Zemřel bývalý ministr zahraničí a čestný předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg, který komentoval tuzemské i zahraniční dění také v rozhovorech Českého rozhlasu. Jeden takový vedl v roce 2018. V něm predikoval, jak bude vypadat další Putinovo volební období. „Vztah s Putinem je méně vypočitatelný. U sovětských politiků bylo možné docela dobře vypočíst, jaké budou jejich kroky. To teď trochu přestává,“ popisoval před lety.

Rozhovor Praha 6:55 12. listopadu 2023 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Chtěl byste být dnes (v roce 2018, pozn. red.) v kůži ministra zahraničních věcí České republiky?
Podívejte se, je to povolání, které jsem rád vykonával, a člověk jako ministr se osvědčí pouze ve velmi složitých situacích. Takže i v této situaci, kdy to opravdu není lehké, ano – byl bych ministrem rád.

A jak byste takovou situaci (prezident Miloš Zeman po otravě Sergeje Skripala a jeho dcery uvedl, že se v Česku vyvíjel a testoval nervový jed novičok, pozn. red.) vysvětloval našim zahraničním spojencům?
Zahraničním spojencům bych jasně řekl, že ta zpráva, kterou prezident Zeman svévolně šíří, aby podpořil Moskvu, není úplně pravda. Těch jedů je celá skupina, samozřejmě se v minimálních dávkách zkoumají i u nás – máme slavnou protichemickou jednotku a ta musí vědět o všech jedech, které jsou užívány v různých armádách, znát protilátky... Takže i tuto skupinu jedů samozřejmě zkoumali.

To ale neznamená, že by se tady vyráběla. To je něco úplně jiného. A bohužel, to co pan prezident řekl, poškodilo Českou republiku a posloužilo – a o to mu šlo – zájmu Moskvy a Kremlu. Ostatně vítězoslavně to také oznámila mluvčí ruského ministerstva zahraničí. Máme hlavu státu, která pracuje pod cizí mocností.

A učinil to podle vás prezident Miloš Zeman úmyslně?
Ano. On je vysoce inteligentní člověk. Sice zábrany – v důsledku jeho nemoci – mizí, ale ví, co dělá.

Takže vás to ani nepřekvapilo?
Vůbec ne. V okamžiku, když před několika týdny zadal rozvědce, aby přezkoumala, zda byl novičok u nás vyráběn, tak jsem věděl, že jednoho dne vyleze se zprávou, že se tady v tom smyslu něco dělo. Kvůli tomu to udělal.

Jak podstatný prezident Miloš Zeman pro ruskou propagandu v tomto smyslu je?
Důležitý. Přece, když hlava státu něco prohlásí, tak se to bere vážně. A tudíž se to prodává ve všech médiích. Lidé ve světě nemají tušení, kdo je Miloš Zeman. Zaznamenávají ale, že prezident České republiky přiznal, že byl novičok u nás vyráběn. To je ta zpráva, která pronikne do větší části světa.

Je úloha výroku Miloše Zemana větší v rámci propagandy směřující dovnitř Ruska anebo v rámci propagandy, která míří ven k našim západním spojencům?
V obojím. Samozřejmě je pro Vladimira Vladimiroviče (Putina, ruského prezidenta, pozn. red.) důležité, aby u Rusů vypadal jako velký obránce ruských zájmů, který je pomlouván po celém světě. A jen několik málo statečných, jako je český prezident, se mu postaví po boku a podpoří toho hrdinu ruských dějin.

To je takto vždycky u diktatur – musíme si uvědomit, že vždycky pracují na tom, aby udržely vlastní moc. Tudíž je pro ně nejdůležitější vlastní obyvatelstvo.

23:57

Zemřel Karel Schwarzenberg, bývalému ministru zahraničí a předsedovi TOP 09 bylo 85 let

Číst článek

Zmínil jste, že na slova Miloše Zemana reagovala mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí. Nezaznamenala jsem ale reakce ze Západu. Dostaly se k vám nějaké reakce?
Já jsem o ničem neslyšel. U našich západních spojenců je Zeman už známý, jako na vesnici fialový pes, a tudíž ho neberou vážně. Cokoliv řekne, zaznamenají s úsměvem. Někdy pomrkávají, ale neberou to vážně.

Mimochodem týdeník Respekt zveřejnil informaci, že prezident zadal bezpečnostním složkám prověřit další kauzu, týkající se údajného hackera Jevgenije Nikulina, který byl vydán do USA. Prezident Zeman se přimlouval, aby byl vydán do Ruska. Jaký tady očekáváte výsledek?
Myslím, že budou referovat, jak to proběhlo. Že právně tomu není, co vytýkat. Že to bylo samozřejmě i politické rozhodnutí. A že ministr spravedlnosti jednal tak, že spíše vyhověl našim spojencům než Ruské federaci, kteří věru našimi spojenci nejsou.

Česká proruská politika?

Pokud výroky Miloše Zemana typu novičok škodí zájmům České republiky a slouží zájmům Ruska, co bychom s tím měli dělat? Jak by s ním měla sladit politiku třeba vláda, aby tady nebyla ona dvojkolejnost?
Vláda by se měla jednoznačně vyjádřit – je nám líto, ale prezident republiky nehájí naše zájmy, dělá svou vlastní politiku, která vyhovuje jeho ješitnosti a Ruské federaci. Neberte to jako vyjádření české vlády. A upozorňujeme na to, že českou zahraniční politiku určuje vláda, nikoliv prezident.

