Evropská komise nic nikomu nenařizuje. Pány smluv i situace jsou pořád členské státy, říká právník
Audit Evropské komise ve věci střetu zájmů a dotačních nesrovnalostí premiéra Andreje Babiše (ANO) pokračuje. Podle experta na unijní právo Iva Šlosarčíka jde komisi hlavně o technické řešení výkladu evropských pravidel týkajících se v tomto případě evropských peněz.
„Svůj názor komise na otázku premiérových svěřenských fondů už řekla a překlopí ho asi do závazných právních dokumentů a následků, například do možnosti žádat zpět některé vyplacené peníze evropského rozpočtu,“ očekává Šlosarčík, zakladatel think-tanku Europeum, právník z Katedry evropských studií Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
7:54
Jourová o čerpání peněz z fondů EU: Daňovým poplatníkům jsme dlužili lepší pojistku, je to průlom
Číst článek
„Evropská komise má v genech preferenci pro technicko-právní komunikaci a úplně neumí komunikaci politickou,“ připomíná host Osobnosti Plus a dodává, že komise by ráda řešila jen technickou úroveň kauzy.
„A veškeré politické komentáře, včetně těch českého premiéra a ministerstva, na ní působí rušivě, protože nepatří do té procedury, která teď probíhá.“
Je tu možnost žaloby na Česko
Pokud český stát nebude jednat podle doporučení, která komise poskytne, jsou dvě procesní řešení. „Je tu pořád ještě možnost žaloby na Českou republiku, kdyby ignorovala žádosti na vrácení evropských peněz,“ upozorňuje Šlosarčík.
„Žalovat Evropskou komisi u soudního dvora? Je vždy politická úvaha, jestli do toho jít, nebo ne.“
Ivo Šlosarčík
A dodává: „Česko ale také může soudně zpochybňovat výklad evropského práva komisí před Soudním dvorem Evropské unie.“
Česká republika ale nemůže zažalovat komisi jen proto, že má jiný názor na evropské právo. „Může však zpochybnit platnost konkrétního rozhodnutí nebo jiného právního aktu Evropské komise podle evropských procesních předpisů.“
To, že členské státy a jejich vlády napadnou ročně několik evropských předpisů, není běžné, ale děje se to. „Je vždy politická úvaha, jestli do toho jít, nebo ne. Příkladem může být rozhodnutí o realokaci uprchlíků z roku 2015. Česká vláda hlasovala proti, byla přehlasována, mohla normu napadnout žalobou, ale neudělala to. Slovensko a Maďarsko ano.“
Šlosarčík nepředpokládá, že by česká žaloba na závěry Evropské komise přinesla možnost řídit se českými zákony při čerpání evropských peněz. „Soud ale může poskytnout vodítko, jak český zákon vykládat, aby byl kompatibilní s evropským právem, případně co z něj je třeba změnit či doplnit.“
Pány smluv a situace jsou stále státy
Evropská unie bude svůj právní vliv na členské státy rozšiřovat, očekává právník. „Ale zároveň bude čím dál jasnější i asertivita státu říkající: o tom si můžeme povídat, ale nebudou přísná a závazná pravidla. Čili můžeme diskutovat, ale tam vás nepustíme.“
Expert upozorňuje, že komise nemá aparát, který by státům něco mohl vnucovat. „Používá rétoriku i nástroje, které má, ale pořád jsou to státy, které jsou pány smluv a které jsou pány situace.“
„A v okamžiku, kdy se státy rozhodnou, že něco nechtějí, tak jsou dosud stále schopné to prosadit buď jednostrannou akcí, nebo tím, že změní směřování evropské integrace,“ shrnuje nejen právní možnosti členských států Evropské unie Ivo Šlosarčík.
Poslechněte si celou Osobnost Plus Barbory Tachecí.
