Seznam UNESCO se může rozšířit o Krušné hory. Česká delegace o nich bude vyjednávat v Ázerbájdžánu
Česko by po šestnácti letech mohlo mít nový přírůstek na seznam světového hmotného kulturního dědictví UNESCO. Na zasedání organizace do ázerbájdžánského Baku v pondělí odlétá česká delegace. Jejím cílem je dotáhnout zápis krušnohorských hornických památek. Jedná se o pět míst na české a 17 na německé straně hranice.
„Jedná se o opravdu specifickou skupinu památek, zejména památek technických v poměrně velké rozloze hornické krajiny na obou stranách Krušných hor,“ shrnul pro Radiožurnál výjimečnost navržených památek náměstek ministra kultury Vlastislav Ouroda, který o zapsání na seznam světového hmotného kulturního dědictví za Česko vyjednával.
Nominační dokumentaci připravoval mimo jiné ředitel obecně prospěšné společnosti Montanregion Krušné hory – Erzgebirge Michal Urban. Podle něj by zápis k památkám mohl přitáhnout větší zájem veřejnosti.
„Znamená mezinárodní prestiž a pochopitelně i prestiž na republikové úrovni. Zvýšení návštěvnosti – zvyšuje se počet turistů. To znamená pro Krušné hory jako celek by se to mohlo pozitivně odrazit v nárůstu cestovního ruchu,“ říká.
Kladrubský hřebčín na seznamu UNESCO? Komise chce doplnit žádost o další informace
Číst článek
Rozvoj turismu
Lokality v městech a obcích jako Jáchymov, Abertamy, Boží Dar, Horní Blatná, Krupka a Měděnec mají podle něj tu výhodu, že jsou mimo velká města a nemělo by tam hrozit přehlcení turisty.
„Oproti standardním památkám, jako je Český Krumlov, Telč nebo Kutná Hora, což jsou městská jádra, v tomto případě i kdyby nárůst byl v desítkách procent, tak se to na tom prostoru rozprostře,“ dodává Urban.
Rezervy stále vidí v technické infrastruktuře. Vše zatím řeší plán vypracovaný s obcemi a místními podnikateli.
„Slibuji si od toho, že by to mohlo posílit regionální identitu a lidi, kteří tady v Krušných horách žijí, budou na ten region více hrdí a pyšní,“ vidí Michal Urban hlavní nehmotnou výhodu zápisu na světové hmotné kulturní dědictví UNESCO.