Netolický: Vrátit stavební zákon do sněmovny chtějí všichni hejtmani. Reorganizace úřadů bude drahá
Nový stavební zákon s obtížemi prošel legislativním procesem. Proč se hejtman Pardubického kraje rozhodl oslovit po volbách Poslaneckou sněmovnu s žádostí, aby působnost nového a netrpělivě očekávaného zákona ještě odložila? A co je na nové legislativní normě špatně? O tom mluvil hejtman Martin Netolický (ČSSD) v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu.
Chápu dobře, že váš návrh vytváří prostor a čas pro to, aby případně nová sněmovna celý zákon zrušila?
Náš návrh má především vrátit stavební zákon do Poslanecké sněmovny. Protože kraje mají v České republice legislativní iniciativu, tak na naší příslušné komisi, které předsedám, jsme projednali návrh Pardubického kraje, samotné zastupitelstvo jej projedná příští týden v úterý. Minulý týden jsme měli Asociaci krajů a tam jednomyslně všichni hejtmani – podtrhuji, všichni hejtmani napříč politickým spektrem, včetně těch za hnutí ANO – podpořili tento návrh, který říká „vraťme diskusi zpátky do sněmovny a ten uspěchaný návrh ještě upravme, než bude pozdě“.
Zaměřme se na digitalizaci. K Portálu stavebníka ještě není ani zadávací dokumentace, upozorňuje Netolický
My tím totiž de facto reformujeme celou veřejnou správu v České republice. Je to největší reforma za posledních dvacet let. A já chci jenom podotknout, že Česká republika má půlbilionový schodek, každá reforma něco stojí a mě fascinuje, že jsme v situaci, že každých dvacet let na území našeho státu můžeme reformovat veřejnou správu takto zásadním způsobem.
Není pravdou, že to nebude stát žádné peníze. Těch věcí, které je potřeba dotáhnout do konce, je celá řada. Možná kdyby se ministerstvo pro místní rozvoj – a my jsme mu to říkali; ministryni Kláře Dostálové, paní náměstkyni Pavlové, opakovaně na všech jednáních – zaměřilo na to podstatné, což je digitalizace a zjednodušení procesu místo navrhování organizačních změn, místo shánění nových domů pro jednotlivé stavební úřady na úrovni obcí, respektive na úrovni státních stavebních úřadů v 297 obcích, v krajských městech pro státní stavební úřady oddělené od krajských úřadů a vzniku superúřadu... kdyby se zaměřilo na to podstatné, možná by udělalo líp.
Asociace krajů navrhuje odložení účinnosti stavebního zákona. Požaduje i více peněz na obchvaty
Číst článek
Ministerstvo pro místní rozvoj, ale i některé nezávislé iniciativy tvrdí, že přesunem z obecních a městských úřadů se odstraní jakási systémová podjatost, tedy riziko, že místní samosprávy mohou nyní zasahovat do rozhodování o povolování staveb, že mohou tlačit na úředníky. Opravdu jste přesvědčen, že k tomuhle tlaku v tom stávajícím modelu nemůže nikde docházet?
Zcela zásadně to není pravda a paní ministryně Dostálová i v této argumentaci přiznala, že systémová podjatost se neodstraňuje, protože ta může nastat v každém úřadě. Ti úředníci samozřejmě pocházejí z nějakého místa a mohou být pod různými tlaky, i svého nadřízeného, a tím by mohla vzniknout systémová podjatost. Mám před sebou dokonce rozbor ministerstva vnitra, podle nějž na příkladu 117 tisíc úkonů obecních stavebních úřadů připadá 0,002 procenta napadnutých řízení z důvodu systémové podjatosti. Tedy mizivé procento, jsou to jednotky případů.
Chci ale podtrhnout, že systémová podjatost může nastat u jakéhokoliv úřadu – nadřízený pracovník z důvodů, které jste naznačil, například ekonomických, tlačí na svého podřízeného, že má nějak rozhodnout. Může tedy nastat a bude nastávat. Mluvil jsem o tom i se soudci Nejvyššího správního soudu, kteří mě mimochodem upozornili, že ani jejich připomínky ministerstvo žádným způsobem nezahrnulo v rámci patnácti set různých pozměňovacích návrhů i jejich vlastních připomínek na různých pracovních skupinách. Jsou z toho nešťastní tedy i ti, kteří stavební právo vykládají, to jest zástupci Nejvyššího správního soudu.
Sám jste mluvil o tom, že v novém stavebním zákoně je samozřejmě více změn, nejenom reorganizace. Má se zabránit třeba ping-pongu, kdy si stavební úřady přehazují rozhodnutí, zavádí se společné řízení, zavádí se to, o čem jste mluvil, tedy možnost dálkového podávání podnětů. To všechno by podle názoru ministerstva pro místní rozvoj mělo stavební řízení zrychlit. Vy si myslíte, že ty další věci bez reorganizace opravdu stavební řízení zrychlí?
Dalo by se říci, že pokud bychom se dohodli na tom, že zůstaneme ve stávajícím modelu, tak tyto záležitosti by mohly za určitých okolností skutečně stavební řízení zrychlit. Proto vůbec nechápu, proč jsme se nesoustředili právě na nejrůznější instituty, proces, ostatně i správní řád by potřeboval novelizovat a upravit pro zrychlení řízení. Víte, jedním z argumentů bylo, že v České republice všechno trvá dlouho a že jsme asi 150. na světě. Ale ptám se: nemůže za to právě ministerstvo pro místní rozvoj? Vždyť úředníci stavebních úřadů se nezměnili, jak je možné, že před pěti lety jsme měli o polovinu kratší stavební řízení a dělali to titíž lidé na obcích a krajích? No protože jsme měli jinou legislativu. A kdo tu legislativu předkládá a novelizuje? No ministerstvo pro místní rozvoj.
Takže já myslím, že bychom si vždycky měli zamést před vlastním prahem a přemýšlet o podstatných věcech. Reorganizace zbytečně všechny vyčerpá, bude drahá a nezaručí zrychlení. Já se domnívám, že správnou cestou je digitalizace, správnou cestou jsou změny institutů, například i změny takzvaných závazných stanovisek na souhlasy a podobně. Nicméně je to bohužel překryto tou reorganizací, která stejně neznamená ani zrušení systémové podjatosti.
Poslechněte si celý rozhovor s hejtmanem Pardubického kraje Martinem Netolickým v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu.
