ANO už je stranou politiků z povolání, nejvíc žen nasazují Piráti. Co prozrazují sněmovní kandidátky?
Kandidátní listiny často řeknou o politické straně víc, než je ochotná přiznat. Hnutí ANO se částečně profiluje jako protestní, přitom většinu kandidátů tvoří vrcholní či lokální politici. Lidí pracujících mimo politiku na nich není ani třetina, nejméně ze všech kandidátek se šancí dostat se do Sněmovny. Levicové strany zase mívaly větší podíl žen – jenže v krizi od tohoto zvyku ustoupily.
Kandidátky pro volby do Poslanecké sněmovny ukazují zajímavé a někdy i důležité politické trendy. Stranické přeběhlíky redakce serveru iROZHLAS.cz analyzovala před týdnem. Kandidátky ale prozrazují také méně nápadnou a setrvačnější skutečnost: jakou část populace kandidátky reprezentují. Muže či ženy, mladší ročníky či seniory, profesionální politiky, vrcholové manažery či majitele firem, drobné podnikatele, kvalifikované pracující, dělníky, studenty, důchodce.
Velký přehled přeběhlíků: lov pravičáků u Motoristů, velký nábor SPD i Pirát s minulostí v Úsvitu a ‚véčkách‘
Číst článek
Některé demografické trendy jsme popsali už před minulými sněmovními volbami: za Piráty nastupují oproti jiným stranám výrazně mladší kandidáti, za Zelené podstatně víc žen. Ženy také mívaly větší prostor na levicových kandidátkách, minulé volby ale v tomto ohledu rozdíl mezi levicí a pravicí prakticky smazaly.
Další dlouhodobý trend je zřetelnější v obecních volbách, projevuje ale se i ve vrcholné politice. Tradiční strany jako KSČM, ČSSD nebo KDU-ČSL stárnou a vymírají. Na komunální úrovni to vede k tomu, že strany nedokážou postavit kandidátku. Čistě komunistické kandidátky mezi obecními volbami 1994 a 2018 zmizely z víc než poloviny obcí. Ve sněmovních volbách, kde strany nepotřebují tisíce, ale jen pár desítek kandidátů, se stárnoucí strany slučují do heterogenních koalic, jako je Stačilo!
Ve volbách kandiduje 26 stran nebo koalic. U osmi z nich červencový průzkum agentury Median změřil preference nad 1,5 procenta (v článku je označujeme velké strany). Kandidátky se slabšími preferencemi v analýze kvůli omezenému prostoru až na výjimky nezmiňujeme.
Nejčastější profese: politik
Blažek kvůli bitcoinům, Balaštíková kvůli psovi. Sněmovní mandát neobhajuje téměř pětina poslanců
Číst článek
Letos poprvé analyzujeme povolání kandidátů. Dosud jsme se tomu vyhýbali, kolonka povolání totiž na rozdíl od věku, bydliště či akademických titulů nemá pevnou strukturu – kandidáti můžou uvést cokoliv od banálního „politik“ dlouholetého poslance Marka Bendy z ODS či „ekonom“ předsedy ANO Andreje Babiše po několikařádkovou tirádu titulů Petra Cibulky (Pravý blok).
Umělá inteligence usnadnila roztřídění do kategorií, takže je snazší u každého z 4474 kandidátů odhadnout, zda jde o profesionálního politika, vrcholného manažera nebo třeba nekvalifikovaného dělníka. Interpretace ale stále má své limity, můžeme sledovat jen to, co o sobě uvedli. Kandidáti Pirátů nebo STAN o sobě prozrazují víc než kandidáti jiných stran, jejich analýza je proto košatější. Více k metodice najdete v boxu Jak jsme kandidáty zaškatulkovali.
Výsledkem je trojice grafů: vrcholní a lokální politici, vrcholní manažeři a podnikatelé a kvalifikovaná vs. nekvalifikovaná práce. Dohromady umožňují vykreslit profil kandidátů všech velkých stran.
ANO rétoricky vystupuje proti establishmentu, zároveň má ale vyšší podíl kandidátů-politiků než kterákoliv strana současné vládní koalice. Je to do značné míry tím, že bylo úspěšné v krajských volbách a hejtmany, krajské radní i zastupitele řadíme mezi vrcholné politiky. Přesto je 26 procent vrcholných a 41 procent lokálních politiků poměrně vysoké číslo – podtržené nízkým podílem lidí, kteří se na kandidátkách hlásí ke kvalifikovaným profesím.
Jeho hlavní volební oponent Spolu má podobný, možná o něco vyváženější mix: méně vrcholných politiků kompenzuje více vrcholných manažerů, za stranu také kandiduje více kvalifikovaných pracovníků, kteří u většiny stran tvoří jádro kandidátek.
Jak jsme kandidáty zaškatulkovali
Při analýze povolání vycházíme z toho, co o sobě kandidát uvádí. Napsat i vynechat může cokoliv – Andrej Babiš, předseda ANO, do kolonky povolání píše „ekonom“. Marek Benda, dlouholetý poslanec za ODS, strohé „politik“. U exponovaných politiků dokážeme doplnit kontext, u většiny z čtyř a půl tisíce kandidátů ne.
Rozlišujeme následující kategorie:
- vrcholný politik (premiér až krajský zastupitel)
- lokální politik (primátor až obecní zastupitel)
- vrcholový manažer (majitel či jednatel firmy, ředitel firmy, školy, příspěvkové organizace nebo nevládní organizace, člen představenstva či dozorčí rady, vedoucí odboru)
- podnikatel (na kandidátce uvádí „podnikatel“, „OSVČ“ nebo „živnostník“)
- kvalifikovaná práce (typicky lékař nebo učitel)
- nekvalifikovaná práce (typicky dělník nebo hlídač)
- ekonomicky neaktivní (student, důchodce, nezaměstnaný)
Kandidáty řadíme do všech skupin, kam se jejich povolání vejde: „místostarosta města Břeclavi, učitel a kulturní buditel“ skončí jak v kategorii lokální politik, tak kvalifikovaná práce. „Tesař, člen dozorčí rady Nemocnice Český Krumlov“ ve škatulkách kvalifikovaná práce i vrcholový manažer.
Zařazení se nicméně vzpírají příliš obecné názvy povolání („zaměstnanec“) nebo nejednoznačná označení („producent českého masa“ může být majitel firmy i řezník). Obtížně se zařazují práce, kde může jít o profesionály i pomocnou sílu („sociální pracovník“) nebo není jasné, zda vůbec o zaměstnání jde („bezpečnostní expert“, „transformativní kouč“). Pokud si nejsme jistí, obvykle kandidáta usadíme do méně prestižní kategorie – většina se snaží práci přikrášlit, například „operátor v oblasti ochrany majetku“ je nejspíš hlídač, „realizátor infoboxů“ by mohl být výlep plakátů. Proto v našem seznamu spadnou mezi nekvalifikovanou práci.
Mezi ekonomicky neaktivní řadíme různé „ex“ či „bývalé“, pokud neuvádějí jinou pozici („exsenátorka, exprimátorka statutárního města Frýdku-Místku“), ale i tady se snažíme o zařazení do více kategorií („IT manažer na rodičovské dovolené“ bude ekonomicky neaktivní i kvalifikovaná práce).
Přes snahu najít jednoznačná pravidla je často hranice mezi kategoriemi tenká nebo subjektivní. Nejasných povolání je nicméně jen menšina, naprostou většinu se podařilo zaškatulkovat bez potíží. Téměř bez nejasností jsou kategorie vrcholný a lokální politik, naopak nejtěžší a nejméně přesné bylo vymezení kvalifikované a nekvalifikované práce.
SPD, v pořadí třetí strana co do preferencí, je třetí také v podílu politiků na kandidátkách. Vrcholní politici obsadili 11 procent míst na kandidátkách (dvě desítky poslanců, dvě desítky krajských zastupitelů), lokální dalších 43 procent. Strana nezaostává ani co do manažerů a podnikatelů. SPD, podobně jako ANO, „je proti“, ale kandidátky ukazují bohatší obraz.
Padne rekord? Po volbách hrozí Sněmovna přeplněná stranami. ‚Potenciál pro konflikty,‘ varuje politolog
Číst článek
Polovinu kandidátek STAN tvoří místní politici – což u strany, která vyrostla z lokální úrovně, nepřekvapí. Starostové zároveň v kolonce povolání obvykle poskytli bohatší deskripci a hlásí i svoje „občanské“ zaměstnání. Analýza tak ukazuje vedle lokálních politiků také pestrý mix manažerů, podnikatelů a profesionálů.
Pirátským kandidátkám dominují profesionálové, kvalifikované zaměstnání hlásí čtyři z pěti kandidátů. Na stranu, která ještě nedávno spoluvládla, mají ale Piráti nečekaně málo vrcholných politiků: tři poslance. Třicetiprocentní zastoupení lokálních politiků posbírali hlavně v Praze a krajských městech.
