„Takových dopisů jsem napsal asi dvacet.“ Těmito slovy zkraje léta obhajoval kancléř Vratislav Mynář dobrozdání pro tehdy neznámou firmu Liglass Trading CZ, která pak v Kyrgyzstánu získala miliardovou zakázku na stavbu vodních elektráren. V archivech prezidentské kanceláře však další dopisy chybí, jak zjistil server iROZHLAS.cz. Hrad teď totiž tvrdí, že šlo o Mynářovu soukromou korespondenci.

Původní zpráva Praha 10:00 14. září 2017 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

“Neměl jsem z toho ani korunu. Neexistuje žádná smlouva, která by byla s touto zakázkou či firmou spojena a zajišťovala mi nějaký příjem. Udělal jsem to stejně, jako jsem to za dobu působení na Hradě udělal asi dvacetkrát,” argumentoval Mynář v rozhovoru pro server Neovlivní v polovině července.

Server iROZHLAS.cz si chtěl Mynářovo tvrzení ověřit, požádal proto hradního mluvčího Jiřího Ovčáčka o seznam a kopie všech dopisů, které kancléř ve své funkci ve prospěch českých firem napsal. „Využijte možnosti, kterou nabízí zákon číslo 106,“ odpověděl pouze.

Neměli jsme žádné podklady, jen ústní informace, přiznal Hrad v kauze miliardové zakázky v Kyrgyzstánu

Číst článek

Redakce se tak na Hrad obrátila znovu, tentokrát na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. Po zaplacení poplatku 1500 korun, jelikož „požadované informace nebyly soustředěny na jednom místě a musely být vyhledány v rámci značného množství dokumentů obsažených v archivu Kanceláře prezidenta republiky“, se dočkala po několika týdnech odpovědi.

„Bylo ověřeno, že další doporučující dopisy na podporu českých firem nebyly činěny jménem Kanceláře prezidenta republiky a šlo o soukromou korespondenci Ing. Vratislava Mynáře,“ napsal v odpovědi šéf legislativního odboru Hradu Václav Pelikán. Podle něho má tak prezidentská kancelář k dispozici pouze dobrozdání pro firmu Liglass Trading CZ.

Mynář se k žádosti o vysvětlení do uzávěrky textu nevyjádřil. Nereagoval zatím ani na to, zda by redakci mohl tedy on sám poskytnout přehled podpořených firem. „Jakmile jeho program dovolí, rád vám poskytne žádané doplnění,“ uvedla jeho asistentka Dominika Rybínová.

Za Havla by to Mynářovi neprošlo

Podle producenta a pedagoga Iva Mathého, který v letech 1999 až 2003 působil jako vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Václava Havla, přitom podpora ze strany kancléře coby soukromé osoby ztrácí pro firmy smysl.

„Případná 'soukromá' korespondence pana Mynáře byla psána na jeho 'soukromém' dopisním papíru a s použitím 'soukromé' obálky, čili bez hlavičky KPR? A takový dopis Mynář ofrankoval a vhodil do schránky? Nebo s ním byl přímo na poště? Jakákoli podpora čehokoli by takto odeslaným dopisem, tedy Mynářem bez uvedení jeho funkce, jen jako soukromé osoby, ztrácela jakýkoli význam,“ popsal Mathé.

Lobbování za soukromé firmy Mynářem by podle exkancléře nebylo v minulosti navíc ani možné. „Za Václava Havla by takováto doporučení vedoucím KPR - ať na hlavičkovém papíru KPR, či na listu vytrženém z linkovaného sešitu - vůbec nebyla možná,“ pokračoval Mathé.

Nesrovnalostí kolem společnosti Liglass Trading CZ je přitom více. Server iROZHLAS.cz ke konci srpna upozornil, že Hrad nemá v ruce žádné dokumenty, které by kontakt mezi firmou a úředníky prezidentské kanceláře dokazovaly, a to včetně dopisu, kterým majitel Liglass Trading Michael Smelík Hrad o podporu v Kyrgyzstánu žádal.

Dopis „do vlastních rukou“

K dispozici měl Hrad prý jen „ústní informace“. Podle platné legislativy však i k ústnímu podání musí existovat písemný záznam. Mynář později dopis od podnikatele Smelíka ukázal v České televizi. Pro server iROZHLAS.cz pak argumentoval tím, že šlo o korespondenci „do vlastních rukou“.

„Z tohoto důvodu odpověď, kterou jste dostala od Odboru legislativy a práva KPR, nemohla znít jinak, neboť předmět žádosti o informace mně byl doručen do vlastních rukou a nemohl být Odboru legislativy a práva znám,“ uvedl Mynář.

Přesto se měla korespondence podle exkancléře Mathého promítnout v archivu prezidentské kanceláře: „I kdyby dostal vedoucí KPR takový či podobně tematický dopis do 'vlastních rukou', první jeho povinností by bylo zařadit jej do oficiální spisové služby KPR.“

Nepředstavitelné je to i pro jeho předchůdce ve funkci hradního kancléře Karla Schwarzenberga z TOP 09, který bude v říjnových volbách do sněmovny obhajovat poslanecký mandát. „Václav Havel by mě obratem shodil z hradních schodů, kdybych něco podobného udělal,“ řekl.

„K tomuto uvolnění morálky přispělo stokrát omílané heslo o ekonomické diplomacii. U nás to chápeme jako normální podporu hospodářské činnosti, ale to nemá s ekonomickou diplomacií nic společného,“ pokračoval Schwarzenberga.

U vysoce postaveného úředníka navíc nelze podle Schwarzenberga zcela oddělit funkci od jeho soukromých aktivit. „V Německu je to dokonce výslovně uvedeno v ústavě, že státní tajemník a obdobní vysocí úředníci jsou 'vždy ve službě',“ dodal s tím, že pak může docházet ke zneužití jeho pozice.

Server iROZHLAS.cz oslovil také Jiřího Weigla, někdejšího kancléře prezidenta Václava Klause. Ten psaní doporučujících dopisů nepovažuje za nic fatálního, přesto si nevybavuje, že by se na Hradě za Klause obdobně za české firmy lobbovalo. „Nevzpomínám si, že by po mně někdy někdo chtěl, abych se vyjadřoval za prezidenta a něco někam psal,“ řekl.

„Prezidentská kancelář byla oslovována v situaci, kdy například prezident jel na zahraniční návštěvu a doprovázela ho podnikatelská mise nebo tam byly nějaké zájmy firem. Obvykle šlo o to, aby se prezident republiky při oficiálních jednáních zmínil o konkrétních projektech,“ doplnil Weigl s tím, že ale pokud jde o solidní záležitost, každý z oficiálních činitelů by se měl snažit pomoci.

Kristýna Guryčová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít