteří to potřebují, ne 4 %.
Jakými prostředky, kroky, návrhy by měla vláda lidi motivovat k šetření energiemi?
Primárně motivují ceny, které budou relativně vysoké i po zastropování. Vláda by pak měla zabránit tomu, aby to v komunikaci z její strany vyznělo tak, že je vše vyřešené. Co dále může motivovat, je samozřejmě lepší informovanost v oblasti toho, co má v šetření smysl. V topení, ohřevu vody apod., kde se dá ušetřit.
Do toho se mohou zapojit dodavatelé energií. Existují také programy chytrých elektroměrů, které vám ukazují, jakou máte spotřebu v korunách. V zahraničí to nemělo velký efekt, protože ceny byly v posledních letech hodně nízké, takže tlak na omezení spotřeby nebyl. Myslím si, že když budou vysoké ceny, tak větší informovanost o tom, kolik spotřebováváte, by lidem pomohla.
Pořád se ale bavíme jen o látání problémů. Myslím si, že bude potřeba větší příběh, protože střední třída potřebuje vizi, která bude obsahovat například rozvoj komunitní energetiky. Ta je u nás svázaná legislativně. Například výkon, který můžete mít na solárních panelech, je limitovaný. Podle mě potřebujeme nabídnout příběh, který střední třída přijme a který řekne, že se něco do dvou let změní. Posílíme komunitní energetiku, zvýšíme úspornost domácností… Takový dlouhodobý příběh mi tu chybí.
Kdo šetří, má za tři… V kuchyni i za tisíce. Uspořit se dá i při vaření špaget
Číst článek
Ten příběh je už 16 let v obci Kněžice na Nymbursku. Myslím, že ho chválil a dával za příklad už i předseda vlády Petr Fiala. V Kněžicích používají alternativní zdroje energie, bioplyn nebo biomasu. Zároveň upozorňují na legislativní nedostatky, které by se měly rychle napravit, aby města a obce mohly tímto směrem jít.
I ve veřejných zakázkách, například když se rekonstruují čističky odpadních vod, by se mělo víc zohledňovat, jestli směřují k energetické úspornosti. V Česku je zanedbaná i akumulace energie. Toto je potřeba změnit a obecně vytvořit větší příběh, protože teď nás spojuje to, že bojujeme proti Rusku, které je nepřítel, ale to se může časem vyčerpat. My potřebujeme v energetice a ve změně klimatu pozitivní příběh.
Vy máte pocit, že nás něco spojuje?
Z našich dat vyplývá, že ta část společnosti, která interpretuje konflikt prorusky, je velmi malá. A narativ, že se musíme uskromnit i díky tomu, že nechceme, aby Rusko ovládalo společnost skrze cenu energií, do jisté míry fungoval. Ale nejde na něj spoléhat dlouho.
Když se vrátíme k tomu, čím jsme začali, tedy zastropováním cen elektřiny a plynu pro domácnosti, nemůže se zastropování stát dalším vyhroceným politickým tématem? Jinými slovy, že se politické strany a hnutí budou snažit vždy před volbami o to, kdo nabídne nižší strop?
Například to, co nabídlo hnutí ANO, že by strop u elektřiny měl být na 1,5 Kč za kWh, je naprosto absurdní. Stát musí dotovat obchodníky a musí doplácet ztráty. To by stálo obrovské peníze a naprosto by to demotivovalo od jakýchkoliv úspor. Toho závodu se samozřejmě trošku bojím a myslím, že bude problematický v tom, kdy stopování ukončit.
Vidíme, že superhrubá mzda se zrušila za dva roky. Nevím, kdo ji zavede zpátky. Daň z pohonných hmot byla taky jen na chvilku. Rušit stropy před příští zimou bude politicky náročné. Máme stovky miliard v opatřeních, která mají být krátkodobá, ale nakonec krátkodobá být nemusí. Ve veřejných financích se řítíme špatným směrem.
