Do pěstounské péče míří v Česku stále víc dětí. Jejich počet v ústavech klesá
V Česku přibývá pěstounů. I přesto ale podle ministerstva práce a sociálních věcí končí v ústavech ročně desítky dětí. Pěstounem se nemůže stát každý a kvůli náročným podmínkám, které musí splnit, je jich v některých krajích stále málo. Jde třeba o Vysočinu nebo Pardubický kraj. Česko je navíc jednou z posledních zemí v Evropské unii, kde stát umisťuje do ústavů i kojence.
„Děláme to strašně moc rádi a strašně nás to obohacuje. Dohromady máme tři biologické děti a máme jedno dítě v pěstounské péči. Máme ho od tří let a teď je mu šest,“ říká Lucie Škodová, pěstounka z Pardubic.
Dětí v ústavech v Česku ubývá, stále častěji míří do náhradní péče nebo k adopci. Stát před několika lety vytvořil takzvané krizové pěstounství, rodiny, u nichž jsou děti jen na přechodnou dobu.
V kojeneckých ústavech a dětských domovech končí stále méně dětí, stará se o ně víc pěstounů
„Chceme se zaměřovat spíš na kvalitu, aby lidé neměli představu, že dostanou blonďatou, modrookou holčičku rodičů po autonehodě. Potřebujeme rodiny pro čtrnáctileté romské děti a potřebujeme, aby je někdo přijal a konečně je měl rád,“ vysvětluje Kateřina Šlesingerová z ministerstva práce a sociálních věcí.
Dlouhodobí pěstouni dostávají od státu měsíční dávky na děti. Pokud mají v péči jedno, berou 8 tisíc korun, na dvě děti 12 a na tři 20 tisíc. Vyšší částky dostávají ti, kteří se starají o postižené děti. Krizoví pěstouni pak pobírají měsíčně 20 tisíc korun a jsou připraveni kdykoliv dítě přijmout do péče.
Každý, kdo se chce o děti starat, musí projít důkladným školením a řada lidí to během procesu vzdá, říká Zdeněk Soudný ředitel společnosti Dobrá rodina.
„Musíte získat vzdělání, školení, musíte projít určitým prověřením. Byly případy, kdy člověk na začátku vypadal nadějně, ale v průběhu se zjistilo, že oboustranně ta představa není a ukončilo se to.“
V ústavech žije aktuálně zhruba 8 a půl tisíce dětí a jejich počet klesá. Do pěstounské péče se jich naopak dostává stále víc. V roce 2014 to bylo 10 tisíc o rok později už téměř 11 tisíc dětí.
Přechodní pěstouni pomáhají dětem v krizi
Číst článek
I tak ale patří Česká republika mezi poslední země v EU, která stále umisťuje do kojeneckých ústavů děti mladší tří let.
„Když přijdete do kojeneckého ústavu, tak vás překvapí jedna věc, úplné ticho. Dítě v kojeneckém ústavu záhy zjistí, že nikdo nepřijde, ta vazba se ztrácí a ono se naučí stejně jako trochu stroj, že tehdy a tehdy dostane najíst, přebalí se,“ dodává Zdeněk Soudný.
Nedostatek pěstounů
Ministerstvo práce a sociálních věcí proto stále hledá nové pěstouny. Loni si v rozpočtu na tuto formu péče vyhradilo zhruba 4 miliardy korun, potvrzuje Kateřina Šlesingerová a dodává, že dětí bude vždy víc než vhodných pěstounů.
„Myslím si, že žádný kraj ani žádný stát na světě nemůže říct, že má dost pěstounů. Vždycky bude víc dětí, které potřebují zajistit náhradní rodinu než lidí, kteří jsou připraveni a schopni přijmout takové děti do své péče.“
Záměrem pěstounské péče je, aby se dítě po určité době vrátilo ke svým rodičům. Tím se liší od adopce, kde si rodina dítě osvojí.