Máte pocit, že proruské názory v české politice posilují? Narážím třeba na setkání poslance Jaroslava Foldyny (dříve ČSSD, dnes SPD, pozn. red) s ruskými motorkáři Nočními vlky. Je to v pořádku podle vás?
Já bych to nedělal, není to ale zakázané. Kolega Foldyna někdy zastává velmi extrémní stanoviska. Dělá to po celý život a je to jeho nika v české politice.

Posilují v české politice proruské hlasy?
Nevím, jestli posilují, jsou ale hlasitější. Dnes už nemají zábrany tím, že se obě proruské strany berou vážně při jednáních o vládě. Ať už to jsou komunisté či Svoboda a přímá demokracie – to jsou proputinovské strany, a když se s nimi jedná o vládě, tak je to samozřejmě posiluje.

Jak se jako bývalý ministr zahraničních věcí díváte na to, že se do zcela vážné politické debaty dostávají témata, jako vyhlášení referenda o vystoupení z EU či NATO?
Je to nebezpečný populismus. Dokonce i více než to. Je to demagogie. Byla by to sebevražda České republiky.

Nevypočitatelný Putin

V Rusku dnes (v květnu 2018, pozn. red.) proběhla inaugurace prezidenta Vladimira Putina. Co čekáte, že přinese jeho další prezidentské období?
Pokračování dnešní politiky. Jediná výhoda ruské politiky je, že se pohybuje po známých kolejích, známým směrem. Bude nadále provozovat revizionistickou politiku, aby se – pokud možno – Rusko přiblížilo statusu Sovětského svazu. Na Středním východě, v Sýrii či na Kavkaze se bude snažit štěpit Evropskou unii a vrazit klín mezi evropské státy a USA. Bude pokračovat v té politice, kterou už v dnešní době dělá.

Schwarzenberga letecky převezli do nemocnice ve Vídni. Jeho zdravotní stav se nelepší

Číst článek

Svého času jsem ruskému kolegovi řekl: Byl bych rád ruský ministr zahraničí, vy totiž máte výhodu. Už od dob Mikuláše I. – což je 150 let – děláte pořád tu stejnou politiku. Ať tam vládne car, Stalin, Brežněv či Putin, vždy je to politika stejným směrem. To je jistá stálice, tedy i diplomatický sbor má jasné zadání. Má to své výhody pro Rusko.

Budou podle vás pokračovat autoritářské tendence v ruské společnosti?
Zajisté. Budou nadále pokračovat, až už to nebude udržitelné a vláda Vladimira Vladimiroviče Putina skončí. Do té doby bude probíhat jistý nárůst nespokojenosti, což mu nevyčítám. Každý vládce, který vládne dlouho, jde lidem pomalu na nervy – to je známá věc. On si ale musí tu moc udržet a tudíž i tu autokracii posilovat.

A co by mohlo být pro Vladimira Putina největší riziko? Zformování opozice, či ekonomická situace?
Ekonomická situace je větší nebezpečí, protože tam je opravdu velmi nedobrá situace. Část viny politika Putina, který v dobách, kdy Rusko na naftě a plynu vydělávala miliardy, tak to strčila do zbraní, místo aby vyvíjela infrastrukturu a rozvíjela moderní průmysl. Oni jsou teď ve velmi nedobré situaci.

Je to jeho rozhodnutí, jeho vláda. Je to divné, že Putinova vláda opakuje chyby carské vlády před více než sto lety, která vydávala velké peníze na armádu, nespokojenost rostla a skončila revolucí.

Zmínil jste sankce a jejich vliv. Má smysl je udržovat?
Ano. Jsou smysluplné a fungují. Než má ale sankce politický výsledek, tak to trvá dlouhá léta. Íránci třeba dlouho nebyli svolní uzavřít dohodu o svém jaderném výzkumu, ačkoliv ty sankce začaly už před desetiletími. Až po posledních sankcích, které byly velice tvrdé, přistoupili na jednání. Stejné to bude s Ruskem.

Jaký očekáváte vývoj vztahů Ruska se Západem? Někteří analytici je hodnotí dokonce tak, že připomínají vztahy z časů studené války.
Byl bych rád, kdyby se vrátily do časů studené války, protože když se podíváme na Ukrajinu, tak to je horká válka. Tam každý den lidé umírají, tam se střílí. A popravdě – ruské akce na Západě typu (útok Novičokem, pozn. red.) na konci studené války až tak časté nebyly.

Sovětský svaz – byť byl nebezpečný a my si jeho nadvládu dostatečně užili – pečlivěji dodržoval dohody se sousedy. Podívejme se na vztah Sovětského svazu s Finskem a jiné... v jistých mantinelech byl spolehlivější, než je Putinovo Rusko.

Říkáte, že vztahy mezi Ruskem a Západem jsou horší, než Studená válka?
Ano, protože vztah s Putinem je méně vypočitatelný. U sovětských politiků v posledních letech bylo možné docela dobře vypočíst, jaké budou jejich kroky. To teď trochu přestává. Za Sovětského svazu byly dva pilíře moci – strana a tajné služby. Strana už neexistuje, existují jen tajné služby, které ovládá Putin. Tudíž Putin nemá v užším kruhu opozici.

Poslechněte si celý rozhovor, audio je nahoře v článku.

Marie Bastlová, pik Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít