Nevěděl jsem, odkud bitcoiny pocházejí. Červené světýlko se nerozsvítilo, říká znalec spojený s kauzou
S bitcoinovou kauzou, kvůli níž odstoupil ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) a vláda čelila snahám opozice vyslovit jí nedůvěru, se spojuje jméno znalce v oboru kybernetiky a výpočetní techniky Jiřího Bergera, který o kauze nyní vůbec poprvé promluvil v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu. „Koncem února mě kontaktovalo ministerstvo spravedlnosti s tím, že je tady nějaký dar, který je ale na staré výpočetní technice,“ popisuje svou roli.
Očekáváte, že v kauze v tuto chvíli dojde ještě k nějakému dalšímu vývoji?
Ty aktivity už utichají. Doufám, že se už žádné nové překvapivé informace objevovat nikde nebudou.
Čekal jsem dva, pět, deset bitcoinů, řešit motivaci dárce dodatečně už by byla spekulace, říká znalec v oboru kybernetika a výpočetní technika Jiří Berger
Donedávna jste se odkazoval na to, že jste vázán mlčenlivostí. Kdo vás jí zbavil a na základě čeho?
Ono se nakonec ukázalo, že mlčenlivost bych měl jenom v případě, pokud bych zpracovával posudek. Vzhledem k tomu, že jsem dělal jenom úkon jako expert, ale byl jsem samozřejmě osloven jako znalec, tak mi bylo vysvětleno ministerstvem spravedlnosti, že mlčenlivost nemám. Takže od té doby mohu poskytovat informace.
Pokusíme se tedy vysvětlit alespoň váš pohled na tuto kauzu. Jaká byla vaše role v případu miliardového daru ministerstvu spravedlnosti od Tomáše Jiřikovského? Přesně jaké jste dostal zadání?
Koncem února mě kontaktovalo ministerstvo spravedlnosti s tím, že je tady nějaký dar, který je ale na staré výpočetní technice. Nikdo nevěděl, jestli technika bude funkční, jestli nebude úložiště šifrované, případně jestli se tam vůbec bude něco nacházet a pokud se tam něco bude nacházet, zda jsme schopní to z té techniky nějak dostat.
Takové zadání jsem přijal, pro mě to byla zase další technologická výzva a potom to i celé tak probíhalo. Ono se to zdá hrozně jednoduché, ale vezměte si, že dostanete do ruky počítač, zprovozníte ho a on v tu chvíli přestane fungovat nebo se sám smaže. Připojíte ho na internet, abyste mohli udělat první transakci a dneska je úplně běžné, že na dálku můžete počítači dát příkaz k tomu, aby se vymazal.
Opozice kvůli bitcoinu zatím nechystá další hlasování o nedůvěře. SPD požaduje vyšetřovací komisi
Číst článek
To znamená, musel jsem navrhnout a vymyslet takový technologický postup, který zajistí, že nedojde k vymazání a následně, pokud tam bude nalezená jakákoliv zmínka o kryptoměnách, že budu schopen to přenést případně na jiný počítač a na tom jiném počítači otevřít tu peněženku, zjistit zůstatek a na základě toho spočítat 30 procent a podílet se na převodu do státní peněženky.
‚Objektivní znalec‘
Vrátíme se k tomu, ale chci se zeptat, říkáte, že vás oslovilo ministerstvo spravedlnosti, proč si vás ale najal advokát Tomáše Jiřikovského Kárim Titz a ne ministerstvo?
V mém oboru je to poměrně běžné, protože znalec funguje, jakoby byl objektivní článek řetězce, kdy se dvě smluvní strany na něčem dohodnou. Pokud se smluvní strany dohodnou na tom, že se shodly na mně jako na osobě, tak se i dohodnou na tom, kdo mě zaplatí.
První mě kontaktovalo ministerstvo spravedlnosti, následně mi při nějaké diskusi bylo řečeno, že se dohodli, že mě zaplatí pan Kárim Titz. Kontaktoval jsem ho, on mi to potvrdil a v tu chvíli to pro mě bylo zcela legitimní.
A vaší rolí bylo pohlídat transakci pro ministerstvo spravedlnosti?
Mojí rolí bylo objektivně provést tu transakci úspěšně od začátku až do konce. Takže na jedné straně titulky říkají, že mě někdo najal, že jsem to dělal pro někoho, tak to přeci není. Když je člověk znalec, tak musí fungovat objektivně. Představte si, že kdyby mě v nějakém případu oslovila policie, tak přeci u soudu nemůžu být brán jako znalec policie a jsem nezávislý znalec.
Vlček: Že se ke Stanjurovi včas nedostaly dokumenty k bitcoinům? Jako ministr máte odpovědnost
Číst článek
Čili vy jste byl takový klíčník, který měl otevřít dveře k pokladu?
Ještě bych to rozdělil. V první fázi jsem byl v podstatě technický článek, jako jsem vždycky. Udělal jsem už asi zhruba 1800 posudků za dobu, co to dělám, kdy mě najímají pro to, abych objasnil nějaký technický problém. Ten jsem objasnil.
V okamžiku, kdy jsem o tom jednal, ani mě nenapadlo, kolik tam může být. Jenom jsem potvrdil, že kryptu trochu rozumím, takže by asi neměl být problém najít peněženku, že by neměl být problém provést nějakou transakci.
Samozřejmě v okamžiku, kdy se tam objevilo to množství, tak jsem byl lehce zaskočen, ale v tu chvíli už ta transakce běžela, takže to nemůžete zastavit. Dotáhl jsem ji do konce, 30 procent skončilo v peněžence státu.
Jakou roli měl onoho 7. března při transakci notář? Co měl ověřit?
To já nevím. Notář dostal nějakou objednávku. Předpokládám, že měl, jako každý notář, dělat to, že ověří nějaký děj.
Otvírání peněženky
Na sítě LinkedIn jste napsal, že vaším úkolem bylo bitcoiny nalézt a zpřístupnit. To jste teď potvrdil, ale není mi jasné, jestli jste byl přímo u otevření peněženky s bitcoiny, nebo jste se k ní dostal jako notář a zástupce ministerstva teprve poté, když už z ní Tomáš Jiřikovský prováděl 6. března, tedy den předtím, transakce. Toho dne z ní mělo odejít 1092 bitcoinů.
Tohle mě na celé události trochu mrzí, protože jsem byl od začátku u toho otvírání. To otvírání, já to klidně i technicky vysvětlím, to není pár kliknutí.
Primárně musíte udělat kopii harddisku, abyste měli jistotu, že kdyby se cokoliv pokazilo, že máte nějakou záchytnou stopu. Pak to musíte nějakým způsobem dešifrovat, pak musíte nalézt tu danou peněženku, pak zjistíte, že ta peněženka je archaická, v podstatě že je to dvanáct let starý software, který fungoval trošku jiným způsobem, než fungují ty současné.
A hlavně, jakmile tu peněženku máte, bylo nutné k ní stáhnout zhruba 800 GB dat, aby se stáhnul celý ten blockchain, abychom byli schopni ověřit, kolik v té peněžence skutečně je. A teprve po tom stažení probíhá synchronizace peněženky se staženým bitcoinem, tam vám postupně naskakují transakce, které jsou v peněžence obsažené.
Takže to stahování, i když je to 800 GB, stálo nějaké hodiny, ale pak nejdelší čas trvala ta synchronizace. A já už jsem někdy ve středu, myslím, že toho 6. března, měl jistotu, kolik tam je, už mi doběhla ta synchronizace.
Notebook, na kterém jsem to dělal, jsem zaklapl, dal jsem ho do trezoru a otevřel jsem ho druhý den ráno. A netušil jsem, že mezitím pan Jiřikovský udělá nějaké transakce. A když jsem ho otvíral, což bylo po osmé hodině ráno, ostatní účastníci schůzky přicházeli mezi osmou a devátou hodinou, tak jsem ho otevřel, udělal jsem ten screenshot – na tom screenshotu je jednoznačně vidět, že jsem ho dělal v osm hodin sedm minut ráno.
51:55
Bitcoin není jen pro darknet. V diktaturách za něj lidé nakupují třeba léky, tvrdí právník Kozub
Číst článek
A protože probíhá zase ta synchronizace, a už není tak dlouhá, už se jenom dosynchronizovává, byl tam v podstatě ten zůstatek, který jsem tam viděl den předtím. V okamžiku, kdy jsem měl provést první transakci, se samozřejmě už ukázalo dole na spodní lince, že už z toho nějaké bitcoiny odešly.
A to je důležitý okamžik, jak se Jiřikovský do té peněženky mohl dostat? Jak mohl provádět ty transakce?
