Sklon k antisystémovosti a dezinformacím jsou propojené nádoby, říká odborník na extremismus

„Zákon jsme my“, „Gestapo“, „Fašistický stát“. To vše se ozývalo z davu asi 80 lidí, kteří přišli v úterý k soudu s aktivistkou Janou Peterkovou. Dav potom zaútočil na soudní stráž, vylomil dveře do síně a na místě musela zasahovat policie. „Jsou to lidé, kteří si tak často léčí svoje osobní frustrace, případně i reálné problémy, které v životě mají,“ řekl Radiožurnálu odborník na extremismus Miroslav Mareš z brněnské Masarykovy univerzity.

Rozhovor Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jana Peterková se svými podporovateli

Jana Peterková se svými podporovateli (archivní foto) | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Nebyl to první incident u soudu s touto skupinou lidí. Oni tvrdí, že jsou občané Československa, že pro ně neplatí zákony tohoto státu, že tento stát je korporát, který k nim nemá žádná práva. V minulosti už proběhly podobné incidenty v pojišťovně, bance. O jakou skupinu jde, co ji charakterizuje?
To je konkrétně skupina kolem paní Peterkové, ale těch skupin, které neuznávají legitimitu současné České republiky, je mnohem víc. Jsou soustředěny kolem jednolitých vůdců těchto sektiček, kteří je dokážou mobilizovat.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si rozhovor Radiožurnálu s Miroslavem Marešem o antisystémových skupinách v Česku

Nemám přesný sociologický přehled, kdo jsou potom lidé, kteří je podporují, ale analytici, jako například pan Máca, upozorňují, že jsou tam často lidé důchodového věku, jsou tam lidé, co jsou do určité míry zfanatizovaní tím, co jim tvrdí důležité postavy dezinformační scény.

Jsou to lidé, kteří si tam často léčí svoje osobní frustrace, případně i reálné problémy, které v životě mají, jako jsou dluhy a exekuce, což se projevu u některých skupin třeba návrhy, které předkládají na úřadech práce.

A je jasné, o co jde těm, kteří jsou v čele těchto skupin, čeho chtějí dosáhnout?
Řekl bych, že je tam mix ekonomických zájmů spojený s tím, že skutečně věří tomu, co prosazují. Oni výrazně mobilizují k tomu, aby jim lidé posílali peníze na jejich aktivity. Na straně druhé se také výrazně angažují v tom, aby rétoricky generovali nenávist k současnému státu a k současnému řízení.

Ví se víc o tom, jak je skupina, která byla u soudu, organizovaná, na čem je založená a kdo stojí opravdu v jejím čele?
Já bych řekl, že skupiny jsou skutečně organizované kolem jednotlivých postav, které chodí k soudům, a řekl bych, že se organizují ad hoc, že se organizují pro ty jednotlivé soudy, akce a protesty. Lidé můžou také fluktuovat mezi jednotlivými skupinkami, které se v současné době na české politické scéně na tomto okraji vyskytují.

Nelegitimita státu

Když slyšíme jejich argumenty, které se týkají toho, že oni jsou občany Československa, tedy cizího státu, a podobně, tak oni argumentují právními termíny. Zdá se, jako by to mělo nějakou strukturu, jako by to měli naučené. Ví se víc o tom, kdo za tím je?
Toto hnutí se tady objevuje už několik let, ale v posledních měsících nabylo na síle a není reprezentováno jednou skupinou. Najdeme tam více skupin a přiklonili se k němu ale lidé nebo spoluorganizují ho lidé, kteří se už předtím profilovali na různých jiných protestních aktivitách.

Gestapo, skandovali u soudu s Peterkovou. Chování advokáta Naxery prověří profesní komora

Číst článek

Takže to spadá do celkového proudu hnutí, která jsou zaměřena proti legitimitě soudobých vlád. Byť v jednotlivých státech nabývají různých podob, ať už jsou to Suverénní občané ve Spojených státech, Říšští občané v Německu či v Rakousku.

A takových skupinek najdeme více. U nás se teď výrazně začaly profilovat na údajném neprávním charakteru rozpadu Československa. Zde lze upozornit na to, že to vytahují několik let po rozpadu Československa a neargumentovali tak v minulém období.

Co podle vás podněcuje podobné skupiny lidí? Stvořily je dezinformace, anebo je protest proti systému jakousi jejich podstatou a dezinformace se hodí do jejich vidění světa?
Já myslím, že to nejde úplně oddělovat. Ti lidé jsou antisystémově naladění, mají i osobní frustrace, což nemusí být nutně materiální. Může to být pocit nedocenění, a z toho, co by si představovali, že by se mělo dotáhnout a co by se mělo dělat. A zároveň skutečně věří tomu, co se šíří v dezinformační scéně. Takže jsou to vzájemně propojené nádoby.

Dneska existuje skupina lidí, kteří jsou fanatičtí, je s nimi obtížné debatovat o tom, že hlásají nesmysly, protože oni skutečně věří tomu, co dělají a našli v tom životní náplň. Jednak mluvím o vůdčích osobnostech této scény, ale také o jejich podporovatelích, kteří v tom našli určitou životní náplň a těžko se z tohoto prostředí budou dostávat.

Má policie jasno, jak s těmito skupinami jednat? Z některých videí to vypadá, že je trochu bezradná.
Souhlasím s vámi. Videa, která byla šířena už v lednu, v únoru letošního roku, ukazují některé policisty v situaci, kdy nevěděli, co jim lidé předkládají za dokumenty. Myslím, že byla chyba, že na to nebyli dostatečně připraveni.

Řekl bych, že se to zlepšuje, že se informace k běžným policistům dostávají, šíří se i ve státní správě i v úřadech, které mohou být dotčeny výpady těchto skupin. Ale proškolení toho, jak s nimi jednat a jak je odkázat do patřičných mezí, je potřebné a mělo by se to ještě dál precizovat.

Věra Štechrová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme