„Je otázka, jak se íránské vedení rozhodne, protože ono má celou škálu možných odvetných opatření. Jednou z nich jsou americké základny v regionu,“ říká bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza.
Hosty speciálního vysílání Radiožurnálu k americkému úderu byli analytik Vlastislav Bříza, blízkovýchodní zpravodaj Štěpán Macháček, novinář Jan Fingerland a amerikanista Jakub Dopieralla.
Už týden útočí Izrael na cíle v Íránu. Írán útoky opětuje. A Západ se snaží Írán přimět, aby dal jasné záruky, že si nevyrobí jadernou zbraň. Může teď ale Izrael vojensky zlomit íránský režim sám?
Celý svět a především vláda izraelského premiéra Benjamina Netanjahua s napětím očekávají, zda se americký prezident Donald Trump rozhodne podpořit Izrael a zapojí Spojené státy do tažení proti Íránu.
„Zmínkou o překročení administrativní hranice Dněpropetrovské oblasti chtějí dát najevo, že oni nejsou ti, kteří schytali ránu od Ukrajinců. Ale že jsou to oni, kdo dominuje,“ míní analytik Bříza.
„Rusko vyzkoušelo už prakticky všechno, takže to jediné, co by mohlo a co očividně asi opět bude aplikovat, budou útoky na civilní cíle,“ říká v pořadu Co se děje se světem analytik Vlastislav Bříza.
„Německo se vrací pomalu na mezinárodní scénu, a pojďme být konkrétní. Německo do roku 2027, do dvou let, v Litvě definitivně vyzbrojí svoji pětitisícovou brigádu,“ říká Bříza.
„Je to raketa mimořádně sofistikovaná, moderní a velice těžko zastavitelná protiraketovou obranou. Ale používá se skutečně jen jako systém odstrašení,“ říká o ruské RS-24 Jars expert Vlastislav Bříza.
Je to scénář, kterého se obává celý svět, protože obě země od konce 90. let disponují jadernými zbraněmi. A hrozby jejich použitím v aktuální situaci zaznívaly z obou stran opakovaně.
„To není delegace áčkového týmu, protože áčkový tým by byl prezident Putin. To není ani delegace béčkového týmu, protože béčkový tým by byli ministři,“ komentuje schůzku v Istanbulu analytik Bříza.
„Volodymyr Zelenskyj mistrně nechává míč na straně Ruska. To je přesně to, co potřebuje, aby se Donald Trump naštval,“ myslí si Vlastislav Bříza, expert na mezinárodní vztahy a bezpečnostní otázky.
„Je hrozné, že pro Putina je vlastně horší osobností dějin Gorbačov než Hitler, ale tak to je a v tom je obsaženo všechno,“ říká v pořadu Co se děje se světem expert Vlastislav Bříza.
„Rusko chce docílit toho, že se Donald Trump z jednání stáhne, ale stáhne se tak, že opustí Ukrajinu úplně a řekne, to je váš problém, to by Rusku vyhovovalo také,“ říká Vlastislav Bříza.
„Pro Teherán je to teď geopolitická katastrofa v regionu. Už byl brán až jako místní velmocenský hráč, ale jeho chapadla jsou i díky Izraeli useknuta,“ připomíná expert.
Evropa se musí ve vztahu k Ukrajině pochlapit a vyplnit deficit, který vzniká postupným stahováním USA z konfliktu, říká v pořadu Co se děje se světem odborník na mezinárodní vztahy Vlastislav Bříza.
Vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff odcestoval do Ruska, kde se má sejít s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem. Trump chce Moskvu přesvědčit, aby souhlasila s příměřím na Ukrajině.
O zapojení čínských vojáků do války píše i deník Le Monde. Na čínských sociálních sítích identifikoval 40 účtů, jejichž uživatelé popisují boj po boku Rusů a dokládají to i fotografiemi.
Spojené státy zvyšují vojenský tlak na Írán. Konflikt ukazuje na rostoucí fenomén globální jaderné renesance, který může zásadně změnit bezpečnostní rovnováhu nejen v regionu, ale i ve světě.
„Pro Rusko to není bolestivé,“ říká analytik Bříza k dohodě o příměří v Černém moři, kterou Rusko podmiňuje uvolněním části sankcí. Takový krok by však byl „povzbuzující injekci“ k pokračování války.
„Západ dokáže trvale udržet jednotu, zejména koalice ochotných. Musíte mít vůli, morálku a odhodlání. My jsme ji v březnu 1939 neměli,“ říká bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza.
„Klasický běžný Rus nepovažuje Ukrajinu za cizí stát. On považuje Ukrajinu za jakési léno, za jasnou dědičnou zemi, která k Rusku vždy patří,“ říká analytik Bříza v pořadu Co se děje ve světě.
Většina evropských státníků zdůrazňuje, že se Evropa musí postarat o svoji bezpečnost. „Musíme pragmaticky jednat se Spojenými státy a nebýt ublížení,“ míní bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza.
Budování evropských kapacit jaderného odstrašení by bylo ohromně nákladné a otázkou vyšších let až dekád, říká analytik Bříza. Větší smysl podle něj dávají dohody s USA o použití jejich zbraní.
Oppenheimer. Otec atomové bomby. Jak se jím stal? Vyčítal si někdy to, co se stalo v Hirošimě a Nagasaki? A neměl u sebe v týmu náhodou sovětského špiona?
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj začal připouštět, že by Ukrajina byla svolná s příměřím bez získání zpět všech okupovaných území. „Kompromis je strašně citlivý,“ přemýšlí Vlastislav Bříza.