Exekuce, dluhy či nízké vzdělání. Vyloučené lokality se daří podporovat jen omezeně, uvedli kontroloři
Dopady projektů na zlepšení situace lidí ze sociálně vyloučených lokalit byly pouze omezené a krátkodobé. Na celkový stav v obcích, kde se takové lokality vyskytují, měly podpořené projekty zpravidla jen slabý vliv. Uvedl to v pondělí Nejvyšší kontrolní úřad v tiskové zprávě k závěrům kontroly zaměřené na peníze z rozpočtu a EU určené na podporu sociálního začleňování.
Ministerstvo práce a sociálních věcí uvedlo, že kritiku od NKÚ považuje za neoprávněnou. Projekty pro znevýhodněné lidi podle něj výrazně přispěly k prevenci sociálního vyloučení.
„Lidé žijící v sociálně vyloučených lokalitách se potýkají s dlouhodobou nezaměstnaností, hmotnou a bytovou nouzí, exekucemi, zadlužeností a s nízkým vzděláním. Na řešení uvedených problémů a ke zvýšení pracovního uplatnění těchto osob vydalo ministerstvo práce a sociálních věcí z operačního programu Zaměstnanost 2,8 miliardy korun. V letech 2016 až 2023 bylo v 418 projektech podpořeno více než 23 000 účastníků,“ uvedl úřad v tiskové zprávě.
2:02
Nově se hlásí na úřadech práce přes tři tisíce patnáctiletých dětí. Zaměstnání hledají ale těžko
Číst článek
Poukázal přitom na to, že pouze 24 procent účastníků projektů se podařilo trvaleji začlenit na pracovním trhu. Průměrné náklady na podporu jednoho účastníka projektu podle Nejvyššího kontrolního úřadu představovaly 110 208 korun.
Ministerstvo práce podle úřadu kladlo důraz především na čerpání peněz. Účel podle kontrolorů definovalo velmi obecně a nezajistilo, aby program podpořil vždy jen projekty s jasnými a měřitelnými cíli.
Nejvyšší kontrolní úřad dodal, že na zmíněné nedostatky v programu Zaměstnanost poukazuje opakovaně. Ministerstvo práce podle kontrolorů také systematicky nesledovalo, zda podpora odstranila některé základní příčiny sociálního vyloučení, jako jsou bytová a hmotná nouze, zadluženost nebo exekuce.
„Nesledovalo ani, zda podpora přispěla k pracovnímu uplatnění osob s nízkou kvalifikací. Jde přitom o jednu ze skupin nejvíce ohrožených sociálním vyloučením,“ uvedl Nejvyšší kontrolní úřad.
Prevence vyloučení
Ministerstvo práce uvedlo, že se závěry NKÚ k vynakládání peněz státu a EU na sociální začleňování nesouhlasí. Projekty byly podle ministerstva zaměřené nejen na zaměstnanost, ale také na podporu sociálních služeb nebo zmírnění dluhové problematiky.
„Tím tedy výrazným způsobem přispěly k prevenci sociálního vyloučení,“ uvedlo. Odmítlo také, že by důraz byl kladen na čerpání peněz. „Projekty jsou pravidelně hodnoceny z hlediska efektivity, účel dotací je tedy jasně definován a dodržován,“ dodalo.
4:03
PAQ Research popsal 10 chyb Jurečkovy jednotné sociální dávky. Dokáže je vláda odstranit?
Číst článek
Kontrolní úřad popisuje, že zásadní pro sociální začleňování měly být takzvané projekty koordinovaného přístupu k sociálně vyloučeným lokalitám. Na ně mělo jít z celkové podpory 1,8 miliardy korun. Najít uplatnění na trhu práce pomohly tyto projekty 18 procentům původně nezaměstnaných nebo neaktivních účastníků.
U lidí nad 54 let to bylo jen deset procent a mezi podpořenými projekty koordinovaného přístupu byly i takové, které nevedly k pracovnímu uplatnění žádného z účastníků, upozornil Nejvyšší kontrolní úřad. Jako příklad uvedl projekt Práce se nebojíme za 2,5 milionu korun.
„Jeho cílem bylo umístění 110 osob na legálním trhu práce či minimálně zvýšení jejich šance na něm uspět. Podle zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu však nebyl šest měsíců od ukončení účasti v projektu zaměstnán žádný z celkem 58 účastníků projektu,“ píše se v tiskové zprávě.
Zvýšení kompetencí
Ministerstvo práce a sociálních věcí oponuje, že smyslem podpory projektů koordinovaného přístupu k sociálně vyloučeným lokalitám nebyla primárně zaměstnanost. Účel dotace splnily podle ministerstva i projekty, které nevedly k zaměstnání účastníků.
7:45
Krizi nevyřešíme bez úředníků na obci. Vyloučeným lidem pomůžou s hledáním bytů, říká analytik
Číst článek
„Podpora projektu směřovala na zvýšení kompetencí, a tedy šancí uspět na trhu práce. Samotné získání zaměstnání bylo ovlivněno aktuálním nízkým počtem odpovídajících volných míst,“ uvedlo.
K nižším dopadům podle Nejvyššího kontrolního úřadu přispěl i způsob financování Agentury pro sociální začleňování při ministerstvu pro místní rozvoj. Podle kontrolorů posiluje krátkodobá nesystémová řešení a neumožňuje pružně reagovat na aktuální potřeby v dotčených lokalitách.
Příčinou je podle kontrolorů také slabá motivace a zpravidla nízká kvalifikace části lidí ve vyloučených lokalitách a dlouhodobě nevhodná legislativa. „Na to reagovalo ministerstvo práce a sociálních věcí spolu s dalšími resorty přípravou novel nebo návrhů nových zákonů. Podle Nejvyššího kontrolního úřadu bude důležité, jak budou nové legislativní nástroje uplatňovány v praxi,“ dodal úřad.
