Česko a Ukrajina mají přirozené spojenectví. Musí se to odrazit i ve ‚výjimečném‘ velvyslanci, říká Kuleba
Za nejlepšího spojence Ukrajiny označil Česko ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. I když má podle něj každý stát v Evropě svou vlastní historii, společnost a politickou situaci, všichni si uvědomují, že Rusko nesmí válku vyhrát. „Ani premiér Orbán nechce mít Rusko jako svého souseda,“ řekl Kuleba v rozhovoru pro Radiožurnál. Mluvil v něm i o útocích na Ukrajince v Česku nebo členství v EU a NATO.
Jak významné místo má Česká republika mezi podporovateli Ukrajiny? Můžete ji zařadit na nějaké pořadí z ukrajinského pohledu?
Podle mě je úplně nejdůležitější, úplně na vrcholu. Existuje skupina zemí, které podporují Ukrajinu více, než kdokoliv jiný a Česko rozhodně do této skupiny patří. Jsme nesmírně vděční za to, jak probíhá spolupráce.
Rozumíme tomu, že Češi i česká vláda si uvědomují, o co na Ukrajině jde, že je to také nesmírně důležité pro Česko. Dotýká se to její bezpečnosti a prosperity. Je to velmi přirozené spojenectví.
To je podle vás tedy ten důvod, proč Česko a česká vláda tolik pomáhají Ukrajině?
Ano, myslím si, že tím důvodem je budoucnost. Vy totiž víte, že bez ukrajinského vítězství byste museli vy čelit mnohem větším problémům způsobených Ruskem. Proto Ukrajina musí zvítězit.
Ale je to také důležité kvůli historii, která je spojená mezi Ukrajinou a Českou republikou, jak naše země vnímají Rusko. To, co Rusko dělalo v minulosti – Rusko a jeho předchůdce Sovětský svaz – a to čeho se dopustili na našich národech.
Proč jsou ale státy, které to tak nemají a hrozbu ze strany Ruska nevidí?
Protože každá země je jiná. Každá země má svou vlastní historii a politickou situaci, vnímání a společnost. Víte, státy jsou jako lidské bytosti – některé se vzájemně snesou lépe než jiné a děje se to z mnoha důvodů.
Dmytro Kuleba
- Ukrajinský ministr zahraničí s letitou zkušeností z diplomacie
- Na resortu působí od roku 2003. Kvůli nesouhlasu s diskurzem bývalého ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče v roce 2013 opustil veřejnou službu. Následně se aktivně účastnil protestů Euromajdanu
- Do agendy ministerstva zavedl pojmy jako digitální diplomacie, strategická komunikace, kulturní a veřejná diplomacie
- V roce 2016 byl Kuleba jmenován stálým zástupcem Ukrajiny v Radě Evropy. Poté byl místopředsedou vlády pro záležitosti evropských vztahů a nyní třetím rokem působí jako ministr zahraničních věcí
Ale v zásadě si myslím, že když si odmyslíme nějaké nepodstatné detaily, každá země v Evropě rozumí, že Rusko nesmí vyhrát tuto válku a Ukrajina ji musí vyhrát. Závisí na tom budoucnost Evropy.
Platí to i pro země, jako je Maďarsko?
Ano i země jako Maďarsko. Nemám nejmenší pochyby o tom, že ani premiér Orbán nechce mít Rusko jako svého souseda.
Hledání ‚výjimečného‘ velvyslance
Přesto už přes rok nemá Ukrajina v České republice velvyslance. Vy jste v Praze vysvětloval, že je velmi složité najít správného člověka na funkci velvyslance v Praze. Proč je to tak složité? Jakého člověka na tuto funkci hledáte?
Hledáme výjimečného člověka a je to v souvislosti s odpovědí na vaši první otázku. Vztah našich dvou zemí je tak hluboký a silný, že sem chceme poslat někoho, kdo je také výjimečný. Chceme sem poslat někoho, kdo bude mít dostatečnou kvalitu, takovou, jakou má vztah našich zemí.
Rozumím tomu, proč se mě tolik lidí ptá na otázky velvyslance v Praze. Ale nesmíte zapomínat na to, že úroveň denních kontaktů, které máme v podstatě na všech úrovních mezi našimi vládami je bezprecedentní – ministři, náměstci, poradci. Všichni spolu neustále hovoří. Potřebujeme tu mít člověka, jakožto velvyslance Ukrajiny v Praze, který bude odrážet výjimečnost těchto vztahů.
Ano, je mi líto, že tu ještě nikoho nemáme, ale není to vůbec jednoduché, najít někoho, kdo by byl na té odpovídající úrovni. Ale nebojte, jsme v závěrečné fázi výběrového řízení a myslím, že už brzy snad někoho budeme mít.
Dokážete tedy říct, kdy bude v Praze nový ukrajinský velvyslanec? Mluvíme tu o řádu týdnů, měsíců, do konce roku? Můžete to aspoň odhadnout?
Tři týdny poté, co prezident Ukrajiny vydá dekret.
Přítomnost velvyslance je důležitá také kvůli hájení zájmů a práv vlastních občanů v České republice. V poslední době došlo v Česku k několika útokům na ukrajinské občany. Hlásí Ukrajinci v Česku vaší ambasádě v Praze tyto incidenty a řešíte tuto situaci s českými úřady?
Naše velvyslanectví velmi blízce sleduje nejen činy páchané proti Ukrajincům, ale také případy, kdy se přečinu dopustí Ukrajinci v Česku. Nekompromisně odsuzujeme všechny případy, kdy v Česku poruší zákon Ukrajinci, stejně tak, jako cokoliv, co se stane Ukrajincům v České republice.
Naše dva národy si jsou tak blízké, že tyto izolované případy agresivního chování jsou extrémně politováníhodné. Děje se jich ale velice málo, a to je dobrá zpráva. V každé společnosti jsou totiž špatní lidé – v české společnosti, v ukrajinské společnosti…
Surové napadení cizinek v Plasích: policisté obvinili muže z ublížení na zdraví, chtějí pro něj vazbu
Číst článek
Pokud napadnete ženu a spácháte zločin, nezáleží na vaší národnosti, ale jde o to, že jste prostě parchant. Použil bych i silnější výraz, kdybych nebyl ministr zahraničních věcí. Všechny tyto případy sledujeme a pečlivě na ně reagujeme a vážíme si, že české bezpečnostní složky a zejména ministerstvo vnitra na tyto případy reagují s největší zodpovědností.
Vztahy narušit nemůžou
Znamená to, že tyto incidenty nebo útoky nijak nepoznamenaly vztahy mezi oběma zeměmi? Nebo ano?
Určitě ne, a to z důvodů, které jsem zmínil. To, co je nejdůležitější, je, že vztah mezi Ukrajinou a Českou republikou nemůžou narušit, protože tyto vztahy jsou na úrovni lidí.
Rád bych poděkoval všem Čechům, kteří nesoudí Ukrajince na základě chování jednoho člověka a izolovaných případů. Vztah mezi těmito dvěma národy je nejdůležitější věc, které bychom si měli vážit.
Nikdy neodsoudíme všechny Čechy na základě chování jednoho nebo dvou Čechů. A prosím, nikdy nesuďte Ukrajince na základě stejných měřítek.
Na sociálních sítích přesto přibývají slovní útoky vůči Ukrajincům a roste agresivita některých lidí proti nim, jak se válka stále prodlužuje. Znepokojuje vás to?
Sociální sítě a skutečný život jsou dvě odlišné reality. Je velmi snadné ovlivnit názor veřejnosti na sociálních sítích použitím botů, kteří šíří jazyk nenávisti. Všude to funguje stejně, ať už na Ukrajině nebo v Česku.
Vždycky bychom si měli uvědomovat, že to, co na internetu vidíme, může být vždy generováno někým, kdo chce znesvářit Ukrajince a Čechy mezi sebou. Neměli bychom interpretovat komentáře na sociálních sítích jako odraz toho, co si veřejnost skutečně myslí.
Na druhou stranu, vždycky chceme říct, že vám děkujeme za přijetí ukrajinských uprchlíků v Česku. Zároveň ale vaše země z jejich přítomnosti také těží, protože zde pracují, stávají se věrnými členy společnosti, odvádí zde daně…
Způsob, jakým Česko a jiné země reagovaly na příliv uprchlíků z Ukrajiny, je velmi odlišný, než jak reagovaly na jiné uprchlíky z jiných válečných oblastí. To vytvořilo další problém, tedy že Evropané použili jakýsi dvojí metr, protože přivítali evropské uprchlíky, ale přitom odmítali uprchlíky z jiných částí světa.
Neberte mě špatně, jsme vděční, ale vaší zemi přítomnost Ukrajinců také prospívá. Budeme vám vděční navždy, ale nepokazte to a nedělejte z toho otázku přítěže, namísto příležitosti.
Vstup do EU
Při své pondělní návštěvě Prahy jste jednal také o přístupu Ukrajiny do Evropské unie. Vaše země usiluje o zahájení přístupových rozhovorů ještě v tomto roce, což Česká republika podporuje. Máte signály z Bruselu nebo od členských zemí, že se to podaří?
Pořád jsou tu ještě problémy, které potřebujeme vyřešit. Ale věřím, že pokud nespadne do řeky Vltavy obloha během dalších čtyř měsíců, Ukrajina otevře jednání o vstupu do Evropské unie.
Unie poskytla dočasnou ochranu čtyřem milionům Ukrajincům. Česko z ní pomáhá uprchlíkům nejvíce
Číst článek
Váš premiér Denys Šmyhal se v minulosti vyjádřil, že po zahájení těch rozhovorů je vaše země chce dotáhnout do konce během dvou let. Platí to ještě? Mnoho unijních zemí a politiků to považuje za nerealistické…
Stejně jako s tím ustanovením velvyslance, já nejsem v pozici, abych mohl dávat nějaký časový rámec, deadline, do kdy se Ukrajina stane členem Evropské unie. To po mně nemůžete chtít. Co je ovšem důležité a co byla ta zpráva, kterou chtěl pan premiér předat je, že Ukrajina je připravená posunout se dál tak rychle, jak Evropská unie je připravena postupovat. Jak jsme ukázali s našimi reformami v minulosti i v průběhu války, dokážeme být velmi rychlí, rychlejší než Evropská unie.
Jak Evropská unie, tak NATO pro Ukrajinu urychlily přístupový proces. Evropská unie velmi rychle udělila Ukrajině status kandidátské země, NATO zase vypustilo z tohoto procesu Akční plán členství. Je to pro vás dostatečné?
NATO musí pozvánku rozšířit na to, aby se Ukrajina mohla stát členem Severoamerické aliance. Chápeme to, že říkají, že k tomu nemůže dojít, dokud probíhá válka. Ale dokud Ukrajina nebude členem NATO a Evropské unie, tak obě instituce nejsou kompletní. Zadruhé, nemůže fungovat žádná bezpečná a prosperující Evropa.
Jediný způsob, nebo možná jsou dva způsoby, jak zabránit tomu, aby Rusko, ať už ekonomicky nebo válečně, napadalo další země je, že buď se Ukrajina musí stát členem Evropské unie i NATO, anebo Rusko musí přestat existovat. Nebo oboje.
Ale neexistuje žádný jiný způsob, jak toho dosáhnout. A o tomhle se samozřejmě rozhoduje v Bruselu. Ale myslím, že si to důležití lidé, kteří o tom rozhodují, začínají uvědomovat. A proto teď vidíme ta velká rozhodnutí. Kandidatura – tohle je přesně cesta, kterou se musíme vydat. Je to neodmyslitelné, neodvratitelné.
Otázka času je samozřejmě důležitá, ale v tuhle chvíli podružná. Jde o to, abychom se dostali na tu správnou cestu. Čím dřív k tomu dojde, tím lépe pro nás všechny – pro Čechy, Ukrajince a další země v Evropě.
Věříte tedy, že dostanete pozvánku do NATO příští rok na summitu ve Washingtonu?
Pokud by k tomu došlo, bylo by to historické.
