Omezení provozu sportovišť, koupališť a wellness bylo podle soudu nezákonné. Opět chybělo odůvodnění
Regulace provozu sportovišť, koupališť a wellness zařízení kvůli prevenci šíření koronaviru byla nezákonná, řekl Nejvyšší správní soud. Zabýval se dubnovým opatřením ministerstva zdravotnictví, podnět mu dalo několik firem, které provozují podobné služby. Ministerstvo náležitě neodůvodnilo konkrétní míru rizika spojeného s nařizovanou regulací ani se nezabývalo její nezbytností, konstatoval soud.
„Nejvyšší správní soud nestojí v cestě boji s epidemií, požaduje po odpůrci ‚jen‘ naplnění požadavků pandemického zákona, tedy kvalitní odůvodnění přijatých opatření,“ uvedla soudkyně Jitka Zavřelová.
Covidové pasy mají zelenou. Evropský parlament je jasnou většinou schválil, uznávat se mají od července
Číst článek
Rozhodnutí soudu je dostupné na úřední desce. Odpůrcem bylo v řízení před správním soudem ministerstvo zdravotnictví.
Podle ministra Adama Vojtěcha (za ANO) soud zastává konzistentní stanovisko i vzhledem k dřívějším rozhodnutím o zrušení některých opatření.
„My s tím musíme pracovat. Ostatně to není už dnes předmětné, protože jsme služby rozvolnili právě s ohledem na předběžnou opatrnost,“ řekl na tiskové konferenci ve sněmovně. „Mohu garantovat, že pokud já budu ministrem zdravotnictví, nebudeme činit vědomě jakákoli nezákonná opatření,“ dodal.
Sporná část opatření
Sporná část obsáhlejšího opatření z 23. dubna regulovala provoz a používání vnitřních sportovišť, tanečních studií, posiloven, fitness center, umělých koupališť, wellness zařízení včetně saun, solárií a solných jeskyní.
Česko má za úterý 384 případů koronaviru, méně než před týdnem. Poslanci projednají covidpasy
Číst článek
Opatření vydané podle pandemického zákona bylo účinné týden od 26. dubna do 3. května, poté je nahradilo nové, obsahově podobné opatření. Proto už nyní Nejvyšší správní soud nemohl rozhodnout o zrušení, jen zpětně konstatovat nezákonnost.
Podle Zavřelové lze provoz sportovišť i bez nouzového stavu zakázat nebo omezit podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Lze tak regulovat kontakty lidí podezřelých z nákazy.
„Takovou osobou je zdravá fyzická osoba, která byla během inkubační doby ve styku s infekčním onemocněním nebo pobývala v ohnisku nákazy. Tuto skutečnost nicméně nelze bez dalšího předpokládat. Musí být opřena o relevantní údaje a v mimořádném opatření náležitě zdůvodněna. V dané věci ovšem odpůrce vůbec netvrdil, že by celá ČR byla ohniskem nákazy, natož aby to prokázal,“ uvedla Zavřelová.
‚Exces veřejné správy‘
Koupaliště a wellness zařízení lze omezit podle pandemického zákona za volnějších podmínek. Mimořádné opatření ovšem ani v této části nebylo dostatečně odůvodněné.
Nejvyšší správní soud: Omezení restaurací na přelomu dubna a května bylo v rozporu se zákonem
Číst článek
„Nejvyšší správní soud přistupuje k přezkumu mimořádných opatření zdrženlivě, protože jeho úlohou je chránit jednotlivce před excesy veřejné správy, nikoliv opatření dotvářet či hledat optimální řešení. V dané věci je však nucen konstatovat, že odůvodnění v rozsahu několika vět poukazujících zcela obecně na omezení provozů a aktivit, u kterých zpravidla dochází k větší koncentraci návštěvníků či účastníků, je právě takovým excesem,“ doplnila Zavřelová.
Podle soudkyně nebyla zohledněna velikost provozoven ani varianta poskytování saunovacích nebo wellness služeb jen uzavřeným skupinám.
Nebylo také zřejmé, proč profesionální sportovci mohli trénovat v tělocvičnách, avšak nikoli v plaveckých bazénech.
Stejné opatření už Nejvyšší správní soud přezkoumával dříve, když se zabýval zákazem prodeje ve večerkách, regulací lanových drah a lyžařských vleků a úpravou provozu stravovacích služeb. Opakovaně konstatoval nezákonnost, zejména kvůli chybějící opoře konkrétních opatření v zákoně, respektive kvůli nedostatečnému odůvodnění.
