Jak zabránit další kauze Motol? ‚V systému masivního přerozdělování peněz je to obtížné,‘ říká Feltl
Kauza Motol dopadá i na ostatní velké nemocnice v Česku. Jak by se měl změnit systém pro kontrolu vedení nemocnic? „Pro začátek by mi přišlo správné podívat se na pozici ředitele. Na jednu stranu všichni máme dekret na dobu neurčitou, ale zároveň nás může odvolat ministr jenom proto, že se mu nelíbíme,“ upozorňuje v pořad Dvacet minut Radiožurnálu nový předseda Asociace nemocnic a ředitel pražské Všeobecné fakultní nemocnice David Feltl.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) minulý týden v reakci na aktuální případ z Fakultní nemocnice Motol řekl, že zlepšit dohled nad velkými nemocnicemi by mohlo zavedení univerzitních nemocnic. O tom se debatovalo už před lety. Komentátor Seznam Zprávy Martin Čaban však v ranním vysílání Českého rozhlasu Plus v pondělí mluvil o tom, že podobné nápady z jeho pohledu končí na tom, že by se snížil vliv politiků. Myslíte si, že to je to jádro pudla, že plány naráží na snížení vlivu politiků?
Myslíte, kdyby vznikla správní rada? Záleží na detailu. Teď to vypadá, že se vykrucuji, ale není to pravda.
Zásadním problémem je přerozdělování, dotační peníze jsou obrovské lákadlo, míní ředitel VFN David Feltl. S vrchní státní zástupkyní Bradáčovou souhlasí
Záleží, kdo by v té správní radě seděl a kdo by je jmenoval. Pokud by je jmenovaly univerzity, kraj nebo město, byl by zase vliv politiků jiných, třeba komunálních. Takže nevím, jestli to není výměna žluté barvy za zelenou.
Máte šestiletou zkušenost s vedením Všeobecné fakultní nemocnice. Kdybyste měl systém nějakým způsobem nastavit tak, aby to fungovalo, měla by vzniknout správní rada? Pokud ano, kdo by ji měl jmenovat?
Pro začátek by mi přišlo správné podívat se na pozici ředitele, pokud se bavíme v tomto gardu. Podívat se, jestli je správně, že na jednu stranu všichni máme dekret na dobu neurčitou, ale zároveň nás může odvolat ministr jenom proto, že se mu nelíbíme, nejsou jasná kritéria.
Myslím si, že by nějaké funkční období, třeba možností rekonkurzu, dávalo smysl. Že by člověk mohl vidět svůj úsek, ve kterém bude ředitelovat, stejně jako děkan nebo rektor na univerzitě.
Jaké by to funkční období mělo být? Jste ve funkci šest let a necelý jeden měsíc.
Umím si představit třeba pět plus pět: pět let, rekonkurz a znovu pět. Ale zase je to hrozně nefér, když to tak vezmu. Kolega Havlík v Olomouci je dlouho, Vašek Šimánek v Plzni je také dlouho a ty nemocnice fungují jako na drátkách. Takže vlastně nevím.
Když se vrátíme k tomu, že jste kdykoliv odvolatelný ministrem, jak jste zmiňoval, jak by se toto mělo změnit?
Myslím, že by měla být daná kritéria toho, co ředitel má plnit. Řekněme nějaká obecnější, jako je třeba v zákoně o státních příspěvkových organizacích, kde máte třeba ze zákona povinnost vyrovnaného rozpočtu.
Takto nějak petrifikovat kritéria pro jmenování a odvolání ředitele s tím, že by to nepodléhalo rozmarům, neřku-li politickým rozmarům ministra, a k tomu odpovídající kompetence. Dále říkám možnost rekonkurzu třeba po pěti šesti letech, těžko říct. Já bych se tomu nebránil.
Měření efektivity a rizik
Odborník na zdravotnictví, někdejší náměstek ministra zdravotnictví Pavel Hroboň mluvil v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu předminulý týden také o větším využívání dat. Pomohlo by třeba, kdyby se víc srovnávalo, kolik platí jednotlivé nemocnice za srovnatelné služby? Mohlo by to vést k tomu, že by něco podobného, o čem se mluví v souvislosti s Motolem, nebylo možné?
Určitě se s tím dá pracovat, jednoznačně. Má to zase spoustu „ale“. Typicky praní prádla. Někdo má svou prádelnu, někdo si prádlo nechává prát, protože svou prádelnu nemá. My jsme si to kalkulovali a naši prádelnu na Karlově náměstí nemáme.
Budinský z kauzy Motol už není předsedou legionářů. Na mimořádném jednání mu zrušili členství
Číst článek
Kdybych ji měl postavit, tak mi to nevychází. Jednak bych neměl kde, ale jednak mi to nevychází. Takže pereme o kousek dráž než někdo, kdo má svou prádelnu, ale když do toho započítám náklady na postavení prádelny, tak se nám to vyrovná.
Čili ano, určitě. Neshazuji to ze stolu, ale je potřeba – a tomu bych se nebránil – otevřít dveře, říct: „Fajn, nechť se na to nezávislý analytický tým podívá a bez politického zadání to projede.“ Bez problémů.
Co dalšího se dá udělat pro to, aby se minimalizovalo riziko toho, o čem teď čteme v souvislosti s Motolem?
V současném systému, jak funguje, v systému masivního přerozdělování peněz je to prostě obtížné. Že bych měl nějaký geniální nápad, jak bych tady všechno zvládl, tak bych šel do politiky a dostal bych 80 procent ve volbách a hrozně bych to tady celé změnil.
Firmy z korupční kauzy Motol pracují i na Vinohradech. ‚Jsou v pořádku,‘ ujišťuje nemocnice
Číst článek
Ale tak to není. Bohužel budeme muset jít postupnými krůčky, dívat se na to z různých úhlů a nenabízet jednoduchá řešení na složité problémy, protože takto svět nefunguje.
V minulém volebním období za ministra za hnutí ANO Adama Vojtěcha ministerstvo zdravotnictví připravilo devětatřicetistránkovou sektorovou analýzu korupce ve zdravotnictví. První verze je z roku 2019, druhá z roku 2020. Jsou tam nějaká konkrétní opatření. Pracuje se s touto analýzou? A máte pocit, že by ta opatření pomohla?
S analýzou se pracuje způsobem, že máme náš vnitřní protikorupční program, mapa korupčních rizik. Každý rok se to upgraduje (vylepšuje). Je tam semafor, takový hrozně hezký obrázek, zelená, oranžová, červená.
Tam popisujeme korupční rizika a na základě našich vnitřních auditů a vnitřních procesů koukáme, jestli se nám to z červeného posunuje směrem přes oranžovou do zelené. Takže s tím se pracuje. Není to špatný nástroj, ale zase to není všelék.
Takto se s ním pracovalo i v Motole, že to bylo v zelené?
Já to opravdu nevím. A vy víte, že já to nevím.
Upravil by David Feltl spolu s odvolatelností ředitelů nemocnic také jejich platy? A co si myslí o ministerském návrhu, aby smlouvy na dodávky léků mohly místo nemocnic uzavírat zdravotní pojišťovny? Poslechněte si celý rozhovor ze záznamu v úvodu článku.
