Vojta Roček, partner firmy Presto Ventures, která investuje do startupů, je také spoluzakladatelem České startupové asociace. Ta se teď snaží přesvědčit politiky, aby v Česku vznikl nový startupový zákon, který by podpořil inovátory i jejich investory. Podmínky v Česku totiž nahrávají víc investicím do cihel než do inovativních lidí, říká Vojta Roček v rozhovoru pro pořad Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus.

Peníze a vliv Praha 9:00 22. dubna 2025 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Česká startupová asociace chce prosadit v Česku zákon, který by zlepšil podmínky pro inovativní a rostoucí firmy. Zároveň by měl zvýhodnit a usnadnit také investice do těchto startupů.

„Možností je třeba motivovat drobné investory daňovými úlevami,“ říká v rozhovoru pro pořad Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus investor Vojta Roček. Dnes je podle něj situace taková, že člověku s větším množstvím peněz se spíš vyplatí si pořídit hypotéku na nemovitost než poslat investici do nějaké inovativní firmy, protože při splácení hypotéky má i úlevy na daních.

„Proto v Česku investujeme do cihel, a ne do mladých inovativních lidí,“ upozornil Roček, který má za sebou vybudování a prodej úspěšného startupu Stories. Spolu s fondem Presto Ventures pak dál investoval, celkem do šesti desítek inovativních projektů.

Novinkou z konce loňského roku je společný projekt Presto Ventures se zbrojovkou CSG Michala Strnada. Fond s názvem Presto Tech Horizons, který se zaměřuje na startupy v obranném průmyslu.

Španělská inspirace

Čeští startupisté vidí inspiraci pro zlepšení podmínek hlavně ve Španělsku, které se v minulosti potýkalo s ekonomickou stagnací a obrovskou nezaměstnaností mladých lidí. V posledních deseti letech tamní vláda ale udělala v ekonomice reformy, především na trhu práce, v oblasti daní či v podnikatelské legislativě a přijala také právě startupový zákon. 

Výsledky se dostavily a podle šéfa České startupové asociace Martina Jiránka časopis The Economist vyhodnotil loni Španělsko jako hospodářsky celosvětově nejúspěšnější stát. A hlavní město Madrid a Barcelonu loni organizace Startup Genome zařadila na první dvě příčky žebříčku rozvíjejících se startupových ekosystémů světa. „Pro srovnání, Praha byla 35.,“ uvedl Jiránek na nedávné konferenci o startupech v Poslanecké sněmovně. 

Klíčovou věcí, kterou by zákon měl upravit, je podle Vojty Ročka složité zaměstnávání a propouštění lidí ve startupech.

23:28

Pobryndali si triko v hospodě a vznikl z toho byznys. Malé firmy stojí na nápadech, chtějí se zviditelnit

Číst článek

„My máme pracovní právo nastavené na továrnu, kde je potřeba chránit dělníka, který živí celou rodinu, a rychlé vyhození by pro něj byl obrovský problém. Ale v inovativní ekonomice, kde lidi berou dvakrát třikrát víc, mají jednak našetřeno a jednak jsou srozuměni s tím, co znamená flexibilní pracovní poměr,“ upozornil Roček. 

Akcie pro zaměstnance

Součástí problému se zaměstnáváním lidí ve startupech je i stále nefunkční zákon o zaměstnaneckých akciích. Těmi se ve světě běžně motivují lidé ve startupech, aby byli ochotni pracovat naplno, ale s vidinou, že když projekt vyjde, získají velké bonusy při prodeji svých akcií. Současná vláda zákon sice před časem novelizovala a akcie více daňově zvýhodnila, úprava je ale nedostatečná.

„Neodpovídala tomu, co jsme chtěli jako startupový ekosystém, a proto to dnes ze startupů skoro nikdo nepoužívá,“ uvedl Roček. Ministerstvo financí nyní pracuje na další novele zákona.

Na přípravě startupového zákona po dohodě s asociací už začalo pracovat ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráce s agenturou CzechInvest. Podle náměstka ministra Štěpána Hofmana (STAN) se inspiruje právě španělskou legislativou.

„Zejména mě zaujaly daňové incentivy ze strany státu, jednoduchý administrativní režim pro startupy a vůbec definice startupu, která by si zasloužila, aby v českém právním systému byla,“ uvedl pro Český rozhlas Hofman. Kompletní návrh zákona podle něj ale určitě nebude hotový do konce funkčního období této vlády, zatím se připravují jen základní teze. 

