„Sledovaní jsme už spoustu let. Vždy tvrdím, že zneužitelné je všechno, a jestli někoho zajímá, že jsem dnes v počernickém parku, tak ať to ví,“ myslí si o projektu chytré karantény číšník Jiří, který žije v Praze.

Jak ukázal průzkum, většina lidí se úniku osobních dat neobává. Odpovědělo tak 57 procent dotázaných. „Obavy vyjádřili ve větší míře lidé středního věku do 44 let a voliči SPD,“ vysvětlil pro Radiožurnál ředitel společnosti Median Přemysl Čech.

Naproti tomu 38 procent respondentů se o své údaje strachuje. Jejich nižší podíl může být podle Čecha způsoben tím, že zatím v republice nebylo tolik případů, kdy měly úniky dat vážné důsledky.

„Proběhly různé situace, že došlo k nějakým (únikům) třeba v bance, ale většinou se to odkomunikovalo tak, že sice k něčemu došlo, ale nedošlo k faktické újmě, nedošlo k poškození,“ popisuje.

Advokáta a výkonného ředitele spolku Iuridicum Remedium Jana Vobořila, který se zabývá ochranou osobních dat, výsledek průzkumu nepřekvapil. Zřejmě ho ale podle něj ovlivnila nižší informovanost lidí.

„Jestli lidé vědí, jaké všechny společnosti se podílejí na zpracování dat, že třeba v rámci chytré karantény jsou data sdílená na cloudových úložištích Amazonu a podobně. Myslím, že pokud by tyto informace doputovaly k lidem, řada z nich by byla rezervovanější,“ míní Vobořil.

V průzkumu společnosti Median ve dnech 22. a 23. dubna odpovídalo 1017 respondentů starších 18 let.

Systém chytré karantény má u nakaženého vytvořit stopu, kde se pohyboval posledních pět dní a kdy se případně potkal s někým na delší dobu než 15 minut. Pokud bude nakažený souhlasit, mobilní operátor sdělí hygienické stanici data o pohybu. Pomůžou taky údaje o platbách od bank. Mapa by měla fungovat šest hodin a pak zaniknout.

Václav Štefan Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít