Obviněná firma ‚podnikatele roku‘ vrátila dotaci 46 milionů. Žalobce rozšířil stíhání na další společnosti
Případ stíhání litovelské firmy Hopax se rozrůstá, policie rozšířila stíhání o další dvě firmy a dvě fyzické osoby, zjistil iROZHLAS.cz. „V podstatě pomohly původnímu obviněnému zajistit účetní doklady, faktury o dodání zboží, a ne vše se dělo tak, jak bylo na dokladech,“ řekl evropský pověřený žalobce Pavel Pukovec. Ten s Hopaxem mezi tím jedná o dohodě o vině a trestu, společnost totiž na začátku července dotaci státu vrátila.
„Nezbylo nám než zahájit trestní stíhání i vůči dalším osobám, a to pro pomoc k trestnému činu, respektive pomoc ke dvěma zločinům – poškození finančních zájmů EU a zločinu dotačního podvodu,“ pokračoval Pukovec. O jaké společnosti se jedná, ale s ohledem na mlčenlivost neuvedl.
Dotační podvod a škoda 45 milionů? Evropský žalobce obvinil firmu olomouckého ‚podnikatele roku‘
Číst článek
Případ litovelské společnosti Hopax, která měla podle policie navýšit ceny strojů a o jejímž stíhání informoval server iROZHLAS.cz už v březnu, se tak rozrůstá. Obvinění dalších dvou fyzických a dvou právnických osob ale není jediný posun.
Vedení firmy v minulých týdnech státu dotaci, která je podle policie problémová, vrátilo. Ministerstvu financí i průmyslu a obchodu zpět poslalo dohromady cca 46 milionů korun.
Nikola Morava z tiskového odboru resortu financí nechtěla sdělit podrobnosti. Pouze vysvětlila, proč část peněz šla právě na tento úřad, ačkoliv dotaci udělovalo ministerstvo průmyslu.
„Výdaje projektů spolufinancovaných z rozpočtu EU jsou standardně jednotlivými ministerstvy, která plní roli řídicích orgánů, předfinancovány ze státního rozpočtu a následně jsou do státního rozpočtu refundovány z prostředků EU vedených v tzv. Národním fondu, který je ve správě ministerstva financí,“ uvedla.
Pukovec přitom už dříve avizoval, že ve hře je dohoda o vině a trestu. „Původně stíhaný hlavní obviněný a hlavní právnická osoba projevily zájem o uzavření dohody o vině a trestu s tím, že se budou snažit nahradit škodu. Škoda byla minulý týden (na začátku července – pozn. red.) kompletně uhrazena,“ uvedl nyní.
Redakce se s žádostí o komentář obrátila i na majitele a ředitele firmy Jozefa Pavlíka. Ten se ale nechtěl vyjádřit.
Navýšená cena?
Podle policie měla společnost v roce 2020 ministerstvu průmyslu a obchodu podat dvě žádosti o proplacení dotace v celkové výši 1,8 milionu eur, podle aktuálního kurzu zhruba 46 milionů korun. Peníze měla použít na financování nového technologického centra.
Dohoda o vině a trestu
Dohoda o vině a trestu je způsob ukončení trestního řízení na základě domluvy mezi státním zástupcem a obviněným. Obviněný předem slíbí, že se přizná k trestnému činu, a státní zástupce ho na oplátku obžaluje z méně závažného činu anebo navrhne citelně mírnější trest, protože se ušetří náklady na řízení. Dohodu pak musí schválit ještě soud.
„Ceny strojů, které si podezřelý objednal, byly nepravdivě navýšeny a k získání dalších peněz poskytl falešné a nesprávné doklady,“ napsal v lednu Úřad evropského veřejného žalobce v tiskové zprávě.
Resort vedený ministrem Jozefem Síkelou (za STAN) se ale tehdy k případu nechtěl vyjádřit a David Hluštík z jeho tiskového odboru pouze prozradil, že na pochybení přišli sami úředníci resortu: „Nesrovnalosti mezi nabídkami a skutečnými cenami byly objeveny při kontrole ze strany ministerstva průmyslu a obchodu.“
Obrana před podvodníky
Úřad evropského veřejného žalobce byl zřízen v roce 2017, teprve před necelými dvěma lety se o jeho existenci začalo mluvit také v českém veřejném prostoru. Server iROZHLAS.cz tehdy upozornil na to, že si převezme kauzu střetu zájmů bývalého premiéra a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše.
Pokud náš úřad případ neodložil, nemohla ani NCOZ, říká žalobce v Lucemburku k šetření Babišova střetu
Číst článek
Případ tehdy začala řešit česká policie. Protože se ale jedná o unijní dotace a navíc vysoké částky, dohled si nad ním převzal právě žalobce v Lucemburku. A podobně v červnu 2021 skončilo dalších 60 případů týkajících se závažné hospodářské kriminality s dopadem na evropský rozpočet.
Před zahájením činnosti Úřadu evropského veřejného žalobce mohly vyšetřování trestných činů, které souvisely třeba s poškozením finančních zájmů Evropské unie, vést pouze vnitrostátní orgány. Ty ale měly pouze omezené možnosti, protože jejich pravomoci omezovaly hranice států.
V této oblasti úřadu Evropského veřejného žalobce předcházely další orgány, jako třeba Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF), Agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a Agentura Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust). Ty ale, na rozdíl od úřadu Evropského veřejného žalobce, nemohou zahájit vyšetřování nebo vést trestní stíhání v členských státech.
