Domácí bazén je pro děti často nebezpečnější než veřejné koupaliště
Bazén přímo u domu je v létě sen mnoha dětí a nejednoho dospělého. Řada rodin si je pořizuje právě proto, že považují dovádění jejich ratolestí v domácí nádrži za bezpečnější než na veřejných plovárnách. Opak je ale pravdou - každoročně vyjíždějí jihomoravští záchranáři k dětem, které se topily právě v domácích bazénech.
Právě mýtus domova jako oázy bezpečí pro děti je příčinou řady zranění i úmrtí. Rodiče automaticky na děti dohlíží méně než na veřejnosti. To může mít ale v případě vlastnictví domácího bazénu fatální následky.
„Jsou okamžiky, kdy je bazén nezabezpečený, nestřežený, dítě tam opravdu může spadnout, a pokud by se stejná věc stala na veřejném koupališti, tak tam jsou tisíce očí, které jsou okolo, takže reakce je řádově v sekundách, což u domácích bazénů může být i v řádu minut, což je velice nebezpečné, pokud bazény nejsou zabezpečeny tak, jak mají,“ říká mluvčí jihomoravských záchranářů Radek Turin.
Přidává jeden konkrétní případ z loňského léta. „Náš tým musel ošetřovat jedno malé dítě, které v nestřeženém okamžiku vlezlo do vody pro nějakou hračku. Rodiče to zjistili velmi brzo, nicméně došlo k tonutí dítěte, muselo být hospitalizováno.“
Jedním ze způsobů, jak předejít tragédii, je dohlížet na dítě stejně důkladně u vody doma, jako kdybychom s ním byli třeba u přehrady nebo na veřejném bazénu.
„Rodiče jim nechávají velký prostor, někdy zapomenou bazén zakrýt, pokud mají branku, tak zavřít branku. Nejčastější chybou jsou krycí solární plachty, které už nejsou jinak zabezpečeny. Dítě tam může spadnout a do plachty se zamotat. Ale vesměs je to z toho, že se bazén nenechá tak, jak by měl být zabezpečený po ukončení koupání,“ upozorňuje brněnský vodní záchranář Daniel Bartošek, že v případě domácích bazénů je třeba dbát na zdánlivé detaily, které ale mohou zachránit život.
Neznamená to však, že přeceňuje bezpečnost veřejných koupališť. Tady plyne řada zranění i z většího množství návštěvníků, než je kapacita plovárny.
„Děcka se honí a nenadále skočí do bazénu, protože chtějí před někým uhnout. Dochází ke srážkám plavců mezi sebou nebo těch, co skáčou do vody. Mělo by být striktní dodržování bezpečnostních pravidel a řádu na každém bazénu. To by si měl ohlídat buď provozovatel nebo plavčíci, kteří tam zasahují, a lidé by měli být ohleduplní jeden k druhému,“ dodává Bartošek, že pokud jde o pohyb u vody a ve vodě, je třeba si vzájemně vyjít vstříc. Ke zranění totiž stačí málo.
