„Nemají vzdělání, nejsou vyzrálí, nemají pracovní návyky.“ říká Lenka Skřinařová z Úřadu práce. Ministerstvo školství vidí řešení v prodloužení povinné školní docházky o dvouleté učební obory.
„Nevěří, že jakékoli jejich snažení je z toho světa dostane,“ vysvětluje poradkyně Rut Veselá z organizace Člověk v tísni s tím, že zásadní je podpořit a stabilizovat rodiny dětí, a tím jim ulevit.
„Děti v sobě ještě nemají tak moc zarytou negativní zkušenost s okolím. Ještě tolikrát neprožily rasistické situace, i když se s rasismem setkávají ve škole ze strany učitelů,“ říká Bára Bažantová.
„Jen volám po tom, aby se Romové začali sami podílet na svém životě, na řešení problémů,“ obhajuje se vůči kritice ochránce veřejných práv Stanislav Křeček.
V českém tisku se v úterý dočtete, že tři studenti z Ústí nad Labem zakládají cestovní kancelář, která bude vozit lidi na pobyty k rodinám žijícím ve vyloučených lokalitách v severních Čechách.
„Prostorové rozmístění sociálně vyloučených lokalit na úrovni obcí s rozšířenou působností je od roku 2015 relativně stabilní. Kritická zůstává situace v Karlovarském a Ústeckém kraji,“ uvádí zpráva.
Obavy kolem půjček na bydlení rostou, informují Hospodářské noviny. A podle Deníku Češi žijící ve vyloučených lokalitách umírají dřív než zbytek populace.
Vedení Kladna chce celé město označit za vyloučenou lokalitu. Rozhodnutí ale může vyvolat žaloby, píšou Hospodářské noviny. Primátor Milan Volf z Volby pro Kladno nicméně rozhodnutí hájí.
V Česku stále přibývá takzvaných vyloučených lokalit. Podle loňské analýzy se jejich počet za deset let zdvojnásobil – z 300 na 600. Žije v nich přes sto tisíc lidí, často v naprosto nevyhovujících poměrech. Tento fenomén se pokusí zmírnit strategie boje proti sociálnímu vyloučení do roku 2020, kterou dnes schválila vláda.
Ústecký kraj by mohl dostat peníze na demolice vybydlených domů. Počítá s tím návrh, který při své návštěvě v kraji představil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Konkrétní podobu plánovaného fondu má připravit ministerstvo pro místní rozvoj. Bourání vybydlených domů by podle představ premiéra mohlo přispět k řešení problémů v takzvaných sociálně vyloučených lokalitách.
Ralsko na Českolipsku se dostalo mezi 15 finalistů soutěže Roma Spirit. Letošního ročníku se zúčastnilo více než 100 jednotlivců, neziskových organizací a obcí, které pomáhají aktivně řešit situaci sociálně slabých. Město do soutěže postoupilo za rychlé zřízení řady aktivit pro vyloučené lokality v Náhlově a na Ploužnici.
Závodní dráhy i více než kilometr dlouhý okruh od soboty nabídne nový sportovní areál v Ostravě, který je zaměřený speciálně na bruslaře. Je největší ve střední Evropě a jeho vybudování přišlo na více než 40 milionů korun. Ráj pro bruslaře přitom vyrostl v zanedbané části města, kde žijí sociálně nepřizpůsobiví. Mnozí obyvatelé Ostravy tak mají obavy, jak dlouho areál rájem pro bruslaře zůstane.
Nechvalně proslulé sídliště Chanov na okraji Mostu v posledních letech zlepšuje svou reputaci. Teď jsou tam nově omítnuté paneláky, pendlující úklidové čety a relativní klid. Nezaměstnanost zůstává extrémně vysoká, ale díky průkopnickému rozhodnutí mosteckého magistrátu občas někdo práci získá. Most totiž vypisuje veřejné zakázky s podmínkou, že vítěz musí mít mezi pracovníky deset procent dlouhodobě nezaměstnaných.
Před víc než měsícem navštívili ministři pro národnostní menšiny, vnitra a ministryně práce a sociálních věcí Varnsdorf na Děčínsku. Reagovali tak na výzvu starostů, kteří si stěžovali na dlouhodobě špatnou sociální situaci ve vyloučených lokalitách. Takovým místem je i sídliště Kovářská. Nepořádek i rušení nočního klidu teď ale pomalu mizí. Město nově zřídilo dohledové hlídky, které se skládají z tamních obyvatel.
Děti z vyloučených lokalit Vysočiny každý týden vyhlížejí unikátní minibus jihlavské charity. Ten pravidelně přijíždí na stejná místa, kde na zhruba tři hodiny mění život tamním dětem. Originální nápad se setkal s obrovským úspěchem. U dětí i jejich rodičů, kteří upřímně přiznávají, že pracovnice charity přinesly dětem radost i nové možnosti. A to je přesně jejich cíl - zabavit, pobavit, naučit a začlenit.
Problémy vyloučených lokalit na Šluknovsku pojedou dnes řešit hned tři ministři. Vláda tak reaguje na výzvu 18 starostů, kteří si stěžují, že dlouhodobě špatnou sociální situaci v regionu nikdo neřeší. Mezi taková místa patří například i sídliště v Kovářské ulici ve Varnsdorfu.
V Jaroměři-Josefově byli natolik spokojeni s výsledky působení asistentů prevence kriminality, že se přihlásili do druhého programu Ministerstva vnitra. To uvolnilo dotaci na 4 preventisty, kteří budou pracovat ve vyloučené lokalitě Josefov. Jaroměř bylo jediné město z Královéhradeckého kraje, které do programu vstoupilo.
V Moravskoslezském kraji roste počet sociálně vyloučených lokalit, žije v nich 30 tisíc Romů. Uvádí to zpráva o situaci romské menšiny, kterou schválila vláda. Přibývá i ubytoven, kde žije čím dál více lidí. V kraji je jich asi 200, v krajském městě pak 45. Typickým příkladem vyloučené lokality v Ostravě je například okolí Riegrovy ulice v Hrušově. Ve zchátralých domech tam žijí desítky rodin.