Rutte pokračuje v Stoltenbergových stopách. Ukrajinu řadí mezi hlavní priority
Skoro čtrnáct let působil Mark Rutte na postu nizozemského premiéra. Letošním odchodem z vlády ale jeho politická kariéra neskončila - právě naopak. Lídři států Severoatlantické aliance ho zvolili za nástupce končícího šéfa NATO Jense Stoltenberga. Rutte se tak stal 1. října novým generálním tajemníkem aliance a ze svého domovského Haagu se přestěhoval do 180 kilometrů vzdáleného Bruselu.
„Je mi velikou ctí stát se generálním tajemníkem NATO, nejúspěšnější politické a vojenské aliance v historii,“ prohlásil Rutte poté, co se 1. října formálně chopil funkce. Jeho cesta na post šéfa NATO ale nebyla úplně hladká.
Nového generálního tajemníka totiž musí jednomyslně odsouhlasit všechny členské státy. A Rutte tak musel nejprve přesvědčit maďarského premiéra Viktora Orbána, který nominaci nizozemského premiéra odmítal. To se v červnu podařilo a následně odstoupil jediný Rutteho protikandidát, rumunský prezident Klaus Iohannis.
2. července pak Rutte naposledy odjel z vládní kanceláře, na svém tradičním dopravním prostředku, na kole. Červencový summit lídru ve Washingtonu pak definitivně potvrdil, že se novým generálním tajemníkem stane právě Rutte.
Orbán podpoří Rutteho do čela NATO. Maďarskou podmínkou byla možná neúčast na podpoře Ukrajiny
Číst článek
„NATO znáte velmi dobře a jste velmi dobře známý napříč státy aliance, máte perfektní zkušenosti k tomu, abyste se stal skvělým generálním tajemníkem. Během čtrnácti let jako předseda vlády jste ukázal, že víte, jak budovat konsenzus. Vedl jste čtyři různé koaliční vlády, takže víte, jak činit kompromisy,“ ocenil jeho kvality končící Jens Stoltenberg.
Ukrajina jako priorita
Oproti řízení aliance Stoltenbergem nenastaly s nástupem Rutteho žádné převratné změny. Nizozemský politik na svého předchůdce plynule navázal. „Mám tři priority - zajistit, abychom měli schopnost ubránit se jakékoliv hrozbě, podporovat Ukrajinu v boji proti ruské agresi a řešit rostoucí globální výzvy euroatlantické bezpečnosti,“ pronesl Rutte.
Mezi evropskými lídry patří Rutte od počátku ruské invaze k největším zastáncům Ukrajiny. Jeho vztah k Rusku v minulosti výrazně formovaly události kolem sestřelení letu MH17 nad východní Ukrajinou v roce 2014, při kterém zahynulo bezmála 300 lidí.
„Náklady na podporu Ukrajiny jsou mnohem nižší než náklady, které bychom museli nést, kdybychom Putinovi umožnili zvítězit. Z osobní zkušenosti se sestřelením letu MH17 vím, že konflikt na Ukrajině se netýká jen boje v předních liniích. Byla to tragédie, která otřásla mou zemí před deseti lety. Tragédie, která se už nikdy nesmí opakovat,“ řekl.
Příští rok čeká Rutteho v pozici lídra aliance první velký summit NATO. V červnu se lídři aliančních zemí sejdou právě v jeho domovském Haagu. Očekává se, že by členské státy na summitu mohly navýšit své závazky investic do obrany, které aktuálně činí 2 procenta HDP.
