Skóre PES je v Česku pátý den na nejvyšším stupni. Sněmovna prodloužila nouzový stav
Index rizika v protiepidemickém systému (PES) je v Česku pátý den na nejvyšším, tedy pátém stupni pohotovosti. Od pátku do úterý se drží na 76 bodech ze sta. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví. Podíl nově potvrzených případů nemoci covid-19 na počtu provedených testů byl v pondělí nejvyšší od 11. listopadu. Dosáhl 30,2 procenta. Nakažených koronavirem přibylo v pondělí 7860, což je zhruba o 2700 více než před týdnem.
Nárůst počtu případů covidu-19 v Česku v posledních týdnech zrychluje. Nakažených koronavirem přibylo v pondělí 7860, což je zhruba o 2700 více než před týdnem.
Výrazně v poslední době roste také podíl pozitivně testovaných z celkového počtu testů. Koncem listopadu se dostal na 16 procent, ale teď vystoupal skoro na dvojnásobek, když v pondělí přesáhl 30 procent.
Studie ukazuje, že u pětiny lidí má covid psychické následky. ‚Nestyďte se za ně,‘ nabádá psychiatr
Číst článek
Ministerstvo původně uvedlo, že už v neděli podíl případů na počtu provedených testů dosáhl 31,4 procenta, ale v úterý nedělní údaj zpětně snížilo na 29,2 procenta.
Od březnového začátku epidemie covidu-19 v Česku bylo zaznamenáno celkem přes 635 tisíc případů nákazy. Zemřelo 10 562 nakažených. V poslední době se pohybují denní nárůsty úmrtí kolem stovky. Při rekordním zvýšení počtu mrtvých na začátku listopadu bylo podle aktualizovaných údajů ministerstva denně až 260 úmrtí. V pondělí přibylo 55 zemřelých, ale počty mrtvých ve statistikách ministerstvo zpětně opakovaně navyšuje.
V pondělí mírně vzrostl počet lidí, kteří skončili s covidem-19 v nemocnicích. Z nedělních 4519 se dostal na 4728 hospitalizovaných. Ve vážném stavu je 602 pacientů. U většiny nemocných má covid-19 lehčí průběh. Aktuálně nemocí trpí v Česku asi 84 tisíc lidí, z nichž skončilo v nemocnici 5,6 procenta.
Nejvíce se v posledních dnech šíří covid-19 na Ostravsku, kde za uplynulých sedm dní přibylo přes 644 nakažených v přepočtu na 100 tisíc obyvatel. Druhý nejvyšší nárůst byl zaznamenán na Rychnovsku, a to zhruba 635 případů nemoci na 100 tisíc obyvatel za týden.
V jednotlivých regionech se rizikový index PES dostal až na 86 bodů, a to v Karlovarském kraji. Nejnižší byl opět v Jihočeském kraji s 68 body a v Praze se 71 body, což je ještě na úrovni čtvrtého stupně. Ve všech ostatních krajích už je rizikové skóre na úrovni pátého stupně.
V Česku zatím oficiálně platí čtvrtý stupeň PES. Pokud se rizikové skóre drží v horším stupni aspoň tři dny, může to být podle dřívějších informací ministerstva důvodem k zavedení přísnějšího stupně opatření proti nemoci covid-19. Zpřísnění opatření vláda projedná ve středu.
Nová mutace koronaviru odřízla Británii a způsobila chaos v dopravě. Jak vznikla a proč vyvolává obavy?
Číst článek
Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) hájil rozhodnutí, že vláda bude jednat o možném zpřísnění opatření až ve středu tím, že situace v nemocnicích je podle něj stabilní.
„Protože zatím trvá disproporce mezi nárůstem v nemocnicích a nárůstem počtu nově diagnostikovaných, navrhl jsem, aby definitivní rozhodnutí, zda dojde k přechodu do pátého stupně, padlo až ve středu,“ uvedl v pondělí.
Blatný (za ANO) v pondělí řekl, že pokud s ohledem na vývoj epidemie navrhne zpřísnění, opatření by se změnila s účinností od pátku 25. prosince.
Podle původního plánu opatření by měly být v pátém stupni uzavřeny i obchody s výjimkou prodeje základních potřeb a provozovny služeb, které zatím vláda nechávala oproti plánu opatření otevřené. Podle Blatného se už ale v pátém stupni s výjimkami z opatření nepočítá.
Poslanci se v úterý zabývali v pořadí již čtvrtou žádost menšinové vlády ANO a ČSSD o souhlas s prodloužením nouzového stavu kvůli epidemii koronaviru. Na programu je zařazen jako bod dva po projednání daňového balíčku, který poslancům vrátil Senát.
Kabinet premiéra Andreje Babiše (ANO) žádal prodloužení o 30 dnů. Nově bude nouzový stav platit do 22. ledna.
Na stav nouze se váže většina vládních protikoronavirových restrikcí. Lze také nasadit například vojáky na pomoc mimo jiné ve zdravotnických zařízeních a v zařízeních sociálních služeb. Pokud by Sněmovna nesouhlasila, vláda by nemohla většinu opatření nařídit.