To sám nevím, ale vezměte to tak, že technika mi byla předána nezapečetěná, to je první věc. Druhá věc je, že jsem dostal jenom jeden notebook, teď jsem se z novin dozvěděl, že mu bylo předáno asi osm nebo deset kusů techniky.
Další věc, my jsme tam při celém tom otevírání společně seděli, pokud jsme tam nebyli, tak se to zamykalo v mé kanceláři, ale ten proces probíhal poměrně dlouho. Takže teoreticky vzato se mohlo stát, že si to nahrál i na nějakou flešku.
Protože ten člověk přišel dobrovolně, ten notebook mi vydal, dělali jsme to společně, nebylo to pod žádným dohledem, že by tam bylo pět dalších svědků, že by tam u toho stála policie. Byla to normální transakce, já jsem tu peněženku dostal, ta peněženka sama o sobě není veliká.
Jakým způsobem se dostal ke kopii peněženky, nedokážu odpovědět a vzhledem k tomu, že jsem s ním od té doby nemluvil, tak se ho ani nemůžu zeptat.
Kam a jak velké částky odešly toho 6. března, víme to?
Vím to jenom z novin, stejně jako vy. Odešly tam nějaké částky, které byly v řádu, tuším, tisíce bitcoinů. Nevím přesnou částku.
Průběh transakce
Jakým způsobem proběhla samotná transakce 7. března? Ta suma nepřišla na účet ministerstva v jedné, ale několika různých částkách. Proč?
Proč? Ta první, to už i všichni novináři opakují a vysvětlili, byla 0,486 bitcoinů. Teď nevím, jaké je to číslo přesně. Bylo to z toho důvodu, že jsme si chtěli ověřit, že opravdu někde neuděláme chybu. I tak to byla velká částka. To znamená, ta odpovědnost byla v tu chvíli i tak veliká.
Ministerstvu spravedlnosti se nepřihlásil žádný zájemce o provedení auditu. Decroix posunula termín
Číst článek
Když jsme zjistili, že to došlo, to znamená, zadal jsem částku, ukázal jsem displej notebooku, udělal jsem screenshot, provedl jsem platbu, vzápětí jsem se přepnul v prohlížeči na adresu, která byla uvedena ve smlouvě, což byla adresa státní peněženky a zkontroloval jsem zhruba po deseti až dvaceti minutách, že tam ta částka došla, tak jsme si ověřili, že to funguje a pak ten proces pokračoval.
Nechtěl jsem posílat úplně celou částku najednou, takže jsem měl v plánu to posílat zhruba po těch 100 bitcoinech. I tak si spočítejte, že to byla obrovská částka, obrovská odpovědnost.
Takže jsem poslal poprvé 100, zase čekáte deset až dvacet minut, protože se musí uzavřít blok. Blockchain funguje tím způsobem, že zadáte transakci, ta se zadá někam do toho blockchainu, ale teprve až ji potvrdí dostatek členů daného blockchainu, tak je potvrzená. A to trvá zhruba těch deset až dvacet minut. To znamená, u každé transakce musíte počkat zhruba deset až dvacet minut, než se objeví na nové adrese.
Takže to bylo těch prvních 100, druhých 100 a když jsem se pokoušel zadávat třetích 100, tak se objevila nějaká technická chyba. Chvilku jsem zkoumal, co je to za technickou chybu a přišli jsme na to, že jsme narazili na technické omezení, kdy na jednu výstupní adresu se dají poslat bitcoiny maximálně ze 625, někdo říká 500, někdo 600, ale já si myslím, že je to 625 zdrojových adres.
A my jsme u té třetí stovky toto překročili. Tak jsem zkusil nižší částku, to je tak 40 a zase to proběhlo a pak jsem zkoušel dalších 40 a už neprobíhalo ani to. To znamená, že už to bylo z tak drobných bitcoinových částek i přesto, že jsou to pořád nepředstavitelné hodnoty, že sestavit dostatečné množství nebylo možné.
V ten okamžik, zhruba asi po hodině různých pokusů a zkoušení a podobně, pan Jiřikovský poslal 228 zbývajících bitcoinů ze své peněženky. Já jsem zase zkontroloval, že je to na té státní peněžence, udělal jsem z toho screenshot. Stejně tak jsem dělal screenshot, samozřejmě, když se objevila ta chyba, která zobrazovala, že nejsme schopni tu transakci provést.
‚Nevím víc než běžný občan.‘ Budu se ptát všech, kdo do věci s bitcoiny zasahovali, slibuje Uhlíř
Číst článek
Jakmile jsem měl 468,468 bitcoinů potvrzených na adrese, která byla ve smlouvě, která mi byla někdy koncem února poprvé představena, tak jsem věděl, že je to na státní peněžence, a tím pro mě transakce skončila. Ukončilo se celé to jednání a de facto jsme se všichni mohli rozejít.
Jestli vás napadla otázka na motivaci dárce, proč myslíte, že měl potřebu věnovat bitcoiny po propuštění z vězení právě ministerstvu spravedlnosti?
Abych pravdu řekl, mě ta otázka nenapadla. Bylo mi řečeno, že nějaký člověk se rozhodl státu věnovat nějaké množství bitcoinů, a věřte, nebo nevěřte, když jsem do toho šel, tak jsem si říkal: „No tak jim pošle dva, pět, deset bitcoinů.“ Vůbec jsem to nevěděl.
Otevřete peněženku a zjistíte, že je tam opravdu částka neuvěřitelná, pro většinu lidí nepředstavitelná, tak to znamená, transakce pokračovala dál, ale kdyby to byly ty dva nebo tři bitcoiny, tak bych vůbec ani motivaci neřešil. Řešit motivaci dodatečně, to už se jmenuje spekulace, kterých jsou plné noviny a ať si spekuluje někdo jiný.
A mohl on předem vědět, jaká částka tam je?
Nevím, beru to tak, že tu techniku mu odebrali někdy před deseti nebo dvanácti lety, to znamená, že pokud by si těch deset či dvanáct let pamatoval, kolik tam bylo bitcoinů… Mezitím samozřejmě, vlastně ta kauza vznikla hlavně z toho důvodu, že bitcoin šel tak obrovsky nahoru, že z nějakých milionů, maximálně malých desítek milionů, jsou najednou miliardy.
To znamená, mohl si pamatovat počet bitcoinů. Na druhou stranu je otázka, jestli si pamatoval přesnou částku, ale řádově si to asi mohl pamatovat, nevím.
Tržiště Nucleus
A víme to spolehlivě my dnes, hypoteticky by tady mohlo být dohledatelných, respektive disponibilních v přepočtu nějakých dalších sedm miliard, vycházím z údajů, které jste sám zveřejnil, nebo jste spíš skeptický a nevěříte, že by se klíč k ním podařilo najít?
Beru to tak, že máte devatenáct milionů bitcoinů, které se už od začátku, co bitcoin existuje, uvolnily do počítačových sítí. A zhruba dvacet procent z nich už je ztracených. To znamená, že někdo je nechal na nějakém harddisku, slyšel jsem o příběhu, kdy se někde v Kanadě někdo pokouší přehrabat skládku, protože tam má harddisk, na kterém má bitcoiny, které když je zahodil, tak neměly žádnou hodnotu a dnes to má obrovskou hodnotu.
To znamená, že dvacet procent je ztracených. Na ten můj článek na LinkedIn zareagoval relativně rychle Patrick Zandl, publicista, novinář, spisovatel, který se mě pak ještě doptal na pár věcí, a pak tomu chudák věnoval, předpokládám, několik hodin, protože druhý den ráno napsal poměrně přehledný článek, kde vysvětlil i technologie a také on dospěl k závěru, že pokud by k tomu měl někdo klíče, tak už to dávno použil, protože tohle jsou bitcoiny, na které od roku 2016 nikdo nesáhl.
Takže ano, máte pravdu, že částka, která je přiřazena nebo označována Nucleus Marketem, je vyšší. Když se podíváte skutečně do blockchainu, protože blockchain je účetní kniha... Když vám teď řeknu, jestli můžete vytáhnout tři faktury z účetnictví dva roky starého, tak je vytáhnete a první finanční úřad, který přijde, tak zjistí, že ty faktury tam chybí. Blockchainu v podstatě nemůžete nic skrýt.
I s tím jsem k tomu přistupoval. Bral jsem to tak, že jsou to naprosto transparentní transakce. To znamená, do dneška tam leží, už jsem se to číslo naučil, 3588,15 bitcoinů, které tam ležely už od roku 2016 a kterých se netýkal do 7. března žádný pohyb a od té doby tam zase leží.
Ať už byla kauza, nebyla kauza, prostě tam leží a nikdo k nim nemůže. Myslím, že to vzniklo tak, že dřívější technologie nepoužila takzvané skupinové adresy a jenom tu adresu, kterou jste potvrdil a uložil do peněženky, jste tam měl.
Dnes už tedy víme, vy jste to potvrdil, že při nejmenším část bitcoinů přišla z darknetového tržiště Nucleus. Bylo při otevření peněženky, respektive onoho 7. března, zřejmé, odkud bitcoiny pocházejí?
Mně to zřejmé nebylo. Dnes všichni říkají, že jsme na to měli okamžitě přijít a podobně. Dělal jsem ze všeho screenshoty, jsou veřejně dostupné, má je notář, myslím si, že je mají i další složky státu. To znamená, na žádném tom screenshotu není žádné červené světélko, jak všichni říkají, že se okamžitě mělo rozsvítit. Nerozsvítilo se.
A jsou tedy v takovém případě a priori „cinknuté“, nelegální, nepoužitelné pro takovou transakci?
Řeknu tady dvě věci. Jedna věc je, že pokud máte něco takzvaně flagované, jak říkáte vy „cinknuté“ nějakým darknetem nebo tržištěm a podobně, je samozřejmě velmi problematické to jakýmkoliv způsobem vyprat. Jak se říká, že existují různé pračky nebo že se do toho dá víc bitcoinů a pak se to zase nějakým způsobem zakryje, to už dnes pořádně nefunguje. To fungovalo tak před pěti, možná více lety.
To znamená, že jakmile jsou jednou označené, tak je opravdu problém, aby je od vás kdokoliv vzal. Protože pak mu zůstane ten černý Petr, jako když jsme jako děti hráli tu hru. Když někomu zůstal černý Petr, tak ho už měl a hra skončila.
8:21
Kdy se měly rozsvítit červené kontrolky? Byrokratický postup s bitcoiny byl velmi zlehčený, říká Decroix
Číst článek
Kdyby to někdo vyměnil, jakákoliv směnárna, ať už v Asii, v Evropě, kdekoliv, tak ona pak bude mít problém, komu to zase udá dál. Protože ten problém není v bitcoinech, ten problém je, když to chcete přeměnit na jinou hodnotu. Takže když si za to chcete koupit dům, auto, vyměnit to na peníze, někdo musí provést kontrolu legality toho získání a podobně a v ten okamžik na to přijde.
A druhá věc je, že to, že je něco takzvaně flagnuté nebo „cinknuté“ Nucleusem, z technického hlediska se nedomnívám, že všechno, co je tak označené, skutečně pochází z toho tržiště.
Neřeknu vám, jaký je to poměr, ale je to tak, že když budete mít v peněžence jeden bitcoin, který je flagnutý tím tržištěm, a budete tam mít šest bitcoinů, které jste si reálně koupil na burze, a provedete platbu sedm bitcoinů, to znamená, že to podepíšete jedním certifikátem, v ten okamžik už jste kontaminoval i těch zbývajících šest.
Neříkám, že jste je kontaminoval nějak silně, ale už jste propojil ten jeden, který jste v té peněžence měl, s těmi šesti dalšími. Nic neobhajuji, jenom říkám ten technický princip, jak je potřeba se na to dívat.
Ještě k motivaci dárce, jeho advokát to reportérům České televize vysvětlil jako snahu snížit si daně. Nebyl v tom spíše pokus legalizovat tak celou částku? Ptám se na váš názor.
Ptáte se špatného člověka, mě opravdu berte jako technický článek, který měl za úkol to technicky provést, a technickým provedením to pro mě skončilo. Já jsem na tuhle záležitost od 7. března zhruba od oběda už nemyslel, nespekuloval jsem, dělal jsem jiné zakázky, jiné případy, jiné posudky a vůbec jsem se tomu nevěnoval.
Varování právníků
Podle České kryptoměnové asociace stát při přijetí bitcoinového daru nesplnil základní náležitosti, kterými se musí řídit jakýkoliv regulovaný subjekt podléhající evropskému nařízení o trzích z kryptoaktivy, anebo zákonu proti praní špinavých peněz. Co si o tom myslíte?
Předpokládal jsem, že pokud mě kontaktuje ministerstvo spravedlnosti, tak je to celé nějakým způsobem vyřešené. To znamená, že všichni, kdo jsou v tom angažovaní, něco takového v podstatě provedli. Jaký na to mám názor, jak to mohli provést…
Majitelé tržišť na darknetu? Dříve spíš pankáči než podsvětí, říká majitel kryptosměnárny Niedoba
Číst článek
Na druhou stranu objektivně mohli provést to, že by si vylustrovali pana Jiřikovského jako osobu. Objektivně nemohli udělat to, aby si vzali nějakou adresu a vylustrovali si, jestli náhodou není propojená s darknetem, protože to se objevilo až v okamžiku, kdy se s tím začalo nějakým způsobem pohybovat. A ta detekce pravděpodobně chvilku trvá, protože ani ty signály ze zahraničí, co přišly, nepřišly při té první transakci, ale o něco později.
Rozumím, ale právníci ministerstva financí předem varovali před přijetím tohoto daru. To jste nevěděl?
Nevěděl jsem v podstatě nic z toho, nevěděl jsem ani, kolik tam bude bitcoinů. Jediné, co jsem věděl, že mám dvanáct let starý Mac, ze kterého mám nějakým způsobem získat data, pokud tam ta data najdu, najít v tom kryptoměny, pokud najdu kryptoměny, oznámit jejich množství a následně se podílet na tom, že z toho na základě smlouvy odejde na nějakou adresu 30 procent státu.
Vaše společnost E Fraktal uvádí web ministerstva financí od roku 2022 jako poradce v oblasti konzultačních služeb v IT. Znáte se s ministrem Zbyňkem Stanjurou z ODS osobně?
Viděli jsme se několikrát, ale v éteru se velice často používá, že jsem prý poradcem ministra financí, a dokonce se někde objevilo, že jsem s ním chodil na politická jednání. Rovnou mohu říct, že jsem nikdy nebyl poradcem, ani nejsem poradcem žádného ministra, ani pana ministra Stanjury.
PRŮZKUM: Většina Čechů vnímá kauzu s bitcoiny jako vážnou. Když ji Spolu nevysvětlí, může ztratit podporu
Číst článek
Dělám nejen pro ministerstvo financí, ale i pro různá jiná ministerstva, a dokonce i za dob jiných vlád. Poskytujeme technologické služby, ať už se to týká pomoci při vypracování zadávacích dokumentací nějakých státních zakázek, dohled nad implementací jednání, podmínek zakázek s dodavateli a podobně. To znamená, že je to standardní činnost.
Navíc ani nejsem v seznamu poradců, jak někde v Parlamentu zaznělo. Moje společnost má smlouvu s provozním úsekem, to znamená s IT ministerstva financí, kromě jiného jsou tam i jiná ministerstva.
Jak sám sobě odpovídáte na otázku, kterou položil už citovaný Patrick Zandl na serveru marigold.cz: proč stát nevyšetřuje Jiřikovského za trestné činy ve spojitosti s fungováním Nucleus Marketu?
Pokud se na to mám dívat jako znalec, tak znalec se nesmí zabývat právními otázkami. Pokud se na to dívám jako člověk, jako odborník, tak předpokládám – samozřejmě jsou různé úniky a podobně, ale jenom z médií – že k nějakému vyšetřování dochází.
Předpokládám, že pokud se tomu věnuje Národní centrála proti organizovanému zločinu, tak se tomu věnuje tím způsobem, že sbírá nějakým způsobem podklady a pravděpodobně dojde k nějaké konfrontaci. Jak je daleko, nevím, a doufám, že to neví nikdo, protože věřím v právní stát.
Při dnešní znalosti věcí, stačí mi jednoslovná odpověď, nechal byste se najmout znovu?
Asi bych s tím neměl problém. Samozřejmě, kdybych znal tu částku, tak bych do toho nešel, to říkám rovnou. Ale s dnešní znalostí věcí, já dělám technické věci.
Pokud by mi někdo řekl: tady tohle máte provést a byl by to stát, byl by to v podstatě zadavatel – mně zadávají práci policie, soudy, státní zastupitelství, stát – tak bych asi zvažoval, z jakého důvodu to odmítnout, ale nebylo by to tak, že takové věci už dělat nebudu. Vždyť soudní znalectví přeci dělám osmnáct let, proto jsem psal i ten článek na LinkedIn, že se tím zabývám osmnáct let, už říkám, jako plnoletý znalec.
Druhá věc je, že to rád ještě nějakou dobu pro stát budu dělat, protože proto mě stát jmenoval, aby měl takovéhle lidi.
