HN: Ekologové mají platit za průtahy při stavbě dálnic
Ministerstvo dopravy se chce u soudu domáhat, aby mu ekologická sdružení nahradila škodu, která mu vznikla průtahy při přípravě stavby dálnic. Informují o tom dnešní Hospodářské noviny. Náměstek ministra dopravy Jiří Hodač nechtěl uvést případy, o které jde. O žalobě nicméně hovořil v souvislosti s částí dálnice D8 z Prahy na Ústí nad Labem přes České středohoří. Nemusí jít však jen o tenhle případ.
Náměstek Hodač tvrdí, že ve Francii už stát s podobnými žalobami uspěl. Podle advokátů, které Hospodářské noviny oslovily, je úspěch možný i v Česku. Ministerský plán je zatím ve stadiu příprav. Sumu by mohlo vyčíslit například Ředitelství silnic a dálnic.
Úvodní článek Mladé Fronty Dnes tvrdí, že náhlé zbohatnutí Stanislava Grosse je jednou z největších ekonomických záhad posledních let. Bývalý premiér se téměř ze dne na den stal třicetiprocentním vlastníkem velké energetické firmy Moravia Energo, na Grosse připadá podíl 300 milionů korun.
Přestože Grosse k vysvětlení transakce vyzývají i jeho sociálnědemokratičtí spolustraníci, Gross odmítá podat vysvětlení. Mladá Fronta DNES v pondělí zjistila, že Gross získal akcie od Roberta Sýkory, bývalého náměstka ministra průmyslu. Podle dostupných informací prodal Sýkora Grossovi své akcie zhruba za třicet milionů. Proč dal bývalý náměstek Grossovi tak výhodnou cenu, když je hodnota podílu několikanásobná? Sýkora tvrdí, že neměl dobré vztahy s většinovým vlastníkem, ocelářským magnátem Tomášem Chrenkem, a tak se rozhodl z firmy odejít.
Že by měl Gross vysvětlit, kde na nákup akcií vzal, tvrdí na stránkách Lidových novin ředitelka české pobočky organizace Transparency International Adriana Krnáčová: "On není úplně soukromá osoba. I bývalí veřejní činitelé by si měli uvědomovat určitou dávku zodpovědnosti vůči společnosti. Tím, že odejdou, nejsou automaticky z obliga. Bohužel v tomto případě všechno nasvědčuje tomu, že půjčka tak velké částky je jakési poděkování za služby, které pro někoho vykonal v premiérském úřadu."
Deníky se věnují odchodu Dany Kuchtové z funkce ministryně školství. Podle Lidových novin se Evropská komise pozastavila nad kritikou přípravy čerpání z fondů pro české akademické instituce. Resort Kuchtové se prý řítil do problémů, protože plán na jehož základě má Česko dostat až 60 miliard korun je příliš komplikovaný. To je to, na co Brusel upozorňoval a v červenci před tím varoval také Danu Kuchtovou.
Podle listu také jeden z pracovníků Evropské komise upozorňuje, že hodně práce má před sebou Česká republika například u kapitol životního prostředí nebo u projektů zastřešujících regiony. Češi prý mají problémy napříč resorty.
Obavy, že tažení českého prezidenta Václava Klause proti "globálně oteplovací lobby" pohřbí české vyhlídky na křeslo nestálého člena Rady bezpečnosti, se podle Lidových novin prozatím nenaplnily. Delegáti naprosté většiny zemí - včetně těch, kterých se téma klimatických změn nejvíc dotýká - si jeho proslovu ani nevšimli. Nijak se neodrazilo ani v závěrečném hodnocení diskuse generálním tajemníkem OSN Pan Ki-munem. Podobně tomu bylo v místních médiích, pokračuje list. O Klausově příspěvku neinformoval ani jediný americký deník nebo televize. Během 24 hodin od Klausova projevu zaznamenali čeští diplomaté v New Yorku jen několik málo reakcí.
Dopady reformy veřejných financí na každodenní život půjde odsunout jenom na velmi krátký čas, píše deník Právo. Oddálit důsledky reformy jde například tím, že si lidé nakoupí cigarety a léky do zásoby. Pak ale stejně budou muset změnit svůj životní styl a přizpůsobit rodinný rozpočet. Mladší ročníky by tedy podle listu měly zamířit do penzijních spořitelen a začít spořit na stáří nebo si výrazně zvýšit spořenou částku.
Podle analytiků bude na stáří nutné spořit minimálně deset procent čistého příjmu. Například při měsíčním příjmu 16 000 korun čistého tedy 1600 Kč. Kritici rovné daně ovšem na stránkách Práva dodávají, že většina lidí si díky daňové reformě bude moci zvýšit spořenou částku tak o stokorunu, protože vládní daňová reforma pomáhá především bohatým.
Půjčování pracovníků je skvělý byznys, na němž tratí stát, dočtete se na první straně Hospodářských novin. Agentury práce, které "půjčují" vlastní zaměstnance podnikům, připraví státní rozpočet podle odborníků z pracovního trhu o miliardy korun ročně. Šizení státu spočívá v tom, že agentury vyplácejí svým lidem "na papíře" jen velmi nízké mzdy. Ty pak agentura zvyšuje třeba formou výplaty vysokých cestovních - a tedy nezdaněných - náhrad.
O tom, že dodávat Slováky, Poláky či Ukrajince do továren je v čase nedostatku pracovních sil výnosný obchod, svědčí i zájem o tento byznys. Pracovních agentur je už 1800 a stále přibývají další. Do tuzemských továren dovážejí tisíce dělníků, bez nichž by se průmysl už neobešel, píší Hospodářské noviny.
O tom, že Češi přestávají mít zájem o němčinu, se dočtete na titulní straně Lidových novin. Děti na základních a středních školách se chtějí učit především anglicky, jako druhý jazyk pak před němčinou upřednostňují španělštinu nebo ruštinu. Klesající popularita němčiny se začíná projevovat už i na vysokých školách. Na katedry germanistiky se hlásí mnohem méně lidí než ještě před dvěma nebo třemi lety.
Německá kriminální policie podezřívá společnost Zenit, za níž stojí vlivný český podnikatel Richard Háva, že se zapojila do praní špinavých peněz. Podle online deníku Aktuálně.cz to vyplývá z dokumentů, které němečtí policisté poslali úřadům do Prahy.
Háva patří podle serveru mezi přední české obchodníky se zbraněmi a disponuje vlivnými politickými kontakty. Jeho osobním přítelem je mimo jiné lidovecký ministr financí Miroslav Kalousek. Háva také původně financoval luxusní apartmán, v němž žije politikova rodina.
Podle Aktuálně.cz narazili Němci na Hávův podnik Zenit při vyšetřování finančních a daňových machinací zástupců společnosti GIS v Severním Porýní-Vestfálsku. Česká policie deníku potvrdila, že případ vyšetřuje v rámci machinací s penězi vynaloženými na stavbu jaderné elektrárny Temelín. I přes několikaměsíční vyšetřování ale česká policie dosud nikoho neobvinila.
