Žádostem o vydání budou znovu čelit Babiš, Svoboda a Maříková. Získali novou imunitu
Tři poslanci, kteří ve volbách obhájili mandát, budou v následujících týdnech čelit žádostem o vydání. Jde o premiéra Andreje Babiše z hnutí ANO, Bohuslava Svobodu z ODS a Karlu Maříkovou z SPD. Ačkoliv o nich už sněmovna v minulosti rozhodovala, imunitu získali všichni novým zvolením.
„Pokud poslanci vznikl nový mandát, orgány činné v trestním řízení musí znovu žádat o jeho vydání k trestnímu stíhání,“ říká viceprezident Unie státních zástupců Ondřej Šťastný.
Už potřetí tak policie bude žádat sněmovnu o vydání šéfa hnutí ANO Babiše kvůli kauze Čapí hnízdo. V minulosti sněmovna už dvakrát detektivům vyhověla. Policisté musí o vydání žádat v každém případě, bez souhlasu dolní komory Parlamentu nemohou případ uzavřít.
„V tomto konkrétním případě, kdy nový mandát bezprostředně navazuje na mandát, ve kterém s trestním stíháním dotčeného poslance byl vydán souhlas, musí v důsledku znovuzvolení příslušný orgán činný v trestním řízení opětovně žádat příslušnou komoru o souhlas nový,“ vysvětluje pro Radiožurnál Aleš Cimbala, mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze, které Babišovu kauzu řeší.
Policie ukončila výslechy v kauze Čapí hnízdo, údajné zavlečení Babiše mladšího dál prověřuje
Číst článek
Policie se případu věnuje už od roku 2015. O případném podání obžaloby by měl státní zástupce Jaroslav Šaroch rozhodnout tento měsíc. Termín mu stanovil jeho nadřízený Martin Erazím poté, co Šaroch v srpnu vrátil spis policii k došetření.
Jenže aby mohl Šaroch v kauze jakkoliv rozhodnout, musí Poslanecká sněmovna rozhodnout o Babišově vydání a to bude minimálně několik týdnů trvat. Sněmovna si nejdříve musí zvolit předsedu a ustanovit mandátový a imunitní výbor. Výbor následně může požádat o slyšení poslance, případně znovu i vyšetřovatele. Až po doporučení výboru rozhodnou poslanci na plénu.
Podle Cimbaly ale zatím termín rozhodnutí platí. „V současné době nadále platí, že dozorový státní zástupce má věc zpracovat do 20. října tohoto roku,“ uvedl mluvčí Cimbala.
Vrchní státní zastupitelství: Šaroch v kauze Čapí hnízdo pochybil, nereagoval včas na nové informace
Číst článek
Babiš aktuální kroky policie nekomentoval, v minulosti ale už několikrát zopakoval, že je nevinný. Podle něj jde o kampaň jeho nepřátel, kteří ho chtějí dostat z politiky. „Je to politika, je to politika. My žijeme v zemi, kde si můžete objednat stíhání a dostat někoho pravděpodobně do vězení,“ prohlásil Babiš v roce 2018 ve sněmovně, než poslanci rozhodli o jeho opětovném vydání ke stíhání v kauze Čapí hnízdo.
Poslední v kauze opencard
Potřetí bude sněmovna řešit žádost o vydání i v případě poslance Bohuslava Svobody z ODS. Pokaždé to bylo kvůli kauze opencard, v níž byl jako bývalý pražský primátor spolu s dalšími radními obviněn z toho, že bez výběrového řízení uzavřeli smlouvu týkající se elektronické karty na MHD. Svoboda namítal, že projekt opencard byl dlouhodobým problémem z éry primátora Pavla Béma z ODS a že kvůli dříve uzavřeným smlouvám nemohl postupovat jinak.
Hudečkovo počínání nebylo trestné. Soud osvobodil bývalého pražského primátora v kauze opencard
Číst článek
Kauza se táhne od roku 2014, kdy sněmovna Svobodu nejprve vydala k trestnímu stíhání a politik následně odešel od pražského městského soudu s podmínkou. Přestože se Svoboda proti rozsudku odvolal, jeho případ zůstal na Městském soudu v Praze dosud. Než se totiž spis dostal před odvolací senát vrchního soudu, Svoboda v roce 2017 obhájil mandát poslance a tím znovu získal imunitu. Sněmovna tudíž musela řešit žádost o jeho vydání znovu a tentokrát ji odmítla.
Má-li odvolací řízení proběhnout, měl by soud požádat novou sněmovnu potřetí. Mluvčí Městského soudu v Praze Adam Wenig nechtěl postup předpovídat, jen sdělil, že „soud se bude zabývat tím, jak dále v jeho případě postupovat“.
Svoboda, jenž v minulých dvou případech hlasoval pro svoje vlastní vydání, na dotaz Radiožurnálu uvedl, že to udělá i tentokrát. „Ano, požádám o to, aby mě sněmovna vydala, v každém případě,“ řekl. „Nechci využívat imunitu na věc, která sice souvisí s politikou, ale s politikou komunální,“ doplnil a připomněl, že ostatní spoluobviněné soud mezitím v březnu 2020 osvobodil. „Já jsem jediný z celé skupiny, který je ještě pořád obžalovaný,“ vysvětlil.
Příspěvky na internetu
Policie v končícím volebním období žádala také o vydání poslankyně Karly Maříkové z SPD. Ta předloni v lednu na facebooku napsala, že muslimští imigranti by měli mít zákaz vstupu na území EU a přirovnala je k invazivním nepůvodním druhům rostlin a zvířat, které je zakázáno dovážet do EU. „Muslimští imigranti také nejsou původními obyvateli Evropy a stejně jako invazivní druhy znamenají nečekané šíření a postupné vytlačení původních obyvatel Evropy,“ napsala.
Policie v Karlovarském kraji, odkud čtyřicetiletá poslankyně pochází, ji tehdy chtěla stíhat kvůli podněcování k nenávisti a požádala sněmovnu o vydání. Poslanci SPD ji bránili odkazem na svobodu slova, politici z dalších stran označovali její výrok za hloupý, ale nikoli za nebezpečný a v květnu 2020 ji k trestnímu stíhání nevydali.
Také Maříková o víkendu obhájila mandát poslance. Mluvčí karlovarské policie Kateřina Krejčí ale zatím nechtěla prozrazovat, jestli policie pošle do sněmovny novou žádost o její vydání. Krejčí jen sdělila, že „policejní orgán ve věci rozhodne“.
Sněmovna nevydala Maříkovou z SPD ke stíhání za výroky o migrantech. Pro bylo jen pět poslanců
Číst článek
Sama Maříková na dotaz Radiožurnálu, jestli vyzve ostatní poslance, aby ji vydali, odpověděla vyhýbavě. „Já v tuto chvíli nevím, co se v tom spisu objevilo nového, takže já se poradím se svým právním zástupcem a na základě toho se operativně rozhodnu,“ sdělila.
Když policie žádala o její vydání poprvé, před poslanci se bránila. „Ve svém příspěvku jsem nevyzývala k žádnému násilí, ani jsem nikoho neurážela, ale jen jsem se pozastavila nad jedním paradoxem, který přišel z Evropské unie,“ řekla Maříková. „To bylo v jiné situaci,“ komentovala to nyní.
Rozner bez imunity
Naopak končící poslance, kteří ve víkendových volbách neuspěli a přišli o imunitu, může policie stíhat rovnou. Týká se to třeba Miloslava Roznera z SPD, jenž se z druhého místa kandidátky SPD v Jihočeském kraji do sněmovny nedostal.
Policie ho chtěla obvinit už před dvěma roky kvůli tomu, jak komentoval krok vlády. Ta se rozhodla vykoupit od majitele vepřín v Letech u Písku, zbourat ho a na jeho místě postavit památník obětem koncentračního tábora, jenž zde stál za druhé světové války. „Bezesporu bych nikdy nevyhodil z okna půl miliardy za likvidaci fungující firmy kvůli neexistujícímu pseudokoncentráku,“ prohlásil Rozner v prosinci 2017 na sjezdu SPD. Kvůli podezření z „popírání holokaustu“ požádala policie sněmovnu o jeho vydání, což poslanci v březnu 2019 odmítli.
Zda policie nyní Roznera obviní, nechtěl policejní mluvčí Jan Daněk prozradit. „Policie zpravidla nepredikuje svá budoucí rozhodnutí, která učiní v rámci trestního řízení,“ řekl. Nicméně zmínil, že pětiletá promlčecí lhůta na zahájení trestního stíhání v tomto případě dosud neuplynula.
‚Těším se na své stíhání‘
Dalším dosluhujícím poslancem, o jehož vydání policie usilovala, je Lubomír Volný. Toho kriminalisté podezírali z šíření poplašné zprávy kvůli příspěvku na internetu o léku ivermektin.
„Podle mých informaci se připravuje plán na diskreditaci ivermektinu pomocí úmrtí (tedy vraždy) několika pacientů, kteří jej budou užívat,“ napsal letos v březnu v době nouzového stavu na sociální síti. Volný propagoval ivermektin k léčbě covidu-19, ačkoli se tento lék obvykle používá jako antiparazitikum. Policie požádala Poslaneckou sněmovnu, aby Volného zbavila imunity a vydala ho. Přestože to mandátový a imunitní výbor doporučil a sám Volný řekl novinářům, že chce být vydán, sněmovna o tom nestihla rozhodnout. A po víkendových volbách už to ani nebude potřeba, protože Volný mandát poslance neobhájil a imunita už ho tudíž nechrání.
Jestli ho policie obviní, nechtěla mluvčí Policejního prezidia Kateřina Rendlová předpovídat. Poznamenala však, že „vyšetřování případu pokračuje dál“. Volný po svém neúspěšném pokusu dostat se do sněmovny za hnutí Volný blok Radiožurnálu sdělil, že chce být stíhán. „Těším se na to, chci, aby zazněla pravda o ivermektinu u soudu,“ prohlásil. Tvrdí, že zprávu o umírání lidí kvůli štvavé kampani proti ivermektinu mu sdělil „člověk z prostředí tajných služeb“. A na dotaz, jaké má důkazy o údajné štvavé kampani, odpověděl: „Toho je plný internet.“
Ondráček už ne
‚Spolupracovník StB, krycí jméno Sázkař.‘ Ondráček se má podle soudu omluvit za výroky o Horáčkovi
Číst článek
Mezi poslanci, které v uplynulém volebním období odmítla sněmovna vydat k trestnímu stíhání, byl i komunista Zdeněk Ondráček. Jeho případ začal v listopadu 2017, když ho komunisté nominovali na post předsedy sněmovní komise pro kontrolu GIBS. To vyvolalo odmítavé reakce, kritici připomínali, že Ondráček za minulého režimu jako člen pohotovostního pluku zasahoval proti účastníkům protirežimních demonstrací.
Mezi nejhlasitější odpůrce tehdy patřil prezidentský kandidát Michal Horáček. Ondráček pak o něm na webu EuroZprávy prohlásil, že „Horáček je podle dostupných informací bývalý vekslák a spolupracovník StB s krycím jménem Sázkař“. Nebyla to pravda, a v srpnu 2018 proto policie požádala sněmovnu o Ondráčkovo vydání, aby pomluvu mohla řešit. Poslanci ho ale nevydali.
Přestože Ondráček stejně jako všichni ostatní komunističtí poslanci neobhájil mandát a imunita už ho neochrání, policie ho už stíhat nebude. Mezitím totiž Horáček dosáhl v civilním řízení u soudu toho, že se mu Ondráček veřejně i v osobním dopise omluvil. To podle policie stačí. „Případ znovu otevřen nebude, postačuje uplatnění odpovědnosti podle předpisů civilního práva,“ řekl policejní mluvčí Jan Daněk.
