Exposlanec Feri podal ústavní stížnost v kauze dvou znásilnění a jednoho pokusu o něj

Bývalý poslanec Dominik Feri podal ústavní stížnost v kauze znásilnění dvou dívek a dalšího pokusu o znásilnění. Stížnost směřuje proti rozhodnutí Nejvyššího soudu, který loni v prosinci odmítl Feriho dovolání. O podané stížnosti informovala mluvčí Ústavního soudu Kamila Abbasi. Soudcem zpravodajem bude Jaromír Jirsa.

Aktualizováno Praha/Brno (Aktualizováno: 11:28 28. 3. 2025) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dominik Feri po vynesení rozsudku

Dominik Feri po vynesení rozsudku | Foto: Zuzana Jarolímková | Zdroj: iROZHLAS.cz
Přehrát

00:00 / 00:00

Exposlanec Feri podal ústavní stížnost v kauze dvou znásilnění a jednoho pokusu o něj

„Stěžovatel namítá porušení práva na spravedlivý proces. Průměrná délka řízení před Ústavním soudem jsou zhruba čtyři měsíce, ale délka řízení se samozřejmě vždy odvíjí od složitosti dané kauzy,“ uvedla mluvčí soudu Kamila Abbasi pro Radiožurnál.

Nejvyšší soud zjistil ve Feriho kauze ‚marginální nepřesnost‘. Verdikt nechal beze změny

Číst článek

Zmocněnkyně obětí Adéla Hořejší serveru iROZHLAS.cz řekla, že o podání stížnosti nevěděla a nechce se k ní vyjadřovat. 

Feri si odpykává tříletý trest vězení. Do výkonu trestu nastoupil loni koncem května, vinu od počátku odmítal a zpochybňoval věrohodnost dívek. I v dovolání k Nejvyššímu soudu uplatnil řadu námitek, které se týkaly různých aspektů jeho případu. 

Soud zjistil pouze „marginální nepřesnost“ spočívající v tom, jak justice posoudila útok na tehdy nezletilou dívku. Nešlo o znásilnění s využitím fyzické síly a „proti seznatelné vůli“, ale při zneužití bezbrannosti. Dívka už totiž nebyla schopná vůlí ovládat své tělo a přestala se bránit Feriho osahávání.

Zásah Nejvyššího soudu by ale nemohl podstatně změnit situaci ve Feriho prospěch. U daného skutku totiž bylo z hlediska přísnosti právní kvalifikace podstatné spíše to, že šlo o nezletilou dívku.

Procházková: Feriho kauza ukázala, že soudy jsou empatičtější a politici nejsou nedotknutelní

Číst článek

Feri v dovolání poukazoval na řadu údajných mezer a rozporů v dokazování. K výpovědím poškozených, které obhajoba označila za lživé a nevěrohodné, prý soudy zvolily nekriticky benevolentní přístup. Nejvyšší soud však práci Obvodního soudu pro Prahu 3 i Městského soudu v Praze pokládal za kvalitní.

Dva dokonané skutky se podle pravomocného rozsudku staly ve Feriho žižkovském bytě. Tehdejší mladý teplický radní, student práv a populární influencer tam podle pravomocného rozsudku v březnu a listopadu roku 2016 líbal a osahával dvě dívky přes jejich nesouhlas a následně s nimi prováděl různé sexuální praktiky. Jedné z nich bylo v té době 17 let. V roce 2018 se pak Feri podle rozsudku pokusil o další znásilnění, když se snažil líbat a osahávat stážistku, kterou si jako poslanec přivedl do Sněmovny.

Stížnost dalších obětí

Policie původně prověřovala i výpovědi dalších žen, nestaly se však součástí obžaloby. Loni v červnu Ústavní soud vyhověl stížnosti jedné z těchto žen, což znamenalo, že by se policie měla k případu vrátit, nikoliv však automaticky to, že Feri bude opět obžalován.

Feri může být znovu souzen. Ústavní soud uznal stížnost jedné oběti, jejíž případ policie odložila

Číst článek

Při původně konsenzuálním sexu s touto ženou si měl exposlanec sundat bez jejího souhlasu kondom a akt dokončit. Podle názoru soudu to lze považovat za znásilnění. K činu mělo dojít v roce 2015. Vzhledem k tomu, že byla dívka nezletilá, se na tento případ nevztahuje promlčecí doba deseti let.

Další čtyři ženy, které neuspěly ani u Ústavního soudu, si stěžují u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Zpochybňují postup policie i státního zastupitelství, které jejich případy odložilo.

U Ústavního soudu loni všechny ženy zastupoval advokát Pavel Uhl. Po vyhlášení rozsudku přivítal uznání žádosti jedné z obětí, se zbytkem ovšem nesouhlasil. „Ústavní soud se vydal cestou budování mýtu dokonalé oběti, což je sice cesta technicky možná, je to jedna z možných variant výkladu ústavního pořádku, ale osobně se domnívám, že k posilování spravedlnosti tato cesta nevede,“ řekl Uhl novinářům.

mst, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme