Komunistům se nepodařilo ve Sněmovně zrušit lustrace
Lustrační zákony nadále zůstanou v platnosti. Komunistům se totiž v Poslanecké sněmovně ani na potřetí nepodařilo prosadit návrh na jejich zrušení. Sněmovna hned v prvním čtení návrh zamítla, a to hlasy občanských demokratů, lidovců, unionistů a části poslanců ČSSD. Lustrační zákony přijaté po roce 1989 brání tomu, aby funkcionáři bývalého komunistického režimu a členové jejich bezpečnostních složek mohli zastávat významné funkce ve státní správě a na dalších citlivých postech.
Hlasování předcházela bouřlivá debata. Místopředseda Sněmovny za KSČM Vojtěch Filip svůj návrh na zrušení lustračních zákonů zdůvodnil mimo jiné tím, že odporují mezinárodně právním normám, ke kterým se naše země přihlašuje, i Listině základních práv a svobod.
"Lustrační zákon stojí na principu evidence, nikoli na principu toho, jestli někdo něco dělal nebo nedělal protiprávního, za druhé tento zákon narušuje rovný přístup k zaměstnání a třetí důvod je ten, že zákon je nepřijatelný podle principů Evropské unie, a to jak z důvodů Evropské sociální charty, tak Evropské úmluvy o politických a občanských právech," říká Vojtěch Filip.
S tímto tvrzením nesouhlasí poslankyně Unie svobody Hana Marvanová. "Lustrační zákon neznemožňuje přístup k zaměstnání, ale stanoví předpoklady pro výkon určitých jmenovaných funkcí ve státní správě. A je právem každého státu, a děje se to tak i v jiných zemích, že stát si rozhodne, jestli například spolupracovníky komunistické tajné policie připustí, aby vykonávali významnou funkci ve státní správě."
Jednoznačně proti návrhu KSČM byly ostatní strany kromě sociálních demokratů, kteří jsou ohledně lustrací názorově rozděleni. Zrušení zákonů podporuje ministr kultury Pavel Dostál, jak to vyplynulo z jeho emotivního vystoupení. "Já vám řeknu obludnost tohoto lustračního zákona: Alexander Dubček mohl být předsedou Federálního shromáždění, ale podle tohoto zákona nemohl být vedoucím pošty! Nesouhlasím se zákonem, který legitimizuje kolektivní vinu!"
"Při pohledu na některé státní instituce, na některé veřejnoprávní instituce nebo při pohledu do některých médií lze pouze litovat, že okruh institucí, na které se lustrační zákony vztahují, nebyl od samého počátku širší," oponoval mu například Jan Zahradil z ODS.
Návrh byl v tzv. prvním čtení nakonec zamítnut většinou 112 hlasů. Lustrační zákony měly původně platit jen do roku 1996. Parlament ale už dvakrát jejich platnost prodloužil.
Ministerstvo vnitra nyní pracuje na novele těchto zákonů tak, aby byly v souladu s mezinárodními normami. Podle ředitele bezpečnostního odboru ministerstva Aleše Šulce se úřad inspiroval polským modelem, ve kterém hraje klíčovou roli čestné prohlášení občana.
"Při přijímání do určité funkce dotyčná osoba pouze potvrzuje svým čestným prohlášením, že se Státní bezpečností a dalšími těmito bývalými komunistickými organizacemi nespolupracovala. A v případě, že toto prohlášení bude zpochybněno, ministerstvo vnitra ho přezkoumá a pokud přijde na to, že jsou v něm uvedeny nepravdivé údaje, pak by zaměstnavatel toho dotyčného člověka zbavil funkce na základě toho, že ho uvedl v omyl s úmyslem neoprávněného osobního zisku."
Poslanci také prvním čtením propustili návrh zvláštního zákona, který oceňuje zásluhy druhého československého prezidenta Edvarda Beneše. Podrobnosti naleznete zde.