Co je to startup?

Podle Ivo Denemarka z agentury CzechInvest se zatím ani nedá vyloučit, že se stát vydá jinou cestou. A to vylepšením prostředí pro všechny podnikatele, nejen pro startupy. Výhoda samostatného startupového zákona by ale podle něj byla třeba v tom, co zmiňuje náměstek Hofman, a to je definování startupu.

26:00

Češi se podceňují, Američané se nacpou všude, Izraelci jsou odvážní. Miliardář Fryc popsal, co brzdí startupy

Číst článek

Nyní jsou totiž různé výklady, takže startupů je podle některých definic v Česku 700, podle jiných až 40 tisíc. „Cokoliv mezi tím je pravda, protože každý má jinou definici, měří jinak. My na CzechInvestu podle naší definice odhadujeme, že startupů, to znamená firem do stáří sedmi let, které mají nějakou inovativní technologii a škálují, tedy nabírají vnější kapitál za účelem růstu, je zhruba kolem tří tisíc. Na takto definované firmy by stát mohl zřejmě i lépe cílit úlevy,“ vysvětlil Denemark.

Jasno kolem zákona má naopak hnutí ANO. Pokud bude v příští vládě po podzimních volbách, podle jeho místopředsedy Karla Havlíčka zákon o startupech bude. Hnutí podle něj už pracuje na paragrafovaném znění. Inspirací má být rovněž Španělsko, ale i Francie či Velká Británie. Zákon by měl například plně digitalizovat a zkrátit založení firmy přes nový portál Czech One Stop.

„Připravujeme takzvaný flexi kontrakt, abychom nastavili parametry mezi startupem a osobou samostatně výdělečně činnou, a chceme prosadit takzvané inspekční moratorium, zjednodušeně řečeno – kontroly až po třech letech,“ vyjmenoval Karel Havlíček.

Startupy v Česku

Ačkoliv Česko v lákání kapitálu do startupů i v jejich počtu na obyvatele v Evropě i ve světě silně zaostává, řada úspěšných projektů tu za poslední tři dekády vznikla. Známé jsou třeba firmy Productboard, Mews, Rohlík nebo bývalý Mall.cz. Na úspěchu zmíněného startupu Stories pak odstartoval kariéru investora i sám Vojta Roček.

Po prodeji spoluzaložil zmíněnou firmu Presto Ventures a nyní se v novém projektu s CSG, fondu Presto Tech Horizons, věnuje vyhledávání inovátorů v oblasti bezpečnosti a obrany. Fond plánuje zainvestovat až čtyři miliardy korun.

Do konce loňského roku udělal fond tři investice, nyní podle Ročka zvažuje dalších pět projektů. „Teď jsem se třeba díval na startup, který se zabývá 3D tiskem pevného raketového paliva. Cílem je smíchat víc raketových paliv nad sebou, aby pro každou fázi letu měla raketa k dispozici jiné palivo,“ vysvětlil Roček. Jednou ze tří už hotových investic je firma Bavovna, která vyvíjí lepší navigační systémy pro drony.

18:30

Máme potřebu hledat střední cestu a nevyčnívat, ale proč nebýt ambiciózní, říká ekonomka

Číst článek

Podle Ročka je ale oblast kolem dronů v současnosti pro investory už hodně „plná“. „Je to určitě budoucnost, ale nejsme si jistí, že jsou na trhu teď projekty, které mohou udělat pro nás jako venture kapitálový fond stonásobný zisk. Abychom pak měli desetinásobný zisk na celém fondu. Takové projekty se dnes v oblasti dronů hledají špatně,“ vysvětlil.

Za nadějnou a zajímavou část trhu teď považuje spíš oblast „electronic warfare“, tedy elektronického boje. „To znamená jak se bránit tomu, když se nás někdo snaží narušit. Myslím si, že Evropa je postavená na komunikaci, potřebujeme spolu mluvit. Každý, kdo na nás bude chtít útočit, tak komunikaci se bude chtít snažit narušit jako první. Takže mě zajímají všechny startupy, které se snaží pomoct právě s komunikací,“ uvedl Vojta Roček. 

Celý rozhovor s Vojtou Ročkem najdete v pořadu Peníze a vliv, audio je vlevo nahoře v textu.

Jana Klímová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít