Írán volí mezi řadou špatných možností reakce na útok. Ani nedělat nic ale nezaručí bezpečí, říká expert
Americký prezident Donald Trump vzkázal íránskému režimu, že pokud nepřistoupí na mír, čekají ho mnohem větší údery. Šéf diplomacie Íránu Abbás Arakčí prohlásil, že Írán si vyhrazuje všechny možnosti ohledně obrany vlastní suverenity, zájmů a obyvatel. „Írán má před sebou celou řadu velmi špatných možností. Ani možnost nedělat vůbec nic neskýtá naprostou bezpečnost,“ popisuje bezpečnostní expert Michal Smetana.
Americké útoky podle Donalda Trumpa mířily na tři jaderné provozy v Íránu, včetně toho ve Fordo, který byl vybudovaný uvnitř hory. Podle amerického prezidenta je zničený. Jsou nějaké informace přímo z Íránu, jestli opravdu jsou v tuto chvíli všechna tři zařízení kompletně zničená?
Určitě to není prokazatelné. Aktuálně máme na jedné straně prohlášení amerického prezidenta, na straně druhé Íránci se snaží jít spíše opačnou cestou, to znamená poničení těchto zařízení výrazně zlehčovat. Můžeme se potom později bavit, do jaké míry je to rétorická strategie, aby zároveň kontrovali eskalaci, a do jaké míry to odpovídá realitě.
Poslechněte si celý rozhovor s bezpečnostním expertem Michalem Smetanou o eskalaci konfliktu v Íránu
Každopádně to, že tato zařízení byla poničená výrazně, je přinejmenším velmi pravděpodobné. Ale pořád tam zůstává spousta neznámých. Například nevíme, do jaké míry a jak rychle byli schopni Íránci před americkým útokem evakuovat Fordo a odvézt některé klíčové kapacity, jako jsou právě centrifugy, které se tam nachází.
A samozřejmě ta největší otázka pořád zbývá. Kde se aktuálně nachází více než 400 kilogramů vysoce obohaceného uranu, který se nacházel do začátku konfliktu právě v Isfahánu. Aktuálně to neví ani Mezinárodní agentura pro atomovou energii.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii v okolí zařízení neeviduje zvýšenou úroveň radiace. Jak je to možné? Je to právě tím, že zařízení i materiál Íránci včas odvezli?
Nemusí být pouze tím. I kdyby se ve Fordo USA podařilo zničit veškeré vybavení, které tam v tu dobu bylo, tak by pořád únik radioaktivity by byl poměrně nízký. Respektive neočekával se vysoký. Ve finále mají útoky na zařízení na obohacování uranu mnohem větší rizika chemická než radiologická.
Bylo by něco naprosto jiného, kdyby zaútočili například na jadernou elektrárnu v Busheru. Takový útok by skutečně mohl způsobit velkou radiologickou katastrofu, a riziko by tam bylo úplně na jiné úrovni.
Obnova jaderného programu
Pokud by opravdu tři zařízení, o kterých se už týden intenzivně mluví, byla zničena, co by to znamenalo? Bylo by to opravdu definitivní zlikvidování íránského jaderného programu? Nebo tam mohou být a jsou ještě nějaká další zařízení?
V každém případě by to znamenalo, a pravděpodobně znamená, výrazné poničení íránského jaderného programu. Je to velká rána a komplexní rekonstituce jaderného programu zabere, pokud se o to Írán pokusí, dlouhou dobu, pravděpodobně v řádu několika jednotek let.
Na druhou stranu to rozhodně neznamená úplný konec toho programu. Samozřejmě tam potenciálně jsou další zařízení a také know how a vůle tento program rekonstruovat.
Zařízení na výzkum a obohacování uranu. Jaká místa íránského jaderného programu USA zasáhly?
Číst článek
Není to tedy úplná likvidace ale výrazné poničení. Opět tam ale zůstává strašně moc neznámých. Například ohledně některých kapacit, kterými Írán disponoval a které mohly být přesunuty. Třeba obohacený uran, u kterého prostě nevíme, kde se nachází.
Podle zdrojů agentury Reuters se na amerických nočních útocích podílely strategické bombardéry B2, které jsou jako jediné schopné nést bomby určené k likvidaci podzemních bunkrů. Sám Donald Trump uvedl, že na Fordo jich udeřilo šest. Další dva provozy podle něj zasáhly střely s plochou dráhou letu, které byly podle médií odpáleny z ponorek. Jak složitý a mimořádný byl americký noční útok?
Těžko říct, s čím to srovnat. Je to trochu jiný typ operace, než o co se snažil Izrael na začátku konfliktu. Jejich operace byla skutečně velmi překvapivá a efektivní v tom, do jaké míry se podařilo předem zneškodnit íránské kapacity protivzdušné obrany, balistické střely a jejich odpalovací zařízení.
V tomto ohledu byl izraelský útok skutečně extrémně efektivní proti tomu, co pravděpodobně izraelští plánovači měli na začátku v představě. Americká operace se samozřejmě odehrála ve chvíli, kdy byla íránská schopnost zabránit narušení vzdušného prostoru již výrazně poničená.
Po vojenské stránce, když nechám stranou právní a politické aspekty, byla provedena efektivně a správně, minimálně z těch informací, co máme ve veřejném prostoru.
Špatné možnosti Íránu
Už jsem citoval slova amerického prezidenta v projevu k národu o tom, že pokud Írán nepřistoupí na mír, čekají ho mnohem větší údery. Co by podle vás mohlo následovat? Dá se čekat i to, o čem se už několik dní spekuluje, to znamená útok na íránského nejvyššího duchovního vůdce Chameneího?
Hodně bude nyní záležet na íránské odpovědi. Írán má před sebou celou řadu velmi špatných možností. Ani možnost nedělat vůbec nic vlastně neskýtá naprostou bezpečnost. Pokud jde íránskému režimu o vlastní přežití, tak by pro ně bylo velmi problematické dlouhodobě nijak nereagovat na tyto útoky.
Mohlo by to zamávat i s jeho vnitřní stabilitou. Aby zachoval vůbec nějakou tvář a kredibilitu, tak nějakou formu odpovědi budou muset zvolit. Je otázka, kde na škále se odpověď bude pohybovat.
Jak poškozené jsou Íránské jaderné laboratoře? USA mluví o totální destrukci, Teherán o menších škodách
Číst článek
Co je téměř jisté, a vlastně už to vidíme, jsou další pokračující útoky přímo na Izrael. To je asi celkem bez debat. Mnohem větší neznámá visí nad íránským útokem na americké kapacity v regionu.
Spojené státy tam disponují celou řadou vojenských základen ve spřátelených státech, případně mají své posádky na základnách jiných států. Je tam samozřejmě dlouhodobě varianta nějakým způsobem zásadně narušit globální ekonomiku nebo tím aspoň hrozit.
U Íránu se nachází Hormuzský průliv, a Írán by mohl situaci eskalovat tím, že by tento průliv zablokoval a případně ještě dále útočil na nějaké energetické kapacity v regionu. Tím vším se dá konflikt dále eskalovat. A od toho by se také odvíjela americká odpověď.
Pro Írán existuje i celá řada dalších kroků, které můžou dělat. Nejčastěji se zmiňuje rozhodnutí vystoupit ze smlouvy o nešíření jaderných zbraní, což je další eskalace diplomatickým směrem a zároveň potenciálně předstupeň tomu, že se Írán může rozhodnout skutečně vyvinout jadernou zbraň.