Poslední tři kandidátky co do preferencí – Stačilo!, Motoristé a Přísaha – mají společné malé zastoupení politiků, méně než desetinu. Dál už se liší: Motoristé staví na vrcholných manažerech a podnikatelích, Stačilo! na pracujících, jak bílých, tak modrých límečcích. Přísaha vyčnívá vysokým podílem podnikatelů a nekvalifikované práce.
Stárnutí zrychluje
Nejstarší z velkých stran je SPD s mediánovým kandidátem ve věku 54 let, nad padesátkou je ještě středněvěký kandidát ANO, Přísahy a Stačilo! Piráti se Zelenými jsou s mediánem 40 let nejmladší z velkých stran. Spolu, STAN a Motoristé se vejdou mezi 45 a 50 let.
Pokud se podíváme i na kandidátky s nižšími preferencemi, nejstarší bude drobná stálice volební scény Balbínova poetická strana (65 let), nejmladší pak čerstvé Hnutí Generace (29 let). Mediánový kandidát napříč všemi kandidátkami má letos rovných 50 let. Je to nejvyšší číslo od roku 2002, kdy jsou k dispozici strojově čitelná volební data pro analýzu. Dlouho se přitom medián držel na 46 letech, teprve v minulých a letošních sněmovních volbách začal stoupat.
Pirátek přibývá, na čele chybí
Nejvíc žen budou mít letos na kandidátkách Piráti. Potkávají se dva trendy: jednak letos na kandidátky v některých krajích pustí Zelené, kteří dlouhodobě platí za stranu s největším podílem žen. Hlavně se ale změnili samotní Piráti.
V roce 2010 šlo o úzkoprofilovou „stranu ajťáků“ s pouhými 16 procenty žen na kandidátkách, nejméně ze všech pětiprocentních či silnějších stran. Letos je to 39 procent žen a suverénní převaha, druhá Přísaha bude mít na kandidátkách třetinu žen, většina stran pod 30 procent. S odstupem poslední jsou Motoristé se 16 procenty žen.
Jiný obrázek ale nabízí pohled na čelo kandidátek. V tomto ohledu jsou Piráti s jedinou lídryní naopak poslední. Vítězí ANO, ženy vedou polovinu jeho krajských kandidátek. U SPD, Stačilo! či STAN je to pět žen na devět mužů (u Stačilo! je navíc Kateřina Konečná i volební šéfka), u Spolu a Motoristů dvě ženy na dvanáct mužů. Piráti s Přísahou, kteří jsou premianty v celkovém počtu žen na kandidátkách, pak mají jedinou lídryni.
Víte, koho volíte? SPD a Piráti mají jasnou převahu, kandidátka Stačilo! je ale ‚jen‘ z půlky komunistická
Číst článek
Dlouhodobě podíl žen na kandidátkách mírně roste: mezi volbami 2002 a 2021 se zvýšil o pět procentních bodů na 32 procent. Od posledních voleb se ale mírný pokrok zastavil.
Maskované koalice
Tři z osmi kandidátek s preferencemi nad 1,5 procenta letos budou volební koalice. Spolu je koalice de iure, kandidáty do voleb navrhují ODS, TOP 09 a KDU-ČSL. Další dvě kandidátky, Piráti a Stačilo!, jsou formálně čistě stranické listiny, kandidáty navrhují pouze tyto dvě strany.
Fakticky ale jde o koalice; v prvním případě na nich figurují kandidáti Pirátů, Zelených a strany Mourek, v druhém Stačilo!, KSČM, SOCDEM, České strany národně sociální, Moravanů a Spojených demokratů – Sdružení nezávislých.
Ve Spolu je koaliční matematika jednoduchá: ODS má polovinu zástupců, ostatní strany po čtvrtině. U obou de facto koalic je koaliční logika o něco složitější. Kandidáty totiž navrhuje jediná strana, takže si při analýze musíme pomoci jinou kolonkou z kandidátky: členstvím ve straně. Pirátská kandidátka pak hlásí 79 procent Pirátů, 9 procent Zelených a 12 procent nestraníků; u nich nevíme, která ze stran s nimi přišla.
Na kandidátky Stačilo! hlásí necelá polovina kandidátů členství v KSČM, nestraníků je pětina. SOCDEM dostala jen desetinu míst.
Sledujte volební online serveru iROZHLAS.cz.
