Do boje o prezidentský úřad chce vstoupit exministr Vladimír Dlouhý
Souboje o Hrad se zúčastní další osobnost. Kandidaturu v přímé volbě ohlásí bývalý ministr průmyslu a obchodu Vladimír Dlouhý. Vpodvečer to potvrdil online deníku Lidovky.cz. Někdejší člen Klausovy vlády za ODA patřil mezi nejpopulárnější politiky v zemi.
Dlouhý, který působil v čele Občanské demokratické aliance, ale pak se zjevně přiklonil k ODS, pracuje od roku 1997 jako mezinárodní poradce investiční banky Goldman Sachs a dalších institucí. Je také členem vládní Národní ekonomické rady, která se ovšem snaží o nepopulární reformní kroky.
Pokud se mu podaří sebrat potřebných 50 tisíc podpisů, změří své síly před národem s expremiérem Milošem Zemanem, ekonomem Janem Švejnarem nebo šéfem TOP 09 Karlem Schwarzenbergem. Z dosavadních prezidentských kandidátů je podle průzkumů zatím nejoblíbenější expremiér Jan Fischer.
Komentátor Českého rozhlasu 6 Radko Kubičko a ředitel sociologické společnosti Factum Invenio Jan Herzmann se zamýšlejí nad prezidentskou kandidaturou Vladimíra Dlouhého
Dlouhý má potenciál promluvit vážněji do boje o Hrad, myslí si komentátor Českého rozhlasu 6 Radko Kubičko, provázejí ho ale i některé hendikepy. Kromě působení v NERVu se jedná i o členství v KSČ, kde byl Dlouhý před rokem 1989 deset let. Populární politik podle něj také dokázal, jak je obliba veřejnosti pomíjivá.
„Když odcházel z politiky, tak to nebyl zrovna úplně hezký odchod. On na sebe vzal některé ty věci v roce 1997, které hraničily až s krizí, která potom vyvrcholila těmi velkými skandály. A on, přestože už nebyl v té době v politice, se stal určitou tváří i tady těchto skandálů,“ vysvětluje Kubičko.
Ředitel sociologické společnosti Factum Invenio Jan Herzmann si myslí, že z kandidatury Vladimíra Dlouhého může nejvíce těžit Miloš Zeman. Dlouhý se totiž bude ucházet o hlasy stejné skupiny voličů jako Švejnar a Fischer a elektorát se tak pravděpodobně rozmělní.
Veřejnost by prý mohl zaujmout
„Zatím to vypadalo, že do druhého kola by postoupili buď Jan Fischer a Jan Švejnar, nebo případně Jan Fischer a Miloš Zeman. A teď kdo ví, co se stane, když se tedy budou o hlasy lidí, kteří chtějí nestranického kandidáta, nestranického prezidenta, dělit ne dva, ale tři,“ uvažuje.
Přímá volba prezidenta ale nemá v České republice tradici, dodává Kubičko, a proto není jasné, jak se k ní voliči postaví, kolik se jich zúčastní a jaké kandidáty budou preferovat. „Je pravda, že se zdá, že budou preferovat kandidáty nestranické. To si myslím, že je v tuto chvíli úplně jasné, protože strany nemají moc dobrou pověst,“ upozorňuje.
Domnívá se, že Dlouhému se po letech působení v ekonomické sféře zastesklo po politice a že funkce prezidenta je pro něj zkrátka lákavá. Nové tváře jsou podle něj navíc potřeba.
Exministr teď bude muset dát lidem důvody, proč by ho měli podporovat. Podle Herzmanna ale uměl v 90. letech velmi dobře vystupovat na veřejnosti a také mediálně se choval jako nekonfliktní osobnost. Nechyběla mu prý ani schopnost získat si přízeň voličů.
„Jedna věc, která mu může naopak prospět, je podobná jako u Jana Fischera. Tito pánové určitě nekandidují na tu pozici proto, že by si neuměli jinak vydělat peníze, protože oni pravděpodobně jsou ve svých současných funkcích placeni srovnatelně. Nevím, jestli o něco méně, nebo o něco víc než český prezident, ale rozhodně to prostě nedělají pro peníze,“ uzavírá.
