Írán je schopný odvety. Jednou z možností je útok na americké základny v regionu, říká Bříza
Spojené státy v noci na neděli letecky zaútočily na tři zařízení ve Fordo, Natanzu a Isfahánu, a přímo se tak zapojily do izraelských úderů trvajících od 13. června. „Íránské vedení má celou škálu možných odvetných opatření. Jednou z nich jsou americké základny v regionu. Některé jsou vzdáleny opravdu kousek a Írán může odpalovat rakety krátkého dosahu,“ říká pro Radiožurnál bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza.
Od amerického útoku uplynulo už více než 24 hodin. Je jasnější, jak výrazně íránská jaderná zařízení byla poničena?
Mírně jasnější, protože již jsou k dispozici některé satelitní snímky, především onoho podzemního komplexu ve Fordo, kde dopadlo nejvíc nejničivějších konvenčních bomb světa.
To je právě ta protibunkrová střela, protibunkrová bomba, která je schopna proniknout až do 60 metrů hloubky a následně explodovat. Pro to, aby bylo zničené toto zařízení, tak jich bylo potřeba více, protože ony odstředivky a ony hlavní sály se nacházely v hloubce 80–90 metrů.
Podle ověřených zdrojů Spojené státy na toto zařízení vypálily šest bomb. To je opravdu devastační síla. Když se podíváme na satelitní snímky, tak vidíme, že jsou jednoznačně poškozeny vchody do zařízení. Samozřejmě víc vidět nemůžeme, protože to zařízení bylo prakticky celé pod zemí, jak jsem zmínil, až v hloubce 90 metrů pod skálou.
Nicméně je velmi pravděpodobné, respektive je jisté, že je významně poškozeno. Teď je otázka, jak moc.
Nedá se vyloučit, a ta pravděpodobnost je velká, že se zhroutilo samo do sebe právě proto, že detonací byly zavaleny kompletně všechny vchody a minimálně nějaké chodby. Takže Íránu zabere rozhodně ne měsíce, ale roky, jestli budou vůbec toto zařízení chtít obnovit.
To znamená, že zdržení íránského vývoje jaderných zbraní je v řádu let po těchto útocích?
Podle mého názoru jednoznačně ano. Byť Írán některá své zařízení dubloval, to znamená, ono obohacování uranu nebylo jenom ve Fordu, ale i v Natanzu. Mimochodem i tam směřovaly útoky jak izraelských, tak i amerických bombardérů. Tyto hlavní dvě zařízení na obohacování uranu jsou poškozeny nebo zničeny.
Vedle toho samozřejmě útoky na sídlo technologického centra, výzkumné zařízení. Jakási hlava íránského jaderného programu v Isfahánu, i tam Američané útočili. To byly právě střely s plochou dráhou letu Tomahawk, které byly odpalovány z jaderných ponorek.
Ten důvod byl nasnadě, to zařízení není úplně podzemní, respektive jeho velká část je i nad zemí. Nicméně Američané se obávali, že velkou část obohaceného uranu právě ze zařízení ve Fordo a Natanzu převezli Íránci právě tam.
Takže i proto tam cílili útoky. Abych odpověděl stručně, podle mého názoru jednoznačně íránský jaderný program byl poškozen, nebyl poškozen málo a vrátil Írán o několik let zpět.
Z USA se ozývá kritika útoků na íránská jaderná zařízení. Trump mluví o změně režimu
Číst článek
Podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii při útocích a o nich nebyla v okolí zaznamenána vyšší radiace. Naznačuje to, že Írán se stihl připravit? Že odvezl obohacený uran a třeba i některé technologie jinam?
Samozřejmě to je varianta, ale nezapomínejme, že ta zařízení byla podzemní, to znamená, i kdyby k něčemu došlo, tak za prvé by to bylo lokální a za druhé by se to odehrávalo především podzemí, takže by to bylo prakticky nedetekovatelné.
Nebezpečí pro okolí nehrozí, protože samo o sobě tento materiál je na spodní škále radioaktivity, takže opravdu tam v tom nehledejme nic světoborného, nic převratného, opravdu tam žádný velký únik radioaktivity nehrozil.
Spekuluje se samozřejmě o íránské odvetě. Po těch deseti dnech izraelských útoků je silné odvety Írán ještě schopen? Dodám, že BBC a další agentury zaujalo, že podle dostupných informací v noci vyslal Írán na Izrael jen jednu balistickou raketu. Může to něco naznačovat?
Jednoznačně to naznačuje. Írán odvety schopen je, pojďme to ale rozdělit na dvě části. To je přesně otázka i íránského jaderného programu, to úplně ne často zaznívá, íránský jaderný program sestával ze dvou částí – vývoje jaderné zbraně a z balistického raketového programu. To je nedílná součást vývoje jaderné zbraně, protože potřebujete mít nosič.
Právě proto, že balistický program nebyl pokryt onou tolik citovanou smlouvou z roku 2015, od které v roce 2018 prezident Trump odstoupil, tak to byla jedna i z motivací, proč Spojené státy od ní odstoupily.
Protože rakety středního doletu, kterými Írán disponoval před tímto konfliktem v počtu dvou až třech tisíc kusů, jsou mimořádně nebezpečné nejenom pro region středního Blízkého východu, ale i pro Evropu. Oni dosáhnou až nad jižní křídlo a jihovýchodní křídlo NATO.
125 letadel, 18 hodin, 13 tun. Přečtěte si, jak probíhal americký útok na íránský jaderný program
Číst článek
Takže to byl i jeden ze zásadních cílů především Izraele, který se na to soustředil, protože on věděl, že zásoby jeho antiraket protivzdušné obrany proti těmto balistickým raketám nejsou bezedné. Takže každodenní i každonoční útoky směřují právě i na balistický program.
Jak je vidět, sám to potvrzujete, tak jsou účinné, protože Írán by samozřejmě rád každou noc odpaloval salvy desítek a stovek raket na Izrael, ale on ty kapacity již nemá, protože Izrael zničil nejenom výrobu, ale zničil odpalovací zařízení i zásoby těchto raket.
Otázkou je, kolik jich Íránu ještě zbývá. Potom je ale ta druhá věc, a to jsou rakety krátkého dosahu, těch Írán bezesporu má ve svém arzenálu minimálně stovky a je připraven je použít.
Teď jsme u odvety. Je otázka, jak se íránské vedení rozhodne, protože ono má celou škálu možných odvetných opatření. Jednou z nich je, a když zůstaneme u těch raket, tak jsou to americké základny v regionu. V regionu jenom pro informaci posluchačům, je kolem 40 000 amerických vojáků, takže ta možnost Íránu tady je.
Některé základny jsou vzdáleny opravdu relativně kousek, například v Iráku a nepotřebuje k tomu Írán rakety středního dosahu a může odpalovat rakety krátkého dosahu. Takže to je jedna z možností, jak učinit odvetu vůči Spojeným státům.
