Státní zástupkyně při zahájení hlavního líčení navrhovala pro Cimického tříleté vězení, po provedeném dokazování se ale rozhodla návrh trestu zvýšit.

„Poté, co jsem měla možnost jako obžaloba slyšet dopady, které to na zdravotní stav obětí, zejména duševní, a jejich další život mělo, ty následky, které u nich nastaly, a dále proto, že pan obžalovaný neprojevil jedinou sebereflexi v průběhu jak přípravného řízení, tak hlavního líčení, tak dávám na zvážení soudu, aby uložil trest nepodmíněný při samé horní hranici trestní sazby, tedy v trvání pěti let,“ uvedla Adámková.

Téměř čtyř desítek skutků, které popisuje obžaloba, se Cimický podle Adámkové dopustil mezi lety 1979 a 2019. Žalobkyně tvrdí, že dívky, které byly převážně pacientkami Psychiatrické nemocnice Bohnice a později centra duševního zdraví Modrá laguna, lékař osahával, líbal nebo s nimi prováděl další sexuální praktiky. Cimický si přitom podle obžaloby byl vědom své převahy a autority vyplývající z jeho pozice veřejně známého lékaře - psychiatra.

Mezi poškozenými jsou i studentky, které byly v bohnické léčebně na praxi, některým dívkám bylo v době skutku méně než 18 let.

Podobné útoky

Žalobkyně ve své řeči shrnula všechny důkazy, které podle ní Cimického vinu prokazují. Jde podle ní jak o výpovědi poškozených žen, tak i například znalecké posudky. Poukázala například na to, že poškozené ženy popisovaly Cimického chování podobně. Na to, že ženy popisovaly útoky obdobně, ačkoli se nikdy nesetkaly a neviděly výpovědi jiných žen, upozornila ve svém závěrečném návrhu i právní zástupkyně většiny poškozených žen Lucie Hrdá.

„Žádnou z poškozených pacientek nenapadlo, že je jedna z mnoha, všechny si myslely, že jsou osamocené,“ uvedla také žalobkyně. Ženy se podle Adámkové obávaly, že jim obvinění proti známému lékaři nikdo nebude věřit. Výpovědi zaměstnankyň Cimického, které uvedly, že si žádného sexuálního obtěžování v Modré laguně nevšimly, označila státní zástupkyně za nevěrohodné a zaujaté.

Pětatřicet skutků kvalifikovala žalobkyně jako vydírání, znásilnění totiž bylo ve starém zákoně definované jako donucení k souloži či obdobnému pohlavnímu styku násilím nebo pod pohrůžkou násilí. V novějším trestním zákoníku platném od roku 2010 už trestný čin znásilnění zahrnuje i pohrůžku těžkou újmou. Ta byla podle žalobkyně dána právě postavením Cimického.

Případ podle žalobkyně není promlčen proto, že Cimický vždy u žalovaných skutků spáchal v promlčecí době další čin. Tím se promlčecí doba přerušila. Upozornila také, že tři podle ní nejzávažnější skutky policie právě z důvodu promlčení odložila.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít