Česko zpřísňuje opatření proti koronaviru. Po plošném rozvolnění se v některých ohledech situace vrací na začátek epidemie v Česku. Časté změny mohou v lidech podle klinického psychologa Radka Ptáčka vyvolávat strach a úzkost.

„Jakékoliv nejasné a nesrozumitelné informace nebo informace vytržené z kontextu působí na psychiku destabilizujícím způsobem,“ řekl ke změnám v opatřeních ve vysílání Českého rozhlasu Plus. Právě chybějící kontext například v souvislosti s ohlašovaným počtem nově nakažených vidí jako jednu z hlavních příčin úzkostí spojeních s epidemií koronaviru.

„Víme kolik lidí se nakazilo za den a kolik jich je celkově. Nevíme ale, jestli všichni nově nakažení mají těžký průběh nebo jsou bez příznaků. Mozek ale potřebuje žít ve srozumitelném světě a informaci si doplní sám,“ řekl.

Výsledkem doplnění informace podle něj může být signál, že je člověk v ohrožení. „Třeba u dětských pacientů pozoruji, že přibývá obsedantně kompulzivních poruch zaměřených na mytí rukou,“ dodal. U některých lidí ale může jejich mozek naopak ztratit schopnost nové informace vnímat.

„Kdybych měl běžnému člověku doporučit, jak přicházejícím informacím porozumět, tak poslechnout jednou denně ucelené zprávy, které vše zasazují do kontextu a dále to nesledovat,“ řekl psycholog.

Možnou rezignaci na situaci ale Ptáček nespojuje s nedodržováním opatření. Naopak se podle něj ukázalo, že jsou Češi ukáznění. Většina lidí podle něj doufá, že politici rozhodují z konkrétních důvodů a přizpůsobí se.

„Nicméně opětovné nasazení roušek vyvolá ve všech hlavách otázky, které budou mířit právě k úzkosti nebo k rezignaci na situaci,“ dodal.

zit, mmk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít