Nově se hlásí na úřadech práce přes tři tisíce patnáctiletých dětí. Zaměstnání hledají ale těžko
Přes tři tisíce patnáctiletých dětí se teď po skončení školního roku hlásí na úřadech práce s nedokončeným základním vzděláním. Uplatnění najdou jen těžko. „Nemají vzdělání, nejsou vyzrálí, nemají pracovní návyky. Spousta rekvalifikací je podmíněna věkem 18 let, takže jsou v takovém kruhu,“ říká Lenka Skřinařová z ostravského Úřadu práce. Ministerstvo školství vidí řešení v prodloužení povinné školní docházky o dvouleté učební obory.
„Řekněte mi, jak děcka mohou žít, když vyrostou na ubytovně nebo v azyláku. V jednom pokoji jsou tři, čtyři, doma jsou hádky, stresy.“ Nataša Horváthová pracuje s dětmi z ostravských vyloučených lokalit už čtvrtstoletí.
„Nemají vzdělání, nejsou vyzrálí, nemají pracovní návyky. Spousta rekvalifikací je podmíněna věkem 18 let, takže jsou v takovém kruhu,“ říká Lenka Skřinařová z ostravského Úřadu práce o patnáctiletých dětech na úřadech práce
Rodiny, kde děti nedokončí ani základní školu, zná. V 15 letech míří na Úřad práce. Jenže míst je pro ně málo.
„Nemají vzdělání, nejsou nijak extra vyzrálí, nemají pracovní návyky. Je to nejtěžší skupina, pro kterou hledat práci. Spousta rekvalifikací je navíc podmíněna věkem 18 let, takže jsou v takovém kruhu,“ říká Lenka Skřinařová z ostravského Úřadu práce.
„Pokud nejdou do školy a nepodpoří je rodina, tak se u nás zacyklí a počkají do 18ti,“ vysvětluje dál.
S možným řešením přišel už loni ministr školství Mikuláš Bek ze STAN: aby se povinná školní docházka prodloužila o dva roky a na střední školu tak musel nastoupit každý žák. Jenže vládnoucí koalice se na tom zatím neshodla.
Segregaci platíme všichni. Když sociálně slabé dítě nedokončí školu, stojí nás to tři miliony, tvrdí sociolog
Číst článek
„Ta debata bude chtít nějaký čas, ale myslím, že v průběhu příští vlády bychom se měli shodnout na prodloužení školní docházky,“ říká Mikuláš Bek.
Když nefunguje rodina, mohla by pomoct cílená sociální práce. Podle Natašy Horváthové se i děti z extrémně znevýhodněného prostředí mohou vypracovat.
„Dá se to, ale je třeba s nima mluvit. Máš svůj rozum, nemusíš žít jako tvoje rodiče. To potřebují.“
Podobně se ale daří oslovit jen zlomek takových dětí. Většina mladých s nedokončenou základní školou končí na dávkách hmotné nouze. Stát na nich ročně vyplácí okolo patnácti miliard korun, nejvíce v Ústeckém a Moravskoslezském kraji.
